čtvrtek 30. 6. 2022
BLESKOVĚ
Většina z nás má Vánoce spojené především s dětstvím. Vzpomínáme, jak maminka začala s pečením cukroví, jak jsme chtěli pomáhat, ale spíše jsme překáželi. Domovem se nesla vůně skořice, vanilky, rumu a pomerančů. V oknech se postupně rozsvěcela světýlka, kolem nás přibývala vánoční výzdoba a vrcholem byl Štědrý večer, kdy se konečně rozsvítil vánoční stromek a pod ním jsme objevili hromadu dárků.
Je stříbrná neděle a třetí adventní týden je před námi. Pokud jste praktikovali meditační techniky, které jsme vám nabídli v předchozích dílech, pak se vám již možná podařilo odlehčit mysl, uklidnit či zcela zahnat stres kolem blížících se Vánoc a konce roku. Tlak předvánočních příprav je na půl cesty a sílí. Pečení cukroví, úklid, nákup zásob na svátky, shánění dárků v této nestabilní době, to vše pod taktovkou našich představ o tom, jak by to mělo být, jak se to vždy dělalo u nás doma a jak se to sluší a má. Často pouze naplňujeme představy a požadavky druhých, nikoli své. A přitom třetí týden adventu by se měl nést v duchu štěstí a radostného očekávání. A my zapomínáme, jaká je opravdu naše vlastní vize pohodových Vánoc.
V dnešních dnech je zvykem dívat se ven. V moderním světě nás učili, že budeme šťastní, až… nalezneme správného partnera, vyděláme tolik a tolik peněz, a když se to zhroutí, nalezneme vhodného psychiatra, kterého zaplatíme, a bude zase vše v pořádku.
Přitom nám tato doba ukazuje, že nepodíváme-li se do sebe, nepřežijeme.
První adventní týden je za námi. Možná se vám v tom shonu kolem vánočních příprav podařilo najít i chvilku klidu pro sebe a praktikovat meditační techniky, které jsme vám nabídli v minulém díle na železnou neděli. Dechová technika sukha pránájáma harmonizující celý organismus, meditace s koánovou otázkou „kdo já jsem“ pro balanc levé a pravé hemisféry či mantra „So ham“ (Já jsem) pro vědomí sebe sama. Vše se záměrem umět se zastavit, přestřihnout šňůru povinností a najít vlastní zdroj vnitřní síly a naděje pro lepší zítřky.
Nejtypičtější květinou Vánoc je vánoční hvězda, nebo také pryšec nádherný. Původně pochází z Mexika a zemí Střední Ameriky z oblastí subtropických hor. Ve Spojených státech je květina známá také jako poinsettia (poinsetie)...
První adventní neděle nám připomíná blížící se čas Vánoc. Dobu zastavení se, pohroužení a usebrání. Dobu odpočinku po celoroční práci. Dobu sounáležitosti, lásky, klidu a míru. A přesto nás rok co rok ve stejný čas pohltí domácí přípravy, stres kolem shánění dárků, pečení cukroví, dokončování pracovních projektů či plánování rodinných návštěv.
Pouze hojnost přitahuje další hojnost. Vnitřní bohatství k sobě poutá také plnost, prosperitu a vnější hmotnou realizaci štěstí. Štěstí je to, co je naplněné, to, co může rodit nové. Hojnost domácí partnerské pospolitosti, radosti, pevného zdraví a milosti, vše to do našeho života přináší Lakšmí.
Ať už sympatizujeme s tou či onou filosofií kreslící hodnotové linky a křivky životní cesty, asi se shodneme na zcela přirozeně pociťované touze, či letmém chvění, nalézt v životě smysl. S určitou nadsázkou řečeno, naplňování smyslu někdy trvá chvíli, jindy se uskutečňuje v rámci několika zrození.
Adžňa čakra je šestou čakrou v sedmičakrovém systému lidského těla.
„Když se podívám do zrcadla, určitě nic neuvidím. Podle lidí jsem zrcadlo, a když se zrcadlo podívá do zrcadla, co je tam k vidění?“ Andy Warhol
Podzimní sychravost a nedostatek světla a tepla mohou působit tísnivě. Proto je dobré osvojit si rituály, které nám pomohou udržet nadhled a nespadnout do tamasické temnoty i ve chvílích, kdy máme pocit, že nás nic než tma neobklopuje.
