Praxe ve 3.20 ráno…

Probudím se pár minut předtím, než zazvoní budík nastavený na telefonu. Ačkoliv je teprve před půl čtvrtou ráno (nebo v noci – to je věc názoru a pohledu), když roztáhnu žaluzie, všímám si na obzoru prvních známek budoucího východu slunce. Nový den je v rozpuku a u mne dnes začíná skutečně brzy. Protože jsem se k tomu rozhodla, protože to tak mám ráda.

Proč mám myšlenky v hlavě a nemůžu mít klid

Znáte to, kdy jste celý den jak mátoha a těšíte se do postele. V momentě, kdy ulehnete, jako by vás někdo přepnul a začne to. Mozek začne vytvářet různé katastrofické scénáře, jedna myšlenka následuje druhou, a přestože tělo je unavené, mysl jede svůj závod. Nebo sice usínáte hned, ale probudíte se v noci a opakuje se to samé. A další den znovu, únava i podrážděnost se stupňují, ale myšlenky neustupují.

Ve tmě

„Pobyt byl pro mě způsobem k restartu, načerpání nové energie, hlubšímu poznání sebe a své mysli, k uvědomění si, že opravdu to hlavní na čem záleží je jen a pouze vnitřní nastavení.“

Realita je pouhá iluze

„Realita je pouhá iluze, ale velmi vytrvalá.“ Tak pravil Albert Einstein. Určitě už každého z nás napadlo, že svět, který vidíme, nemusí být světem skutečným. Že se možná pod ním nachází ještě jiné reality a dimenze. A že naše smysly nám poskytují jenom zkreslenou projekci skutečnosti.

Negativní emoce prožijme, ale nepodléhejme jim

„Je mnohem užitečnější podlehnout panice předem a událostem čelit s klidem než zachovat ledový klid a panikařit, až když se něco děje,“ řekl Winston Leonard Spencer Churchill.

Přítomné dny plné neustálé změny, kdy chaos střídá stání

Jako kdyby se lidstvo zastavilo a planeta poskočila. Stromy a ptáci udávají nové tóny, obloha se usmívá a sluneční svit vše smývá. Láska tvoří prostor pro nové, zářivé, všudypřítomné.

Rozpusťme spěch a rozviňme klid

Spěch je jedním z nejhorších nepřátel a zároveň nejvěrnějších společníků člověka dnešní doby. Zaměřováním se na „to, co bude“, ale ztrácíme kouzlo „toho, co bylo“, i „toho, co je“. Dochází nám, že takové jednání nelze vzít zpět?

Chrám duše

My lidé potřebujeme realizaci – „napojení“ – někdo z nás tomu říká transcendent, jiný flow. Jde o projev, kdy odchází stranou převleky a můžeme být naprosto a přítomně sami sebou...

Leden jako čas nových začátků, opouštění starého a vidina nového

Leden jako nový začátek? Mohli bychom si pod tím představit mnoho. Vize, plány a cíle. Směry, které vedou pozornost. Nové motivace, předsevzetí...

Karma nejen o Vánocích

Původně byly Vánoce pojaty tak, aby soustředily pozornost na naše nejhlubší emoce a duchovní pocity. Ale při současném víření komerčních a sociálních tlaků je snadné zapomenout na veškerou smysluplnost a být tak trochu otrokem této doby. Navařeno, napečeno, uklizeno a nejlépe tak, aby nás za to nikdo nepomluvil.