pondělí 12. 10. 2026
BLESKOVĚ
Pravidelná jógová praxe má zásadní vliv na aktivitu bloudivého nervu (nervus vagus), který hraje klíčovou roli v parasympatickém nervovém systému. Právě ten je zodpovědný za regeneraci organismu, snížení stresu a celkové zklidnění těla i mysli. Jóga tak představuje přirozený způsob, jak podpořit nervový systém, zlepšit psychickou pohodu a posílit odolnost vůči každodenní zátěži. Pokud hledáte efektivní metodu pro zvládání stresu a harmonizaci těla, pravidelné cvičení jógy může být jedním z nejúčinnějších řešení.
Proč cvičit v 6 ráno? Dává smysl HIIT v 9 večer? Slunečné dny se prodlužují a naše tělo si přirozeně říká o větší nálož aktivity. Jenže to znáte: večer skočíte na dynamickou power jógu nebo do fitka, úspěšně si odmakáte to celodenní sezení, a pak ještě ve dvě ráno zíráte do stropu a počítáte jógové ovečky. Hledáte jednu univerzální odpověď na to, kdy cvičit jógu, kdy běhat a kdy posilovat?
Paradoxní pocity spjaté s jarní únavou mohou zkazit radost z prodlužujících se dní a z nárůstu slunečního světla. Naštěstí je tu pomocná ruka, kterou může podat jógová praxe.
Pokud by vám někdo doporučil koupání v lese, co si představíte? Většina z vás asi to, jak budete hledat vhodné lesní jezírko nebo potok a čekat na příjemnější počasí. Koupání v lese můžete však provozovat kdykoli a téměř kdekoli. Pod tímto krásným pojmem je totiž myšleno koupání v lese jako takovém. V jeho vůních, zvucích, uklidňující zeleni, čerstvém vzduchu, a dokonce i jeho chutích.
Stres představuje častý důvod návštěvy lékaře, chronický stres je spojován s urychleným biologickým stárnutím a zvýšenou mírou chronického zánětu v těle. Může jóga pomoci?
Bolest zad patří k nejčastějším tělesným obtížím současnosti. Někdy se objeví po dlouhém sezení, jindy po fyzické námaze – a někdy zdánlivě bez zjevného důvodu. Často nás zaskočí a přiměje hledat rychlé řešení. Možná je ale užitečnější položit si nejprve jinou otázku: co nám tělo touto bolestí sděluje?
Zkuste si někdy všimnout, kolik věcí během dne děláte úplně automaticky. Vstáváte z postele na tu samou stranu, umýváte si zuby tou samou rukou nebo saháte pořád stejně po hrnku s kávou… a přitom často vůbec nepřemýšlíte, jak to vlastně děláte. Není divu – milionkrát opakované úkony se v našem mozku změní na rutinu a my fungujeme jako dokonale naprogramovaný robot. Až do momentu, kdy nás třeba zradí dominantní ruka nebo noha a najednou zjistíme, že udělat běžné věci je docela výzva.
Jóga není jen cesta k pružnému tělu. Je to způsob, jak navrátit tělu i mysli rovnováhu – a věda dnes ví, že právě tato rovnováha je klíčem ke zdraví, dobrému spánku i silné imunitě.
Mezilidský dotek je předmětem zájmu antropologů, psychologů i neurovědců, kteří v různých studiích zkoumají, co všechno obnáší. A potvrzují, že doteky vysílají významná neverbální poselství. Bez ohledu na výzkumy jsme asi všichni zažili chvíle, kdy slova nestačila. A právě tehdy má dotek schopnost působit jako lék. Obchází totiž rozum a promlouvá přímo k tělu. Naše tělo vnímá každou buňkou a nervová soustava stále naslouchá. Pokud je dotek vědomý a laskavý, dokáže nás utišit, přeladit a někdy i přepsat napětí, které v sobě nosíme, aniž bychom si toho byli skutečně vědomi.
Slovo biorytmus se skládá ze dvou částí pocházejících z řečtiny: bios – život, rhythmos – pravidelný pohyb. Jde o soustavné opakování „něčeho“, co se děje v určitých cyklech. Týká se to člověka, zvířat, přírody i mnoha dalších dějů okolo nás.
