Vivékánanda zkonstruoval náboženství, jež odpovídalo potřebám koloniální situace. Přesvědčil Západ, že indický národ, díky hinduismu, může být prostředkem pro povznesení celého lidstva. Zmírnil tak misijní tlak křesťanů v Indii, pozvedl sebevědomí Indů, přispěl k modernizaci Indie v rámci zachování její identity a Západu vrátil Boha.
V józe se setkáváme s meditací, která je zjednodušeně řečeno zastavením se a zklidňováním mysli. V osmistupňovém systému je až sedmým stupněm, na který by měl být každý adept či adeptka jógy řádně připraven či připravena. Relaxace naproti tomu stojí mimo celý systém, je jeho předpokladem a také důsledkem.
Zítra opět uvidíme na obloze Měsíc v úplňku. Jeho magie lidi přitahovala odpradávna. Tajemné síly, nadpřirozené bytosti, báchorky a nejrůznější příhody provázejí plnost Měsíce.
Sarasvatí je jednou z velmi důležitých bohyň, která je zmiňovaná hojně již ve védách a jednou z ústředních postav pozdějšího hinduismu. Ve védách byla Sarasvatí nejčastěji ztotožňována s řekou – která vyživuje, a přitom očišťuje.
Každý národ přispívá ke světové civilizaci a kultuře něčím významným. V případě Indie je to její duchovnost ležící na obdivuhodném odkazu véd, sbírek transcendentálního vědění, jejichž pochopení hledal Buddha skrze starou a zároveň nadčasovou cestu neutrpení, po níž se vydal.
Umění indické klasické hudby je založeno na velmi specifickém užití předepsaných hudebních harmonií během různých denních časů (rána, poledne, odpoledne, večera), různého přírodního prostředí a přírodních jevů (pouště, hory, období dešťů či sucha) a samozřejmě během různých stavů mysli...
Rádžajóga je poslední ze čtyř nejznámějších cest, které jsme si vkrátkém seriálu připomněli. Od ostatních cest, o nichž jsme mluvili, se liší především svou metodičností – přesně zmiňuje stupně, po nichž by měl adept jógy kráčet, aby dospěl k cíli.
