Je to neustálá snaha, úsilí jako v každé jiné branži. A i když budou mnozí namítat, že jóga by neměla být ve svém základu o výdělku, bohužel se však nacházíme v době, kdy za předávání jógy kus chleba a nocleh, jako tomu bylo dříve, nedostaneme a nájem i onen chleba zkrátka zaplatit musíme...
Sedím na terase u tenisových kurtů, poslouchám údery raket, hlahol kolem sebe a mám naprosto prázdnou hlavu. Stav, kterého bych si často přál docílit, ale většinou bezvýsledně. Dnes jsem se nemusel snažit vůbec a prázdnota si mě neomylně našla...
„Sportovec není superhrdina, ale: dokáže si vypěstovat pevnou vůli, neustále bojuje sám se sebou, překonává různé překážky, strachy a trému. Naučí se pravidelnosti a odpovědnosti jak vůči sobě, tak i vůči druhým....“
Jóga může být filosofie, životní styl, cvičení pro pružnou a pevnou postavu, ale zároveň také skvělá kompenzace k jinak dynamickým a energeticky náročným fyzickým aktivitám.
Jóga v konečném důsledku znamená zastavení změn a pohybů mysli. Jóga nás tedy učí pracovat s myslí tak, aby došlo ke ztišení pohybu myšlenek, a tím i vnitřnímu zklidnění, které vede k harmonii mysli, duše i těla. Ve vnitřní rovině si tedy jógu nejčastěji spojujeme s klidem a absencí pohybu. Přemýšleli jsme ale někdy nad tím, co se v naší mysli děje, když běháme?
Mír a štěstí všem bytostem. Věta, která doprovází nejen praktikanty zejména jivamukti jógy na začátku každé lekce, a to jejím zpěvem v sanskrtském znění, ale současně i řidiče na dálnici D1 mířící do Brna na velkém billboardu.
Jógu lze zařadit k pozitivům této doby. Učí nás uvolnit se v podmínkách, které máme. Poskytuje každému, kdo ji zkusí, zázemí, techniky pro fyzickou i mentální očistu.
Zachycování myšlenek do slov je způsob, jakým přemýšlíme. Slova dávají myšlenkám tvar, umožňují nám vnímat i popisovat svět okolo i v sobě. Kromě mluveného slova své úvahy zachycujeme i v písemné podobě.
