pondělí 26. 10. 2020
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jógínů minulosti. Jsou studovány stovky a některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější jógové texty minulosti.
Když se mluví o tradičních jógových textech, většině lidí se na prvním místě vybaví právě Pataňdžaliho Jógasútry. Tento stručný text je někdy přímo označován jako „Bible jógy“ a v současné době je to asi nejstudovanější jógová moudrost na světě. Ale vždycky tomu tak nebylo.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, někdy i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich znalosti neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Bhagvan Šrí Ramana Maharši, osvícený mudrc z indického Tamil Nadu, jenž měl stejně vřelé vztahy s lidmi, krávami i veverkami, byl opravdový mistr v jednoduchosti. Největší sílu jeho učení dokládá sám jeho život, jelikož doslova žil to, co předával. Nejen díky tomu je jeho učení ve své jednoduchosti skutečně opravdové a jedinečné. Moudře mluvit dneska umí kdekdo, ale moudře žít, to je skutečné mistrovství.
Byť je jóga stará několik tisíc let, k nám se dostala až na přelomu 19. a 20. století. A i během tak krátké etapy byl její vývoj dramatický. Třikrát byla zmrzačena a balancovala na hraně zániku – v letech protektorátu, poté v období tuhého komunismu a nakonec v čase Husákovy normalizace.
Je velmi pravděpodobné, že slovo védy jste ještě neslyšeli. Je to věc, která se moc neučí a ani se o nich často nemluví. Védy jsou komplikované a hodně obsáhlé. Nicméně stály na počátku všeho, vznikly z nich jógasútry, většina jógové filosofie a jsou považovány za svatá písma.
Nastává zlomový okamžik v historii jógy. Moment, kdy se jógové texty začínají překládat do angličtiny. Indický fenomén se stává fenoménem celosvětovým. K tomu také napomáhá psychospirituální krize, kterou prochází západ v důsledku světových válek.
Paramhansa Jógánanda, rodným jménem Mukunda Lal Goš, se narodil v poslední dekádě devatenáctého století v Górakpuru v severovýchodní části Indie.
Klasické Pataňdžaliho jógové období, které se orientuje především na práci s myslí, se postupně proměňuje. Pro dosažení změn vědomí už tělo není jen přítěží. Naopak se stává hýčkaným příbytkem pro lidskou duši a cvičení ásan a očistné techniky se dostávají do popředí. Píše se zhruba 5. století n. l. a jóga zažívá velkou proměnu, z které těžíme dodnes.
