pondělí 12. 10. 2026
BLESKOVĚ
Léto je typické změnou režimu, který nabírá volnějších obrátek, jež často odvádějí pozornost zevnitř ven. Pod dojmem nových vjemů a zážitků je snadné zanedbat sebe sama a zahálet s vlastní praxí, což se dříve či později může projevit hned v několika rovinách.
Je zvláštní, jak moc toužíme po stálosti. Stavíme si život na plánech, představách a jistotách, jako by vše kolem nás mělo zůstat stejné. Přitom stačí jediný den, týden, měsíc, rok, aby se proměnila naše práce, vztahy, zdraví nebo pohled na svět. Tato proměna je základem, podstatou celého života.
Co si představujete pod pojmem meditace? Možná vám naskočí obraz člověka sedícího ve zkříženém sedu na polštářku, s blaženým úsměvem na rtech. Možná si navíc představujete, že takový člověk prožívá hluboký klid, protože v jeho hlavě právě neprobíhá vodopád myšlenek, jak tomu často bývá v běžném životě plném úkolů a povinností.
Cvičíte jógu, ale slibovaný vnitřní klid v průběhu dne stále nepřichází? Možná vaší praxi chybí to nejdůležitější: sádhana. Tento ranní jógový rituál vám pomůže ovládnout vlastní energii a nastavit mysl na úspěch. Zjistěte, jak sádhanu snadno zařadit do svého života.
Proč je text starý 2000 let přesným popisem dnešního člověka?
Letní slunovrat – 21. června 2025 je svátkem v tradici jógy, protože představuje nejdelší den v roce, první letní den, Mezinárodní den jógy a možnost znovu se spojit s přírodou. Zde jsou 3 způsoby, jak oslavit tento den naplno.
Jóga má být prostorem klidu, návratu k sobě a uvolnění. Přesto se často i na podložce ozývá silný vnitřní hlas, který hodnotí, srovnává a vyvíjí na nás tlak. Proč se v józe aktivuje náš vnitřní kritik a jak s ním pracovat, aby se pro nás praxe stala skutečně léčivou a spojující?
Co nás čeká, když vyměníme ticho jógového sálu za zvuky přírody? Praxe venku promění vnímání těla, dechu i pozornosti. Může přinést větší svobodu, ale i nové výzvy.
Józe se věnuji zhruba od svých třinácti let, což jsou bezmála dvě třetiny mého současného života. Jóga mě doprovázela v několika životních krizích, do některých mě nepřímo tak trochu navedla (špatně jsem tenkrát četla mapu) a z jiných mi pak zase pomohla ven. Byla se mnou i ve mně v obdobích klidu, v časech vzestupu i v prapodivných pomezích. Je jasné, že se moje praxe, porozumění i konkrétní zacílení měnily spolu s úseky mé osobní cesty, spolu s tím, jak jsem se měnila já, a troufám si tušit, že toto i nadále potrvá.
Leden bývá čas nových začátků a čas předsevzetí. Možná že v okamžiku, kdy čtete tento článek, vaše vůle svádí tuhý boj se setrvačností vašich zvyků. Uznávám, že přijít s tímto textem zrovna na začátku roku, není dvakrát originální. Přesto si dovolím přispět svou troškou do mlýna a přece jen do pomyslného lesa, kam není radno nosit dříví, dopravit několik polínek.
