středa 30. 11. 2022
Stane se, že když člověk potká jógu (nebo jóga člověka), začne zjišťovat, že ledacos by se v životě dalo dělat lépe. Přichází nadšené „přebudovávání ve jménu světlých zítřků“. V následujícím textu se zkusím zamyslet nad tím, jak daleko lze v tomto směru zajít a nakolik je to prospěšné nejen pro nás, ale i pro okolí. Když budu mluvit z vlastní zkušenosti, zmíněnému procesu se nelze vyhnout. Liší se jen strategie – od postupného přejímání nových inspirací až po radikální řez, kdy se adeptovo okolí bojí o jeho psychické zdraví. Měli bychom mít na paměti, že jógová praxe v našich podmínkách by měla být spíše jakýmsi tajným trumfem, jenž životu dodává novou kvalitu, než fetišem, který nám život komplikuje.
Účel těchto gest rukou se může lišit podle tradice – od soustředění jemné energie a přenosu učení prostřednictvím symbolů přes nástroj pro léčení nemocí až dokonce po přisuzování praktických dovedností a psychických schopností! V zásadě jsou však mudry formou neverbální komunikace – „vnějším vyjádřením vnitřního odhodlání“.
Všichni chceme být šťastní! Jakožto lidé máme svobodu rozhodovat se, co uděláme, a co ne. Můžeme třeba zvolit cestu doleva, nebo doprava, provést určitou činnost, nebo ji vynechat, něco schválit, nebo odmítnout. Ale jak se máme teď rozhodnout? Existuje volba, která vede k trvalejšímu štěstí, než jakým je prchavý okamžik příjemně stimulovaných smyslů?
Hledáme stále venku. Hledáme nové učitele, směry, tradice, své guruy. Avšak opravdový guru učí jedno: princip a sílu guru má každý v sobě aneb vnitřní chrám toho nejvyššího učitele – nás samotných.
S praxí zjišťujeme, že se život stává příjemnějším, a tak můžeme vykonávat své každodenní činnosti s větším smyslem pro mír...
My a Země nejsme odděleni, jsme jedním. Uvědomme si tu nádhernou péči a množství darů, kterých se nám denně od Matky Země dostává, a vzpomeňme si, kdy jsme pro Zemi udělali něco sami. Je načase začít i dávat, a ne jenom brát.
Jaro symbolizuje nový přicházející život a s ním spjaté oslavy. Když do našeho života někdo nový přijde, když se někdo nový narodí, vnímáme to zpravidla jako důvod k oslavě. Ale co když z našeho života někdo odejde? Někdo, kdo nám byl velmi drahý? Zaslouží si taková událost oslavu, i když je smutná?
Po narození miminka se každá maminka snaží vytvořit pro své dítě bezpečné prostředí tím, že se řídí nějakým řádem a režimem. Dodržuje časy na spánek, koupání i jídlo. Většina dospělých má ale s pravidelnými rituály často problém. Našemu tělu přitom jistá pravidelnost a rutina dělá moc dobře. Je to jedna z věcí, které nám dodávají pocit jistoty a stability. Rituálů, které je možné si jednoduše osvojit, je několik.
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který v podstatě tvoří dva protiklady: velké truchlení a smutek na jedné straně, oslava a radost na straně druhé. Obojí souvisí s životem Ježíše Krista. Co tato osobnost symbolizuje a dají se v jejím životě a učení najít nějaké paralely s filozofií jógy?
Sanskrt, základní jazyk jógy, je velice zajímavý a příjemný na vyslovování. Rezonace písmen, slabik a slov ovlivňuje svými vibracemi celistvost bytosti. Nechte se inspirovat malým slovníčkem.
