Poněkud krkolomný název polohy sestává ze dvou sanskrtských výrazů – „džathara“ – břicho a parivartásana – otočení, obrácení. Do češtiny můžeme tedy volně přeložit jako břišní zkrut. Jak pojmenování polohy napovídá, dochází při ní k otáčení břicha do stran.
Ásana v sedě pro uvolnění a protažení zadní strany těla, kyčlí a zklidnění mysli. Intenzivní masáž břišních orgánů a stimulace kořenové a křížové čakry.
Základem pojmenování této ásany je sanskrtský výraz „šalabha“, česky „kobylka“. Pokrčené ruce v jedné z variant plné polohy totiž připomínají tento hmyz. Podle Andrého Van Lysebetha je na rozdíl od polohy kobry, pluhu, kleští apod. dynamická, přičemž její statická fáze je jen velmi krátká.
Pluh rozorá a provětrá, pročistí a dá impuls. A nic, co bylo zaseto, není ztraceno. Je nutné se vracet, a odžít. Pluh je určený ke zrodu, obnově nebo očistě – pochopení.
Bálásana je krásná a uvolňující, je to relaxační poloha, která dává pocit pohody a bezpečí. Zaujetí polohy dítěte v nás evokuje pohodlí, které jsme zažili u maminky v břiše, ještě, než jsme poprvé spatřili světlo světa...
Jedna z meditačních poloh, která usnadňuje koncentraci na dech. Pojmenování vychází ze sanskrtského výrazu vira, což znamená statečný muž, hrdina, náčelník. Někdy se užívá též výrazu vadžrásana vycházející z výrazu vadžra – diamant. Proto se jí někdy říká poloha diamantová.
Síla vznikající ve středu těla se projeví celistvostí ásany. I mysl získává pevnost pozice prkna a současně dochází k vyrovnávání pólu, vymizení dualit. Na jedné straně se můžeme setkat s extrémností stejně jako na straně druhé.
Poloha stoje na rukou představuje obrácenou polohu stromu. I proto překlad sanskrtského pojmenování adhó mukha vrksásana zní poloha stromu s obličejem dolů. Můžeme si rovněž povšimnout, že sanskrtský výraz pro polohu stromu – vrksásana – se v samotném názvu polohy stoje na rukou objevuje.
