úterý 13. 10. 2026
Proč je text starý 2000 let přesným popisem dnešního člověka?
Když jsem poprvé otevřela Patandžaliho Jógasútry, čekala jsem návod na to, jak přistupovat k józe. Něco hmatatelného, co využiju na podložce nebo při dechových cvičeních. Tehdy jsem o osmidílné stezce Patandžaliho netušila vůbec nic. Ani o tom, kdo Patandžali byl. Ale musela jsem si knihu nastudovat na zkoušky, a tak jsem se do ní pustila, a už ji nepustila z ruky. Jógasútry nejsou rozhodně náboženská kniha. Je to návod na život. A překvapivě docela praktický. Rozhodla jsem se vám proto vyzdvihnout ty části, které mi daly nejvíc a provázejí mě v životě.
1. Nejsme naše myšlenky
Na Jóga Dnes o tom píšeme pravidelně. Jóga není jen dokonalá ásana nebo stojka na hlavě. Podstata všeho je v tom, nenechat se vláčet každou myšlenkou, emocí nebo impulzem, který přichází zvenku. Myslím, že tohle téma nebylo v historii lidstva kdy aktuálnější.
Průměrný člověk zkontroluje telefon více než 90x za den. Přepínáme mezi obrazovkou mobilu, hovorem s druhým člověkem, televizí. Přeskakujeme z úkolu na úkol. Když se konečně začneme soustředit, vytrhne nás jeden e-mail nebo zpráva. Jak z toho kolotoče ven?
Když medituju (nebo se o to aspoň snažím), trvá mi velmi dlouho, než nechám myšlenky volně běžet na pozadí. Pomáhá mi k tomu nic nepotlačovat. Nechám každou jednu myšlenku existovat, uvnitř hlavy ji jen oštítkuju. Pokud je to důležité, schovám to na později. Pokud to důležité není, nechávám to odejít. Po pár minutách je myšlenek méně a méně, až se moje hlava úplně uklidní.
2. Nemusíme reagovat na všechno
Kdyby to bylo tak snadné! Patandžali opakovaně upozorňuje, že člověk jedná automaticky. Většina našich reakcí vzniká ze zvyku, strachu, ega nebo touhy. Jóga nás učí vytvořit mezi podnětem a reakcí malou mezeru. Právě v ní vzniká svoboda rozhodnout se jinak. Možná vůbec nereagovat.
A tak když jsou moje emoce zjitřené, snažím se o jednoduchou, praktickou věc – rozhodnout se a reagovat z lásky, nikoliv ze strachu. A pokud tam nejsem, nechávám emoci projít a nereaguju vůbec. Prostě udělám to nejjednodušší a současně nejtěžší. Počkám.
3. Pravidelnost je zázrak
Hledáte motivaci k tomu, abyste začali cvičit? Nebo abyste zvládli něco nového? Patandžali říká, že cesta vede skrz praxi a nelpění. Nic nestačí jen jedenkrát teoreticky pochopit, musíme to trochu trénovat, opakovat, učit se. Ale současně se nepřipoutávat k výsledku.
Podle výzkumu Phillippy Lally z University College London trvá 66 dní, než si něco opravdu osvojíme. Takže až vám příště něco nepůjde, nevzdávejte se. A celou cestu k novému berte jako výsledek. Už během ní se totiž rozvíjíte a posunujete v životě dál.
4. Utrpení si často tvoříme sami
Říká se jim kléši a jsou to zdroje lidského utrpení. Jsou staré jako lidstvo samo, ale zatím je moc neumíme zpracovat nebo s nimi alespoň pracovat správně: ego, strach, lpění, odpor, zkreslené vnímání reality.
Jen si vzpomeňte, kolik stresu zažíváte z věcí, které se ještě ani nestaly. Nebo se vůbec nestanou. Kolik energie věnujete představám vykresleným v hlavě – co si myslí ostatní, jak před někým vypadáte, jak blbě to určitě dopadne. Psychologové tomu říkají catastrophizing. Je to lidská přirozenost dělat z věcí a situací něco horšího, než to ve skutečnosti je.
Stejně tak lpění na věcech, lidech, vztazích, nebo odpor k něčemu vytváří tlak, který způsobuje nepříjemné pocity a kvůli kterému se z života vytrácí lehkost a radost.
V Jógasútrách najdete praktické návody, jak si s kléšami poradit. Mně pomáhá pojmenovat si je. „Tohle je lpění, tohle je odpor.“ Už jen to vám pomůže se zastavit a zvědomit si situaci, která nejde z vás, ale z vašeho ega. Pak zkuste zapojit dech a nechat všecko odejít.
A nezapomeňte, že nepřipoutanost (Vairágja) říká, že všechno v životě se mění. Proto prožívejte vše naplno, ale netrvejte na tom, aby věci zůstaly stejné.
5. Spokojenost není pasivita
V běžném životě často odkládáme spokojenost na později. Budu v klidu, až dokončím projekt. Budu šťastná, až zhubnu pět kilo. Budu spokojená, až děti povyrostou. Santóša připomíná, že schopnost prožívat spokojenost nemá být odměnou za splněné podmínky, ale dovedností, kterou můžeme rozvíjet už teď. Ano, právě teď.
V kultuře zaměřené na výkon nás okolí neustále přesvědčuje, že bychom měli být rychlejší, produktivnější a lepší. Santóša je protiváhou nekonečného pocitu, že ještě nejsme dost.
Čím déle se k Jógasútrám vracím, tím méně je vnímám jako filozofii a tím více jako manuál k pozornosti. Učí mě všímat si, co se děje v hlavě dřív, než mě to pohltí. Možná jen zkuste trénovat vlastní mysl. Nemusíte automaticky následovat každou myšlenku, která se objeví. Jen ji nechejte odplynout.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Co obsahují Jógasútry?
Jógasútry mudrce Patandžaliho vznikly přibližně mezi 2. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n. l. a patří mezi nejvýznamnější texty jógové filozofie. Ve 195 krátkých sútrách popisují cestu k vnitřnímu klidu a poznání sebe sama. Je to cesta, která připravuje naše tělo, mysl i duši na osvícení.
Nejznámější částí je koncept osmidílné stezky jógy: