neděle 31. 5. 2020
BLESKOVĚ
S příchodem března přichází nejen jaro, ale také doba plná transformační energie. Jaro je symbolem znovuzrození – semínka klíčí, venku se otepluje a my máme spousty nových nápadů.
Byť je jóga stará několik tisíc let, k nám se dostala až na přelomu 19. a 20. století. A i během tak krátké etapy byl její vývoj dramatický. Třikrát byla zmrzačena a balancovala na hraně zániku – v letech protektorátu, poté v období tuhého komunismu a nakonec v čase Husákovy normalizace.
Jak už víte, jóga je spojení mysli, těla a duše. Pojďme se dnes věnovat tématu, které se nachází na pomezí mysli a duše. Je to sankalpa.
Oblast, ve které se rozkládá dnešní Indie, je neuvěřitelně nábožensky bohatá a různorodá. Mnoho světových náboženství tu dokonce vzniklo a dodnes je náboženský život v této zemi velmi silný. Pojďme se postupně podívat na to, která náboženství jsou tu nejrozšířenější a jak se prolínala s jógou.
Tato bajka je součástí komentáře jógových súter Pantaňdžaliho a pomáhá nám pochopit sútru 8 z knihy 2.
Světlo a temnota jsou základními protiklady, na kterých je postavený tento materiální svět. Zatímco temnota jako synonymum zla odjakživa vyvolávala strach a úzkost, světlo bylo spojeno s božskostí, čistotou a poznáním. I v těžkých časech světlo dávalo lidem naději a ochranu.
Pokud je vzduch v harmonii, jsme schopni dávat a přijímat lásku. Vnímáme pocit vnitřní lehkosti, jednoduše a rychle se umíme přizpůsobit daným podmínkám a nemáme problém s motivací....
„Nic nemá takovou sílu jako jemnost. Nic není tak jemné jako opravdová síla.“ – svatý František Saleský
Květina lotosu je s jógou nedílně spjata. Nese v sobě silnou symboliku. Jóga totiž ke květině lotosu přirovnává celé lidské tělo. Zvenku i zevnitř.
Je velmi pravděpodobné, že slovo védy jste ještě neslyšeli. Je to věc, která se moc neučí a ani se o nich často nemluví. Védy jsou komplikované a hodně obsáhlé. Nicméně stály na počátku všeho, vznikly z nich jógasútry, většina jógové filosofie a jsou považovány za svatá písma.
