Sámkhja – nauka o dualitě

V učení sámkhja je příběh stvoření prezentován takzvaně indickým způsobem. Mnoho moudrých starověkých textů, včetně Pataňdžaliho Jógasúter, je skutečně srozumitelných pouze na základě této nauky. Proces celého stvoření lze chápat jako rostoucí zaplétání se do nevědomosti. Pokud je však hledajícímu přesně popisováno, jak zabloudil, může zase udělat všechny kroky zpět, vymanit se ze zmatku a najít osvobození. K tomu nabízí jóga různé metody cvičení, které jsou mimo jiné popsané v Jógasútrách. Sámkhja je výuka duality (dvaita). Předpokládá dva základní principy, které tvoří celý svět: puruša a prakrti. Puruša je skutečnou vnitřní podstatou všeho neboli čisté vědomí. Je naprosto statický. Bez jakéhokoliv pohybu, neměnný, nepřipojený a nedotknutelný, existuje už od věků. Nejvnitřnější jádro každého jedince je vlastně puruša. Vše, co vyplývá z něčeho jiného nebo co je podrobeno změně a smrti, není puruša. Druhým principem této dualistické filozofie je prakrti. Můžeme ji chápat jako prvotní povahu, která je základem všeho, co vzniká. Prakrti je bez vědomí a není schopna je získat. Tvoří základ veškeré hmoty, je ale zároveň ještě jemnější než cokoli materiálního. I všechny duševní pohnutky a aktivita pocházejí z prakrti. Představuje vyjádření všech změn a pohybu.

Tanec prakrti

V indické mytologii je vyprávěn následující příběh: Někdy si prakrti uvědomuje přítomnost puruši. Na tom puruša nemá žádný podíl, jenom existuje. Ale přítomnost puruši uvádí prakrti do pohybu s cílem navázat kontakt. A tak tančí jako před králem a snaží se ho okouzlit. Veškerá snaha je ale marná, puruša zůstává zcela nehybný a bez reakce. Tance jsou čím dál tím svůdnější, nicméně nevedou k požadovanému spojení s purušou, ale naopak ke stále rostoucímu pocitu oddělení a izolace. Z tohoto tance prakrti je podle mytologie vytvořen celý svět a veškeré utrpení, které v něm existuje.

Z čeho se prakrti skládá

Puruša je vždy stejný, i když je přítomen ve všech různých jednotlivcích a rozmanitých jevech. Prakrti ale nespočívá jen v jedné „látce“, ale je složena ze tří velmi odlišných vlastností, tzv. gun. Guna znamená nit nebo vlákno. Stejně jako je lano skroucené z mnoha různých jednotlivých vláken, jsou všechny jevy světa utkané z různých „nití“ – gun. V závislosti na tom, jaké jsou nejsilnější prvky, vznikají všechny fenomény s odlišnými charakteristikami. Guny – tamas, radžas a sattva – jsou neoddělitelné, smíchané dohromady a nemůžeme je ani jednotlivě vnímat. Přesto z nich však vyplývají zcela rozdílné vlastnosti, které poznamenávají všechny různé jevy ve světě a které vedou buď k potěšení, utrpení, nebo jsou neutrální. Samotné guny nemůžeme chápat jako pozitivní nebo negativní, jen jejich nerovnováha způsobuje problémy.

Vlastnosti charakterizující guny:

Tamas: těžký, nepohyblivý, pomalý, tmavý, pevný

Radžas: pohyblivý, aktivní, proměnlivý, vášnivý, ohnivý

Sattva: vyvážený, čistý, šťastný, spokojený, jasný

Bez tamase by nebyla žádná stabilita a stálost, zatímco převládání tamase vede ke ztuhnutí a otupělosti. Radžas je základem všech změn a evoluce, ale přebytek způsobuje neklid, chaos a zmatek. Sattva dává harmonii a pokojnou rovnováhu, nicméně pokud je jí příliš mnoho, může vést ke ztrátě stability a kontaktu s hmotným světem. Ve vnějším světě se vyskytují guny neutrální, ale pro vnitřní vývoj mohou znamenat jak kvality, tak překážky. Nejen materiální objekty, dokonce i emocionální stavy a chování mohou být přiřazeny gunám.

Tamas – zrozený z nevědomosti

V mýtu Bhagavadgíta poučuje a podporuje Krišna, který ztělesňuje transcendentální aspekt bytí, Ardžunu, duchovně ztraceného válečníka, který je zapletený do boje se svým vlastním nitrem. Krišna tu ve čtrnácté kapitole vysvětluje principy gun. Porozumění gunám má zoufalému Ardžunovi pomoct najít správnou cestu vývoje a správná rozhodnutí v boji se sebou samým. „Tamas, zrozený z nevědomosti, klame všechny bytosti prostřednictvím nedbalosti, pomalosti a spánku,“ překládá Eknath Easwaranslova Kṛišṇy ve svém vydání Bhagavadgíty. „Když tamas dominuje, žije člověk ve tmě – pomalý, zmatený a je snadné ho oblouznit.“ Z pohledu evoluce představuje tamas nejnižší stupeň vývoje.Pro jeho těžkopádnost, nevědomost a otupělost je další vývoj obtížný. Vlastnosti tamase mohou vést k ignoranci, tvrdohlavosti a fanatismu, stejně jako k tendenci projektovat vlastní slabosti a chyby na ostatní. Užívání alkoholu a jiných omamných látek posiluje princip tamase. Ničivé důsledky, které provázejí tvrdohlavost a fanatismus, jsme v průběhu lidské historie museli mnohokrát zažívat a jsou stále přítomné.

