úterý 13. 10. 2026
BLESKOVĚ
„Zdrojem veškerého humoru není smích, ale smutek.“ Mark Twain
Archetyp Kálí v sobě nese temnou chaotickou energii. Kálí je vážná a hluboká. Lidé se při kontaktu s ní musí ušpinit, protože ona překračuje veškerá společenská tabu, dokonce překračuje i tabu žitého řádu života a smrti.
Překážky, které rozptylují mysl, jsou nemoc, mentální stagnace, pochybnosti, nedbalost, lenost, požitkářství, klamné představy, neschopnost dosáhnout dalšího stupně jógy a neschopnost si ho udržet.
Vděčnost je mimořádná vlastnost. Nebo schopnost? Dá se pěstovat? Rozvíjet? Myslím, že ano. Pro naše předky bylo takovým „rozvíjejícím“ měsícem právě září, které přinášelo úrodu a sklizeň. S tím se pojilo mnoho oslav a rituálů, které v některých podobách přetrvávají do dnešních dní.
Krijá jóga se skládá ze tří nijam – tapas, svádhjája a íšvarapranidhána. Jak je disciplína, studium posvátných textů a sebezkoumání a odevzdání se vyššímu principu na sebe vzájemně napojené?
Když se mluví o tradičních jógových textech, většině lidí se na prvním místě vybaví právě Pataňdžaliho Jógasútry. Tento stručný text je někdy přímo označován jako „Bible jógy“ a v současné době je to asi nejstudovanější jógová moudrost na světě. Ale vždycky tomu tak nebylo.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, někdy i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich znalosti neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Jóga je jednou z cest k celostvosti. A jak už to tak na tomto paradoxním hřišti samsáry bývá, využívá k pochopení holistické hry s pravidly duality. Skoro vše myslitelné má v této hře svůj opak. Vše se skládá z různě namíchaných poměrů světla a temnoty, radosti a bolesti, růstu a chřadnutí, ať už uvažujeme v pojmosloví gun, archetypu slunce a měsíce nebo jejich odrazu v archetypech, z nichž jsou upředeny velké příběhy lidstva.
Pataňdžali nás už první sútrou zve k tomu, abychom si uvědomili, jak na tom jsme, a přijali odpovědnost za to, jaké budou naše další kroky. Zve nás do momentu TEĎ. Krása téhle mnohdy přehlížené sútry spočívá také v tom, že začíná slovem „atha“. Začíná slovem nyní. Začíná slovem TEĎ.
