pátek 3. 2. 2023
Po Třech králích v lednu začíná a v úterý před Popeleční středou v únoru končí. Kdo? Přeci masopust neboli fašank či ostatky. Jde o dobu plnou hodování, plesů a veselí, která je vklíněná mezi dvě období postní – vánoční a velikonoční. Jak masopust slavili naši předkové a jaké zvyky i obyčeje jsou s ním spjaty?
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky a některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez nich neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější. Jógasútry nebo Bhagavadgíta se i dnes řadí mezi jakési bestsellery. Pokud jste je nečetli, určitě jste o nich slyšeli. Zřejmě však jen málo z vás slyšelo o Dattátréja-jóga-šástře (DJŠ). Přesto se jedná o text historicky významný.
Místo třetí nijamy zaujímá v Pataňdžaliho systému jógy tapas – askeze, sebekázeň, disciplína. Tapas představuje možnost celkového zpevnění osobnosti a jako takový je přínosem ve všech oblastech činnosti. Nic ale není černobílé, a tak i tapas může být vykonáván automaticky a bez hlubšího pochopení a významu. Jak nám pomůže zhubnout (nejen) povánoční kila?
Leden bývá čas nových začátků a čas předsevzetí. Možná že v okamžiku, kdy čtete tento článek, vaše vůle svádí tuhý boj se setrvačností vašich zvyků. Uznávám, že přijít s tímto textem zrovna na začátku roku, není dvakrát originální. Přesto si dovolím přispět svou troškou do mlýna a přece jen do pomyslného lesa, kam není radno nosit dříví, dopravit několik polínek.
Poslední ze škály sedmi základních čaker je korunní čakra zvaná sahasrára, které se budeme v těchto řádcích věnovat.
Všichni to známe. Přijdou Vánoce a kromě výzdoby je všude spousta dobrého jídla a pití, které máme neustále na očích. Omezit své chutě pak bývá problém, s kterým se potýkáme všichni. Chceme zhubnout, omezíme stravu, cvičíme, ale zapeklité chutě jsou tady pořád. Jak na ně vyzrát, aby nám nebyly přítěží? Odpověď je jednoduchá. Jógou a meditací.
Štědrý den se přiblížil a s ním i poslední adventní víkend. Přípravy na nejoslavovanější den v roce vrcholí. Pod tíhou našich představ o tom, jak by mělo být naklizeno, uvařeno a vše připraveno, zesilujeme vnitřní napětí a stres. Rok co rok si říkáme – bude to jiné, a přesto každý rok opět podlehneme. Rok 2020 byl pro mnoho z nás ve všech směrech náročný. Rok velikých změn, které nás měly připravit nebo i přinutit k budoucí transformaci na osobní i kolektivní rovině. Pojďme zkusit letos přestřihnout nit starých návyků a projít těch pár dní před příchodem Ježíška v míru a klidu, zejména uvnitř sebe.
Většina z nás má Vánoce spojené především s dětstvím. Vzpomínáme, jak maminka začala s pečením cukroví, jak jsme chtěli pomáhat, ale spíše jsme překáželi. Domovem se nesla vůně skořice, vanilky, rumu a pomerančů. V oknech se postupně rozsvěcela světýlka, kolem nás přibývala vánoční výzdoba a vrcholem byl Štědrý večer, kdy se konečně rozsvítil vánoční stromek a pod ním jsme objevili hromadu dárků.
Je stříbrná neděle a třetí adventní týden je před námi. Pokud jste praktikovali meditační techniky, které jsme vám nabídli v předchozích dílech, pak se vám již možná podařilo odlehčit mysl, uklidnit či zcela zahnat stres kolem blížících se Vánoc a konce roku. Tlak předvánočních příprav je na půl cesty a sílí. Pečení cukroví, úklid, nákup zásob na svátky, shánění dárků v této nestabilní době, to vše pod taktovkou našich představ o tom, jak by to mělo být, jak se to vždy dělalo u nás doma a jak se to sluší a má. Často pouze naplňujeme představy a požadavky druhých, nikoli své. A přitom třetí týden adventu by se měl nést v duchu štěstí a radostného očekávání. A my zapomínáme, jaká je opravdu naše vlastní vize pohodových Vánoc.
V dnešních dnech je zvykem dívat se ven. V moderním světě nás učili, že budeme šťastní, až… nalezneme správného partnera, vyděláme tolik a tolik peněz, a když se to zhroutí, nalezneme vhodného psychiatra, kterého zaplatíme, a bude zase vše v pořádku.
Přitom nám tato doba ukazuje, že nepodíváme-li se do sebe, nepřežijeme.
