středa 30. 11. 2022
Pohled na jogína sedícího v lotosovém květu evokuje klid, pohodu a harmonii. Může vést k domnění, že právě a přesně takhle by měla meditace vypadat. Jenže to je jenom jedna z možností. Jak a kde všude vlastně můžeme meditovat?
Stav, kdy nemáme myšlenky, není v našem denním životě zcela běžný. V souvislosti s tím, že většinou každý z nás pracuje, musí celý den řešit mnoho různých problémů či situací, které vyžadují naší soustředěnost, se postupně „hlava“ zanáší mnohými zbytečnostmi...
Krijá jóga se skládá ze tří nijam – tapas, svádhjája a íšvarapranidhána. Jak je disciplína, studium posvátných textů a sebezkoumání a odevzdání se vyššímu principu na sebe vzájemně napojené?
Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.
Když se mluví o tradičních jógových textech, většině lidí se na prvním místě vybaví právě Pataňdžaliho Jógasútry. Tento stručný text je někdy přímo označován jako „Bible jógy“ a v současné době je to asi nejstudovanější jógová moudrost na světě. Ale vždycky tomu tak nebylo.
Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.
V mnoha kulturách, například řecké, egyptské nebo čínské, se objevuje mýtus o tajemném ptákovi, který umírá v ohnivých plamenech a znovu se rodí z vlastního popela. Je symbolem smrti, transformace a znovuzrození a jako silný duchovní totem reprezentuje sílu a obnovu.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky, někdy i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich znalosti neobejdete. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Jóga je jednou z cest k celostvosti. A jak už to tak na tomto paradoxním hřišti samsáry bývá, využívá k pochopení holistické hry s pravidly duality. Skoro vše myslitelné má v této hře svůj opak. Vše se skládá z různě namíchaných poměrů světla a temnoty, radosti a bolesti, růstu a chřadnutí, ať už uvažujeme v pojmosloví gun, archetypu slunce a měsíce nebo jejich odrazu v archetypech, z nichž jsou upředeny velké příběhy lidstva.
