Co v nás vládne – O vztahu těla, mysli a duše

Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.

Jogínská filosofie je víc než jóga!

Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.

Temné noci duše – pád vzhůru

Jóga je jednou z cest k celostvosti. A jak už to tak na tomto paradoxním hřišti samsáry bývá, využívá k pochopení holistické hry s pravidly duality. Skoro vše myslitelné má v této hře svůj opak. Vše se skládá z různě namíchaných poměrů světla a temnoty, radosti a bolesti, růstu a chřadnutí, ať už uvažujeme v pojmosloví gun, archetypu slunce a měsíce nebo jejich odrazu v archetypech, z nichž jsou upředeny velké příběhy lidstva.

Santoša – štěstí, které vychází ze spokojenosti

Již moudrý Pataňdžali nás vyzývá k tomu, abychom rozvíjeli spokojenost jako důležitý princip na cestě jógy. V sútře 2.42 píše: „Hluboká spokojenost nám dává neomezené štěstí.“ Co ale tato druhá zásada nijamy znamená pro naši praxi a každodenní život?

Pět hlavních typů energie – pančaprána váju

Jógová tradice popisuje pět pohybů, tzv. toků – váju (doslova „větry“). Sanskrt překládá slovo váju jako vítr, kořen „va“ se popisuje jako „to, co teče“, váju je tedy energetická síla pohybující se specifickým směrem za účelem řízení tělesné funkce a jemné činnosti.

Jarní transformace

S příchodem března přichází nejen jaro, ale také doba plná transformační energie. Jaro je symbolem znovuzrození – semínka klíčí, venku se otepluje a my máme spousty nových nápadů.

Jak najít štěstí ve svém nitru díky józe

Každý člověk má možnost rozhodnout se být šťastný. K tomu je však třeba být plně vědomý a zakotvený v přítomnosti. Je na nás, zda si zvolíme žít ve strachu, hněvu, či dokonce zoufalství, nebo se usmějeme a začneme myslet pozitivně.

Panča prána – pět kurýrů života

Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.

 

Jak dostat jógovou filosofii do Štědrého dne

Vánoce, Vánoce přicházejí… už vám to taky leze krkem? Já osobně jsem velká fanynka Vánoc, nicméně i já pociťuji ten zbytečný stres a tlak, které tyto svátky vytvářejí. Nejednou jsem se zamyslela nad tím, že asi opravdu ztrácejí ten smysl, kvůli kterému je slavíme.

Já jsem ten, kdo může všechno změnit

Život je takový, jaký je – není černobílý, je krásný a laskavý, je krutý a nelítostný. V konečném důsledku ale vždy záleží na nás, jaký je právě náš život. O tom hovoří druhá nijama – santóša neboli spokojenost s tím, co je.