Všichni chceme být šťastní! Jakožto lidé máme svobodu rozhodovat se, co uděláme, a co ne. Můžeme třeba zvolit cestu doleva, nebo doprava, provést určitou činnost, nebo ji vynechat, něco schválit, nebo odmítnout. Ale jak se máme teď rozhodnout? Existuje volba, která vede k trvalejšímu štěstí, než jakým je prchavý okamžik příjemně stimulovaných smyslů?
Často slýchávám, že se nám v evropské kultuře nedostává smysluplných rituálů, ať už čistě osobních, nebo přechodových. Zřejmě to souvisí s rozšiřujícím se ateismem a celkovým odklonem mladé generace od křesťanství a náboženství vůbec. Co to vlastně může být rituál?
Pokud se zkušeného jogína zeptáme na otázku, co je jóga, pravděpodobně nedostaneme jednu ucelenou odpověď. Protože jóga je celek. Je to osvícení, samadhi, mír, ásany, klid, vyšší sféra vědomí. To všechno jsou mince spirituality, které jóga, kromě fyzického cvičení, může přinést a kterých můžeme díky pravidelné praxi dosáhnout.
Naše společnost na pozadí křesťanské historie je, kvůli pokřivenému obrazu ráje, prodchnuta honbou za ideálem, touhou po dokonalosti. Proto hledáme vzory dokonalých žen a dokonalých mužů a stále je nenacházíme. Neexistují.
V keltské tradici je sova spojována především s moudrostí a nočními tajemstvími zahalenými za oponou soumraku. Na rozdíl od jiných ptáků má sova výtečný sluch a zrak, a to především v noci, což z ní dělá skvělého lovce právě ve chvílích temnoty, kdy jsou jiná zvířata bezbranná.
„Pokud se nám podaří chovat přátelské a milující pocity vůči všem lidem, mít soucit s těmi, kteří jsou nešťastní, radovat se spolu s těmi, kteří dělají něco cenného, a neztratit rovnováhu vzdor chybám ostatních, přijde do naší mysli klid,“ popisuje Pataňdžali v Sutře 1.33 čtyři vnitřní postoje, které nám pomáhají vytvořit a posílit pocit lásky a propojení...
Jsme lidé, ve kterých je od útlého dětství živeno „ego“. Jeho projevem jsou chtivost a nenávist. Když se posadíme do některého se sedů a chystáme se na cestu meditace, jsme stahováni dolů. Hlavou se nám honí, co musíme udělat, zavzpomínáme na to, co se nám líbilo, či nelíbilo a tím vyvoláme v sobě nejrůznější emoce...
Nikdy jsem si nenechala číst z ruky. Nebyla jsem za jasnovidcem ani kartářkou. Když se ale na jógovém workshopu objevila možnost zakusit čtení čaker, spontánně jsem se přihlásila. Netušila jsem vůbec, do čeho jdu…
Když se mě Vašek Krejčík v srpnu letošního roku zeptal, jestli bych chtěl v Energy studiu uspořádat krátký kurz meditace, byl jsem trochu zaskočený. Říkal jsem si, že přece nejsem žádný mistr nebo guru, tak co bych ostatní učil? Pak jsem se ale zamyslel ještě jednou a uvědomil jsem si, že vlastně proč ne :)
