Čistota duše, nevinnost, oddanost, otevřenost, schopnost přijímat věci takové, jaké jsou, bez nálepek a soudů – to jsou vlastnosti typické pro pátou, krční čakru.
Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit. V tomto smyslu mají svoji energii naše tělesné orgány, ale i emoce, či jejich komplexy, myšlenky a intence, skutky, vztahy i vlastní charakter.
V Indii i jiných koutech Asie jsem se opakovaně vydala na tzv. silent retreat – tichý retreat. S nikým nemluvíte, hodiny denně se pokoušíte porovnat tělo do vzpřímené polohy a pročistit mysl, aby přišlo aspoň na chvilku. Ticho.
O sanskrtu bylo napsáno mnoho vědeckých publikací a dodnes je zrod sanskrtu diskutovaným tématem mezi indology, lingvisty a dalšími vědními obory. Pro hodiny jógy je však důležité uvědomění, že veškeré mantry a většina starodávných indických textů byla napsána právě v sanskrtu, který je považován za jeden z nejstarších jazyků.
Átman neboli individuální duše člověka je bráhman, tedy věčný princip světa, z něhož vše vychází a v němž vše spočívá. Poznání, že člověk je ve své podstatě bráhman, které nutně vede skrze cestu do nitra vlastní duše, osvobozuje z věčného koloběhu životů, je blažeností.
Pouze hojnost přitahuje další hojnost. Vnitřní bohatství k sobě poutá také plnost, prosperitu a vnější hmotnou realizaci štěstí. Štěstí je to, co je naplněné, to, co může rodit nové. Hojnost domácí partnerské pospolitosti, radosti, pevného zdraví a milosti, vše to do našeho života přináší Lakšmí.
Jógová praxe přirozeně vede k větší pokoře, soucítění i respektu k okolí. Adepti jógy, a mezi nimi zvláště pravidelní návštěvníci lekcí, pro které se už cvičení stalo životním stylem, se častěji poznají podle klidného přístupu, rozvahy a přátelského naladění i ve vypjatých situacích. Laskavost k józe jednoduše patří.
Slovo „mantra“ obsahuje kořen „man“ (mysl, myslet, myšlení) a „tra“ (nástroj). Přeložit slovo můžeme jako nástroj mysli, jindy jako „nástroj k ukotvení či zkáznění mysli“. V mnoha duchovních tradicích, opakování slova, zvuku nebo posvátného výrazu se používá jako kotva pozornosti...
Indie nikdy neměla potřebu definovat či pojmenovávat své náboženství, natož stanovovat ústřední církevní autoritu. Přesto v bílém plášti evropské vědy, ve snaze pojmout složitou a mnohotvárnou náboženskou scénu indického poloostrova, vznikl termín hinduismus, jež má označovat třetí nejrozšířenější náboženství světa. Ve skutečnosti se ale dá hinduismus označit za plnohodnotné náboženství, tak jak jej Evropan chápe, až ve svých konkrétních podobách.
