úterý 3. 12. 2024
Většina z nás má Vánoce spojené především s dětstvím. Vzpomínáme, jak maminka začala s pečením cukroví, jak jsme chtěli pomáhat, ale spíše jsme překáželi. Domovem se nesla vůně skořice, vanilky, rumu a pomerančů. V oknech se postupně rozsvěcela světýlka, kolem nás přibývala vánoční výzdoba a vrcholem byl Štědrý večer, kdy se konečně rozsvítil vánoční stromek a pod ním jsme objevili hromadu dárků.
Vánoční stromek se postupem času stal jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Na Štědrý večer se rozzáří v každé domácnosti a spolu s ním se rozzáří i dětské oči. Zdobí nejen naše domovy, ale i náměstí, výlohy obchodů, najdeme je na úřadech i v halách nemocnic. Záleží na vkusu a možnostech každého z nás, zda si vybereme malý stromek, nebo několikametrového obra, zda to bude přírodní smrček, borovice či stále populárnější jedle kavkazská.
Jaký typ stromku vybrat?
Pro někoho může být ideální volbou stromek umělý. Samozřejmě rozumím důvodům – jednorázová pořizovací cena, vydrží řadu let, nevadne, neopadává z něj jehličí a také nezanedbatelný ekologický přínos, neboť není nutné pokácení živého stromu. Ale z mého pohledu nepřináší tu správnou vánoční atmosféru, neboť mu chybí charakteristická vůně.
Ekologickým řešením by mohl být trend posledních let – stromek v kontejneru (v květináči), který po Vánocích můžeme zasadit na zahradě či ve volné přírodě. Při správném zacházení poporoste a užívat ho lze i během dalších let. Pozor bychom měli dávat na jeho přenášení z mrazu do tepla a obráceně. Změna teploty by měla být postupná, zvenku ho nejprve na 10–14 dní umístíme na chladnější světlé místo a teprve potom přeneseme do pokoje. Po Vánocích zvolíme obrácený postup. Ve vyhřáté místnosti by neměl trávit příliš dlouhou dobu a zapomínat nesmíme ani na zálivku, aby mu nezaschly kořeny.
Zdobení je čistě na naší fantazii. Můžeme si vytvořit klasický staročeský stromek, kdy použijeme pouze přírodní materiály – jablka, sušené ovoce, ořechy, slaměné ozdoby a perníčky. Někdo nedá dopustit na staré skleněné ozdoby po babičce, jiný si zdobí stromek podle aktuálních módních barev a vytvoří si např. netradiční fialovo-stříbrnou kombinaci. Fantazii se meze nekladou.
Takto to máme dnes, ale jak vlastně vznikla tradice vánočního stromu?
Podle dostupných informací se jedna z prvních zpráv o ozdobeném vánočním stromku v místnosti objevila v brémské kronice z roku 1570. Původně se vánoční stromky vyskytovaly převážně v cechovních a řemeslnických domech. Stromek se zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a měl ochranitelskou funkci. Tradice zdobení pochází z poloviny 17. století z Německa a Livonska (dnešní Estonsko a Litva). Teprve o století později se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami. Ovšem jako symbol Vánoc, tak jak ho známe nyní, byl ozdobený stromek přijat až v 19. století. Nejprve ve městech v bohatších protestantských rodinách, teprve později se rozšířil na venkov. Mnozí představitelé katolické církve ještě dlouho tomuto protestanskému zvyku odolávali a ve Vatikánu stál první vánoční strom dokonce až v roce 1982.
A přestože církev prohlašovala zdobení stromu za pohanský zvyk, jedna z verzí, která vysvětluje tradici zdobení vánočního stromu, pochází z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely konaly hry připomínající prvotní hřích a jako hlavní rekvizita byl použit právě strom se zavěšenými jablky.
Tradice vánočního stromu v Čechách
U nás v Čechách postavil první vánoční strom pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Leibich, a to na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat velice pozvolna. Nakonec si živé stromky zdobené jablky, mandlemi, rozinkami nebo perníkem našly své místo i u nás. Lojové svíčky se u nás zřejmě poprvé rozsvítily až kolem roku 1860.
Na náměstí, konkrétně na náměstí Svobody v Brně, se vánoční strom republiky poprvé rozzářil v roce 1924. Zasloužil se o to spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který pod ním uspořádal sbírku na pomoc opuštěným dětem. V Praze se každý rok první adventní neděli rozsvítí strom na Staroměstském náměstí. Obvykle jde o smrk vysoký od dvaceti do třiceti tří metrů a pyšní se vždy originální tematickou výzdobou. A pro zajímavost, mezi nejslavnější vánoční stromy z České republiky patří 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který v roce 1999 o Vánocích ozdobil vatikánské Svatopetrské náměstí.
Krásné Vánoce.
TIP
Zacvičte si pozici stromu!