pondělí 25. 5. 2020
„Víš, to je složité.“ „Nějak se mi to zkomplikovalo.“ Anebo třeba: „Je to příliš obyčejné, nudné.“ Tohle slýcháme často. Jako bychom toužili po tom, aby náš život byl stále pestrý, zajímavý, chceme vzrušení. Jsme vlastně tak trošku závislí na akci. A někdy i na dramatech.
Letošní jaro nezačalo pro nás lidi zrovna nejšťastněji. Období, kdy se vše probouzí po dlouhé zimě, jaro, které příroda bere jako nový začátek, kdy sluneční paprsky nabírají na síle, stromy kvetou, rodí se nová mláďata, jsme my byli nuceni trávit zavření doma v karanténě nebo v horším případě bojem s nevypočitatelnou nemocí. Ale už obraťme list!
Fungování společnosti se celoplanetárně přepisuje. V důsledku virové epidemie se přesouváme do oblasti internetu, jógu nevyjímaje. Studia se uzavřela a během chvíle vznikl online jógový festival po celém světě. Vstupujeme do další éry, kdy i po skončení všech omezení bude jógové učení přetransformované?
Správně vedená jógová praxe nám pomáhá poznávat sebe sama po všech stránkách. Ukazuje nám, v čem jsme silní a čeho si máme na sobě vážit. Odhaluje naše slabiny a podává návod, jak je milovat. Takový přínos praxe ale není samozřejmý. Vyžaduje otevřenou mysl a srdce.
Vytrvalost je základem pravidelné praxe. Říká se, že štěstí přeje začátečníkům. V začátcích máme velký příval energie a jistotu. Kde ale hledat motivaci, když se pravidelnost začne vytrácet?
Nádech, výdech, chvilka času pro sebe a odvaha přiznat si, jak se vlastně cítím a co všechno ve mně bydlí. Neutíkat hned k jídlu či sociální síti, když se něco uvnitř probouzí. Zpomalit, zastavit se, cítit, vnímat.
Zkraje roku míváme tendenci dávat si předsevzetí. Nabalujeme tak na sebe další a další vrstvy předsudků o sobě samých. Ty potom přenášíme na ostatní. To všechno jen proto, abychom přehlušili mínění, které o sobě máme....
Svátky můžou být nejkrásnější vzpomínkou z rodinného hnízda a také z míst velmi dalekých. Mým vnímáním prochází, že oboje je správné, pokud vzniká prožitek. Pocit z prožitku. Pokud na prožitku nelpíme a neočekáváme, pak přichází požitek opravdový...
Je to velice jednoduché neustále pohybovat prstem po Instagramu nebo každou chvíli nahlížet do svého e-mailu, jestli tam nepřišlo něco důležitého, ale právě tento přístup vede k roztržitosti a nesoustředěnosti... Jak tedy v těchto podmínkách pracovat, být výkonný, a nepodléhat tak práci a sociálním médiím.
Vánoční období je spojené s darováním. Dáváme si dárky a doufáme, že jeden druhého potěšíme. Ono darování však neprobíhá pouze na hmotné úrovni. Mnohem důležitější je, co se odehrává uvnitř. Co onen dárek vyjadřuje.
