Strachy – vlastní i nevlastní

Naše hlava je mocná čarodějka a mysl někdy dokáže zázraky a jindy naopak zatáhne ruční brzdu místo toho, aby nás posouvala dopředu. Umí nás totiž vystrašit mnohem víc, než je ve skutečnosti třeba. Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč se některých věcí a situací v našem životě tak bojíme?

Pět podmínek uzdravení

„Vnitřní prací ladím svou duši, niterné housle, aby ze mě zněla pouze dobrá melodie ve vztazích ke všem.“ Michael Laitman, profesor ontologie, filozof, zakladatel a prezident Institutu vzdělávání a výzkumu kabaly  

Proč mít svého vlastního terapeuta?

Život nám všem občas nakládá víc, než sami dokážeme unést. Události posledního roku jsou toho názornou ukázkou. Kdy je ale už opravdu čas na to, zajít s tím, co cítím, k odborníkovi, který by mi mohl pomoct? Není na to ještě moc brzy? Jsem magor, protože jdu na terapii? Co tomu řekne moje okolí? Tohle všechno jsou otázky, které nás zajisté budou doprovázet, pokud začneme o návštěvě psychoterapeuta přemýšlet. Pojďme si říct, jak s takovými obavami zacházet a jak vlastně najít terapeuta, kterému se budeme chtít svěřit.

Jak nám jóga pomáhá s budováním a udržováním vztahů?

Mezilidské vztahy jsou tak složité, jak složité si je sami vytváříme. A to platí nejen o vztazích k ostatním osobám, ale, a možná především, o tom, který máme sami se sebou. Protože právě od něj se v konečném důsledku ty ostatní odvíjejí.

Načerpejme energii z přírody: Proč ji co nejčastěji navštěvovat?

Kvůli panující pandemické situaci zůstane letos na dovolenou nejspíš spousta lidí v Česku. A pravda je, že i naše země má co nabídnout, vedle bohatství kulturních památek i krásnou přírodu, jejíž (nejen) zeleň působí na tělo i duši přímo blahodárně. Proč pravidelně chodit do přírody?

Ztráta času v kontextu mezilidských vztahů: Jak poznat, kdy je třeba jít dál?

Netravte čas s lidmi, u nichž jej vnímáte jako ztrátu. Jenže co když se jedná o někoho, kdo vám býval blízký? O přítele, s nímž jste se vídali každý den a najednou si nemáte co říci? Jak to vyřešit v souladu s ahinsou a satjou? Pravdivě, otevřeně, ale abyste člověka neranili? Zapírat se a dál se stýkat, i když se vám do toho vůbec nechce? Nebo promluvit? Ale co říct, jak to vysvětlit?

Jak být laskavý sám k sobě?

Nedávno jsem narazila na smyšlený příběh pro děti, kde se dospívající dívka vydala na velmi nebezpečnou cestu na jakousi horu, při níž na ni číhaly různé nástrahy a úkoly, které musela zdolat a splnit. Nikdo se nepozastaví nad tím, když se při nebezpečné cestě setká s požíračnou obludou nebo děsivou stezkou odvahy. Pokud ale jeden z úkolů je přijmout péči o sebe samého, nechat se hýčkat a užívat si postel s nebesy, někteří se přinejmenším zarazí, zda to je opravdu tak nebezpečný úkol. Zda něco takového vůbec patří do kategorie překonávání drsných překážek. Přitom mnohdy je to úkol ze všech nejtěžší pro spoustu z nás...

Stabilitu zabezpečuje neustálá změna

Člověk zatouží po stabilitě zejména v časech, kdy ho přepadá pocit, že věci se dějí nějak moc rychle. Nebo když změny, které přicházejí, jsou překvapující, nečekané a vyžadují, aby se chtě nechtě učil novému, a jemu se to zdá v danou chvíli náročné. Pak někdy vznese přání, ať už se probůh vše zklidní, ať už se nic víc neděje a nemění, ať už zůstane vše takové, jaké to je, či takové, jaké to bylo dřív.

Rány osudu jako hozená rukavice

Během našeho života zažijeme tisíc nepříjemností, které se dají nazvat jako negativní zážitky. Nikdo z nás nechce zažít autonehodu, rozvod, těžkou nemoc nebo smrt blízkého. Ve skutečnosti je to tak, že při sledování zpráv ze světa si v duchu říkáme: „Bože, jen ať se tohle nestane mně!“ Tento životní postoj nás ale drží v zajetí strachu. Ve strachu z toho, aby se nám nestalo něco špatného. A když se nám něco špatného stane, hledáme viníka.

Pohlazení duše skrze dotek

Ženy v sobě nosí reprodukční potenciál v podobě cykličnosti – díky nim se rodí nové lidské bytosti. Skrz biologický proces, jenž je provází reprodukční fází života, jsou úzce propojeny se svým tělem. Citlivost vnímám jako ženskou přednost. Empatii jako přirozenou součást ženství, neboť porozumění vede k harmonii, kterou ženy přirozeně vyhledávají. Naslouchání a vnímavost k vlastnímu tělu považuji za vlastnost velmi cennou, přesto se u žen zcela vytrácí. Hlavním důvodem je uspěchanost moderní doby a nesplnitelné nároky na kvalitu života ve společnosti.