Mamaste - (R)evoluce | díl 3

Uplynulo několik měsíců ranní sadhány ve společnosti miminka, které se nezastaví a neohroženě překonává překážky i dřívější limity. Pasivní posedávání na hrací podložce nebo rozvážné přesuny jsou dávno zapomenuty. Roztříštěnost mé pozornosti mezi sledováním Eliho úmyslů a činů a mou praxí byla jen beta verzí dynamiky našich dnešních rán.

Když máma ztrácí hlavu

První díl Mamaste vznikal postupně, když ještě Eli ležel na bříšku a pohyboval se převážně pivotováním kolem vlastní osy. Už tehdy dokázal z rychlosti šneka nečekaně přepnout na turbo, ale jeho trajektorie se jakž takž dala předvídat.

(Ne)možná konzistence praxe a malé miminko

Jsem maminkou malého, zázračného miminka jménem Eli. Nomen omen – hezká metafora pro to, že nám kompletně ozářil – a tak trochu bleskově odpálil – dosavadní životní režim.

Mamaste – vtipně realistické postřehy jógové mámy

Mamaste je soubor postřehů a myšlenek, které mi prolétají hlavou především při pravidelné ranní jógové praxi, jejíž charakter se společností miminka výrazně změnil. Z prvních očních kontaktů s novorozencem se postupně stává spontánní, často improvizovaná hra.  Miminko vás podlézá v psovi hlavou dolů, rozhodne se udělat si bunkr pod vámi jako mostem nebo vás přelézá v pozici dítěte. Výsledkem je kreativní jógová sestava a co si budeme nalhávat, častokrát pořádná výzva.