Radžas – princip vášně

Radžas je energie, která nám umožňuje jednat. Ale v tomto typu jednání jsou v popředí sebestředné motivy a uspokojení smyslů. „Když převládá radžas, usiluje člověk o sobecké a chamtivé cíle, poháněn neklidem a touhou,“ píše Eknath Easwaran. Nicméně radžas může také poskytnout energii potřebnou k rozvoji osobnosti a k dosažení vyšších cílů, není-li snaha o úspěch a uznání cestou k přílišným nepokojům a egocentrismu. Stejně tak by nemělo selhání vést k nenávisti nebo agresi. V našich moderních společnostech je energie radžasu pozoruhodně dominantní. Mnozí lidé neustále touží shromáždit co nejvíce majetku, dosáhnout úspěchu, prezentovat sami sebe co nejlépe a uspokojit smyslové potřeby za každou cenu. Tohle dokonce tvoří pro spoustu lidí celý smysl života. I v některých jógových stylech moderního světa můžeme pozorovat, že dosažení určitých ásan stojí v popředí a je o něj usilováno s velkou ambicí. „Výsledkem radžasů je utrpení,“říká 16. verš 14. kapitoly Bhagavadgíty a „ti, kteří zemřou pod vlivem radžasů, se znovu zrodí mezi lidi, kteří jsou poháněni mnohými aktivitami.“

Sattva – zářivá kvalita moudrosti

Nakonec všechny duchovní tradice a náboženství učí, že stavy tamas a radžas nemohou skutečně uspokojit člověka. Vyžaduje to něco jakou klidnou a jasnou spokojenost stranou nepokojů nebo aktivismu a také člověk nesmí být utlumený, aby se mohl cítit šťastný a naplněný. „Sattva je čistá, jasná a bez utrpení…Když převládá sattva, svítí světlo moudrosti skrze všechny brány těla,“ stojí v Bhagavadgítě, „ze sattvy pochází pochopení.“ I sattva je ale stále součástí prakrti, a tedy není v osvobozeném vědomí. Sattva nás spoutá s pocitem štěstí a moudrosti, i když jen v této fázi vývoje je člověk schopen prohlédnout celou hru gun a vůbec pochopit jejich vliv.

Dálnice života

V závislosti na tom, která z gun převládá, můžeme jakoukoli každodenní zkušenost vnímat a interpretovat uplně jiným způsobem. Pojďme si představit, že opilý řidič (tamas) bloudí po dálnici života. Nebude schopen přizpůsobit svou rychlost podmínkám a vnímat výmoly na silnici, aby se jim mohl vyhnout. Nebude mu také moc vadit, že takhle zničí svůj vůz. Dále si představme, jak jede někdo ve svém velkém drahém voze, vystresovaný a pod tlakem dostat se co nejrychleji k cíli (radžas), takový řidič bude troubit, nadávat a bezohledně sledovat pouze vlastní zájmy. Uvolněný a klidný řidič (sattva) se ale může prozíravě přizpůsobit všem situacím, bude vnímat i ostatní účastníky silničního provozu a neztratí svoji dobrou náladu ani v delší dopravní zácpě.

Hlína, kámen a zlato mají stejný význam

Pokud jde o skutečné a konečné osvobození, je nezbytné překročit všechny tři guny.Jógová praxe, která podporuje rozvoj vlastností sattvy, může zaručit dobrý základ. Abychom vůbec mohli vědomě vnímat účinky gun, je nutné, aby cvičební praxe také školila schopnost pozorování prostřednictvím meditace. A překonání gun, říká Krišna, vyžaduje oddanost a neochvějnou lásku. V příběhu Bhagavadgíty se chce Ardžuna od Krišny dozvědět, co odlišuje člověka, který prohlédl hru gun a překonal ji. Podle Easwarana odpovídá Krišna ve verších 23–25: „Zůstává nestranný a nedotčený činností gun. Velmi dobře si je vědom toho, že guny jednají, ale zůstane klidný ve svém středu a nekolísá. Zakotvený v sobě je pořád stejný, v potěšení a bolesti, ve chvále a pokárání, v dobromyslnosti a nelaskavosti. Hlína, kámen a zlato pro něj znamenají to stejné. Totéž čest a hanba, rovnost s přáteli a nepřáteli, úplně se vzdal sobeckého úsilí. Takový je ten, kdo překročil guny.“

• autor: Katrin Köhler
• www.jogakatrinkohler.cz
• foto: Shutterstock.com