BLESKOVĚ

Panča prána – pět kurýrů života

Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.

 

Osobní rituály všedního dne

Často slýchávám, že se nám v evropské kultuře nedostává smysluplných rituálů, ať už čistě osobních, nebo přechodových. Zřejmě to souvisí s rozšiřujícím se ateismem a celkovým odklonem mladé generace od křesťanství a náboženství vůbec. Co to vlastně může být rituál?

Namasté – Gesto pokory

V doslovném překladu namasté znamená „Já se klaním tobě“. V některých pramenech bývá uváděno i „Ty se klaníš mně“. Tato poklona je prováděna ve vnitřní rovině, a není proto třeba ji doprovázet slovy.

Jak dostat jógovou filosofii do Štědrého dne

Vánoce, Vánoce přicházejí… už vám to taky leze krkem? Já osobně jsem velká fanynka Vánoc, nicméně i já pociťuji ten zbytečný stres a tlak, které tyto svátky vytvářejí. Nejednou jsem se zamyslela nad tím, že asi opravdu ztrácejí ten smysl, kvůli kterému je slavíme.

Element ohně – agni

Probouzení a stimulace vnitřního ohně nám přináší pocit síly, energie, dodává odvahu, schopnost bojovat a překonávat překážky. Oheň v přírodě má sílu měnit a transformovat. Pevné na tekuté, tekuté na plynné. I náš vnitřní oheň nám pomáhá k vnitřní transformaci.

Dárek má být především radost

I během vánočního období nás může provázet Pataňdžaliho Jógasútra. Ta svým obsahem vysvětluje osm stupňů jógy a první dva, jama a nijama, se zabývají morálními a etickými pravidly, naším chováním vůči sobě i ostatním....

Brahmačarja – opravdu jóga vyžaduje celibát?

Dnes se s vámi chci podělit o velmi kontroverzní téma, které se může zdát, že rozděluje jógový svět na dvě půlky. Jedni, co opravdu věří, že celibát je cesta, a druzí, kteří tvrdí, že je to zastaralé a špatně chápané nebo vysvětlované téma.

Jógová praxe s kapkami deště aneb jak nám místo manter zpívá déšť

Stoupám bosou nohou na mokrou trávu, kráčím a rozbaluji podložku. Ach ta vláha, svěžest. Matka Země sklidila boží slzu.

Meditace jako cesta do nitra

Každý člověk touží po zdraví. Tato touha, kterou všichni sdílíme, se rodí ze silné tendence, již mají hluboko v srdci všechny bytosti. Při praktikování meditace se naše vědomí otevírá nekonečnému rezervoáru energie, tvořivosti a inteligence, které se nacházejí v každém z nás.

Já jsem ten, kdo může všechno změnit

Život je takový, jaký je – není černobílý, je krásný a laskavý, je krutý a nelítostný. V konečném důsledku ale vždy záleží na nás, jaký je právě náš život. O tom hovoří druhá nijama – santóša neboli spokojenost s tím, co je.