neděle 8. 9. 2024
BLESKOVĚ
Vytváříme si obraz o sobě samých a v nejistotě hledáme své hranice. Chybně je však ztotožňujeme s fyzickým tělem, popřípadě myšlenkami (intelektem) nebo pocity (smyslovostí).
Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.
Dvéša je opakem žádostivosti nebo touhy. Nutí nás vyhýbat se tomu, co je nelibé, nepříjemné nebo se nám nehodí. Tedy i námaze, která vede k cíli. Může vést k chorobnému odkládání (tolik diskutované prokrastinaci), vyhýbavému chování nebo tendenci obelhávat (nejen) sebe sama...
Obnáší všechny naše závislosti, vystavuje nás neustálému pokušení. Každé takové pokušení je neodolatelné, můžeme mít dokonce dojem, že náš život je o cosi ochuzen, nedostává-li se nám žádaných podnětů, vztahů nebo věcí.
Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.
Stále více lidí se obrací k jógové praxi, aby vyřešilo nějaký fyzický problém. Na radu svého lékaře, fyzioterapeuta nebo na doporučení přátel přicházejí na jógové lekce, aby našli úlevu od bolesti v kříži, problémů s kyčlemi, s krční páteří a mnohými dalšími. Záhy zjišťují, že jim jóga dává ještě něco dalšího, o čem netušili, že jim schází: vnitřní naplnění, poznání smyslu.
První překážkou, která je současně podstatou zbývajících čtyř, je nevědomost nebo také zaslepenost, ignorance. Upozorňuje nás, že neznáme skutečnou podobu bytí a bytostí.
Hned první den v červnu se oslavuje významný svátek vzdávající hold těm nejmenším z nás. Mezinárodní den dětí připomíná jejich práva a potřeby, a ačkoliv se oficiálně slaví až od roku 1950, podněty k němu byly vznášeny již v roce 1925. Příčinou byly válečné křivdy, které se mnohdy dotýkaly právě těch nejčistších a nejbezbrannějších – dětí.
Zasej myšlenku a sklidíš čin. Zasej čin a sklidíš zvyk. Zasej zvyk a sklidíš charakter. Zasej charakter a sklidíš osud.
(indický filosof Svámi Šivananda)
Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.
