středa 21. 10. 2020
Pokud by jogín ze staré Indie, zvyklý meditovat několik hodin denně, dorazil na pondělní „Happy hour vinyasa jóga“, dost by se podivil. A zřejmě by všechny ty poskoky a kliky dost dobře nechápal. S velkou pravděpodobností by ani netušil, že se jedná o jógu. Což ale neznamená, že moderní jóga je nesprávná nebo špatná. Takový je její vývoj.
Nezdá se vám, že se poslední dobou kolem vás mračí nějak více lidí než obvykle? Nebo to je tím, že se mračíte vy?
Když si zadáte do Googlu slovo rituál, zobrazí se vám tato definice: „Rituál (z latinského ritualis = obřadný), obřad, ceremonie, ceremoniál je způsob chování založený na tradičních, osvědčených, prověřených pravidlech, normách.“
Oblast, na které se rozkládá dnešní Indie, je neuvěřitelně nábožensky bohatá a různorodá. Mnoho světových náboženství tu dokonce vzniklo a dodnes je náboženský život v této zemi velmi silný. Pojďme se postupně podívat na nejrozšířenější indická náboženství a způsob, jakým se prolínala s jógou (nebo jógami).
Když začneme cvičit jógu a pozorujeme, jak se pohybujeme nebo dýcháme, můžeme si při tom všímat různých vzorců chování, které jsme získali během života. Zda je pro nás zvyk podpůrný nebo omezující, je individuální a může se to v průběhu života měnit...
Kouzlo, jemuž někteří propadli a nechávají se jím unášet. Meditace a veškerá mystika mě fascinovala již kdysi dávno. Dodnes si pamatuji první seznámení s praxí. Mám sedět rovně, nohy zkřížené a vydržet několik minut bez pohybu, pozorovat dech… „To je vtip?“
Rozdíl mezi hlubokým spánkem a jógou nidra je ten, že v jóga nidře zůstáváme stoprocentně ostražití a probuzení... Jak se ale v takovém stavu udržet?
Často se setkávám se studenty, kteří v minulosti dělali jógu a nyní by se k ní rádi vrátili, ale mají pochyby o svých schopnostech. Takovým lidem bych ráda řekla, že se není čeho bát.
Paramhansa Jógánanda, rodným jménem Mukunda Lal Goš, se narodil v poslední dekádě devatenáctého století v Górakpuru v severovýchodní části Indie.
