Indie nikdy neměla potřebu definovat či pojmenovávat své náboženství, natož stanovovat ústřední církevní autoritu. Přesto v bílém plášti evropské vědy, ve snaze pojmout složitou a mnohotvárnou náboženskou scénu indického poloostrova, vznikl termín hinduismus, jež má označovat třetí nejrozšířenější náboženství světa. Ve skutečnosti se ale dá hinduismus označit za plnohodnotné náboženství, tak jak jej Evropan chápe, až ve svých konkrétních podobách.
Jógová etika se obecně vyznačuje jedním typickým principem: Skrze přijetí a pochopení sebe sama mohu přijmout a pochopit okolní svět. Podle toho bychom vždy a za všech okolností měli začínat především sami u sebe. I Ježíš říkal, že bychom si vždy měli nejprve zamést před vlastním prahem, nebo že ten, kdo je bez viny, má první hodit kamenem.
Soham mantra je považována za univerzální mantru, stejně jako ÓM. Překlad mantra soham je To jsem já, Já jsem To. To je tvrzení, které může pomoci spojit se s naší nejzákladnější podstatou.
Stav, kdy nemáme myšlenky, není v našem denním životě zcela běžný. V souvislosti s tím, že většinou každý z nás pracuje, musí celý den řešit mnoho různých problémů či situací, které vyžadují naší soustředěnost, se postupně „hlava“ zanáší mnohými zbytečnostmi...
Základním tématem třetí čakry je moc a vláda. Potřeba moci, soutěživosti, vymezování si svého prostředí. Sídlí zde království ega – prosazení sebe sama vůči vnějšímu světu...
Ticho majestátných hor se rozlévá širokým údolím, jež je naplňováno zvuky zvonců pasoucích se krav. Malebnost alpské krajiny je prozářena slunečními paprsky a za občasného vzdáleného hřmění z jiných údolí umocňuje sílu vysokých hor...
„Schopnosti popisující kreativního člověka nápadně zasahují do ženské polarity nás samotných. Do oné intuitivní, vnímavé, citlivé stránky, která je pojena s levou stranou těla, s pravou mozkovou hemisférou, s nádí (energetickým kanálkem) nazývající se ida...“
Slovo jóga pochází ze sanskrtského slovního základu jug a je překládáno jako „jho“. V západní civilizaci je pojímán člověk odděleně od své duše. Cílem jógy je nastolení jednoty těla i duše. Lidský rozum má dvojnou povahu. Umí rozlišovat mezi tím a oním. Jóga je umění jednoty protikladů.
Vzpomínka mě vrací k mé první cestě do Indie. Zpřítomňuje mi pocit stále lepivé a vlhké clony po-monzunových dní, vrací mi pohled na zelená rýžoviště a rozmáčené cesty z ostře cihlového bahna, tvořícího podklad chudého státu Bihár, kudy před notnou dávkou uplynuvších „teď“ kráčel k osudnému fíkovníku kdysi sám Siddhártha Gautama, po stavu probuzení zvaný Buddha.
