pondělí 12. 10. 2026
BLESKOVĚ
Konečně léto. Slunce. Chuť být venku. Kalendář se plní festivaly a akcemi s přáteli. A spolu s tím se občas ozve i náš vnitřní jogínský policajt: „Můžu jít po meditaci na sklenku vína? Patří káva k józe? A není to kakao už moc velké ezo?“
Možná že první obraz bojovníka v naší mysli vypadá jako ozbrojený válečník, který se chystá na někoho zaútočit nebo proti někomu bojovat. Mentální pole dnešního světa, který je plný konfliktů, pulzuje agresí a krveprolitím. Cítím ale, že současný svět potřebuje ve skutečnosti jiného bojovníka – takového, který svou odvahou chrání prostor pro jemnost, vnitřní klid a ztišení.
Účel těchto gest rukou se může lišit podle tradice – od soustředění jemné energie a přenosu učení prostřednictvím symbolů přes nástroj pro léčení nemocí až dokonce po přisuzování praktických dovedností a psychických schopností! V zásadě jsou však mudry formou neverbální komunikace – „vnějším vyjádřením vnitřního odhodlání“.
Filosofie jógy se opírá o důležitý ideový pilíř nebo tezi, která říká: Vše je energie. Energie nepodléhá zániku, neustále se mění. Má různé formy a kvality projevu či latence (nezjevného působení). Platí to pro energii těla, dechu, mysli i „esence“ (átman)....
Dnešní noc (15.–16.2.2026) je v hinduistické tradici zasvěcena Šivovi. Mahášivarátri – Velká Šivova noc – není jen oslavou jednoho z bohů indického panteonu. Je připomínkou archetypu, který je starší než jakákoli konkrétní mytologie: archetypu rozpouštění, ticha a radikální proměny.
Lapače snů jsou oblíbené po celém světě a jako suvenýry se prodávají v celé řadě různých destinací. V dávných dobách ovšem byla jejich výroba originalitou původních obyvatel Ameriky. Navzdory komercionalizaci, jíž se lapačům snů v průběhu let dostalo, dodnes symbolizují indiánské legendy, které se tradují po generace.
Již v pradávných dobách považovali naši předkové oheň za posvátný a byl pro ně symbolem transformace. Ať už během tradičních rituálních cest životem nebo při různých slavnostech a přechodech. Jeho síla spočívá převážně v transformačním potenciálu. Je jedním z pěti elementů.
Jsme-li na jógové cestě, učíme se nehodnotit věci, které nás obklopují termíny typu dobře/špatně. Zkoušíme stát opodál a hledět na sebe z nadhledu, abychom viděli, co se odehrává, a byli schopni poučit se z toho pro další dny, roky a životy.
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který v podstatě tvoří dva protiklady: velké truchlení a smutek na jedné straně, oslava a radost na straně druhé. Obojí souvisí s životem Ježíše Krista. Co tato osobnost symbolizuje a dají se v jejím životě a učení najít nějaké paralely s filozofií jógy?
Stmívá se brzy, na krok vidět není, mrholí a vzduch je vlhký. Lezavá zima proniká pod nehty a tlačí nás do lůna našich domovů. Dlouhé večery vybízejí ke zklidnění a kontemplaci. V tomto období dlouhých nocí je noření se dovnitř naší přirozeností. Nebraňme se tomu, naopak, vytvořme si prostředí, ve kterém můžeme spočinout v bezpečí, klidu a s důvěrou. Vytvořme si rituály, kdy vonné esence podpoří náš prostor pro hloubání a rozjímání. Vytvořme si kouřovou clonu, do které se můžeme zahalit a zastavit se v momentu přítomného okamžiku.
