úterý 5. 12. 2023
BLESKOVĚ
Dhyanyogi Madhusudandas, kterého považuji za svého vůbec prvního učitele jógy, prý říkával západním studentům, jednoduchou věc: „Máš tělo. Máš ego. Dokud budeš mít tělo, budeš mít i ego. Není žádoucí se ho chtít zbavit.“ Dnes a denně hledám cestu, jak přijímat různé části sebe sama. Troufám si říct, že to děláme všichni...
První noc v novém bytě. Prostor, kde můžete začít úplně od začátku. Anebo navázat na to, co už nějakou dobu budujete. Je to zkrátka jenom na vás. To, jak se zde cítíte, ale nesouvisí tak úplně s tím místem samotným.
Je to velice jednoduché neustále pohybovat prstem po Instagramu nebo každou chvíli nahlížet do svého e-mailu, jestli tam nepřišlo něco důležitého, ale právě tento přístup vede k roztržitosti a nesoustředěnosti... Jak tedy v těchto podmínkách pracovat, být výkonný, a nepodléhat tak práci a sociálním médiím.
Správně vedená jógová praxe nám pomáhá poznávat sebe sama po všech stránkách. Ukazuje nám, v čem jsme silní a čeho si máme na sobě vážit. Odhaluje naše slabiny a podává návod, jak je milovat. Takový přínos praxe ale není samozřejmý. Vyžaduje otevřenou mysl a srdce.
Co si představíte pod pojmem láska? Vášeň? Motýlky v břiše a adrenalinovou nedočkavost před dalším rande? Intimitu? Změnila se vaše představa během života nebo prostě víte, že láska je, a dál o tom nepřemýšlíte?
Příběhy jsou krásné. A nejkrásnější je ten, který píše náš vlastní život. Je jen na nás, jaký bude. Zda se bude jednat o komedii, drama, nebo pohádku. To, co můžeme ovlivnit, máme v rukou. To, co ovlivnit nemůžeme, máme pustit a nechat jít.
S příchodem nového roku se každý z nás zamýšlí víc než kdy jindy nad tím, co v tom novém roce udělat lépe a jak na sobě obecně zapracovat, aby to byl nejlepší rok vůbec.
Přemýšleli jste někdy nad tím, odkud a kam je vlastně potřeba v životě růst? A kamvlastně máme vyrůst? Kdy už jsme vyrostlí dost a kdy ještě můžeme pokračovat?
Někdy nám při setkání s osudy druhých lidí dochází, že naše problémy jsou malicherné, a zároveň, že to jde. Že jde zažívat okamžiky štěstí i přes to, že život přináší nejrůznější tragédie.
Již naši předkové věřili, že kmenem stromu proudí obrovské množství vesmírné energie, a že jejím prostřednictvím je strom obdařen ozdravnou silou. Vnímali ho jako pojítko mezi pozemským a nebeským světem. Dotýkat se stromu znamená vstřebávat do sebe jeho nekonečnou energii a získávat tak jeho moc.
