Jama a nijama – desatero na cestě jógy

04. 08. 2016


Etická pravidla jsou součástí všech společenských systémů. Umožnují společenstvím přežít a rozvíjet se. Patří do všech náboženství, jsou součástí všech politických zřízení.

Jama a nijama jako soubor zákazů a příkazů (nebo jemněji návodů a doporučení) jsou prvními dvěma z osmi stupňů na královské stezce jógy. Jama nás zrazují od násilí, kradení, lhaní, nezdrženlivosti a hromadění. Nijama nás pak vedou k čistotě těla i mysli, spokojenosti, sebekázni, poznání a duchovnímu přesahu.

Etická pravidla jsou součástí všech společenských systémů. Umožnují společenstvím přežít a rozvíjet se. Patří do všech náboženství, jsou součástí všech politických zřízení. Jsou formou dohody, kterou uzavírá se společenstvím každý z jejích členů – ať už přímo nebo prostřednictvím autority. Nám nebližší křesťanské desatero je také formou dohody, v tomto případě mezi věřícím a Bohem. Božská pravidla postupně přecházela do každodenního života a vrůstala potřeba konkrétnějších – civilních – úprav.  Nejstarší soubory pravidel bývaly jednoduché (například Zákoník dvanácti desek jako kodifikace římského práva, které je základem evropského právního myšlení). Postupem času se poněkud rozbujely, a ačkoliv se i u nás držíme zásady, že neznalost zákona neomlouvá, znalosti právních norem – tedy pravidel – máme spíše intuitivní. Z výkladů pravidel se stala profese a je k ní zapotřebí speciální vzdělání. Každý z nás by měl přitom znát alespoň pravidla, která jsou nejvýznamnější – tedy alespoň ústavu svého státu.  A nezapomínat, že pravidla není třeba vždy jen pasivně přijímat, jsou různé možnosti, jak se aktivně zúčastnit jejich přípravy.

Etické normy v náboženských systémech si svou jednoduchost v podstatě zachovávají i nadále, i když je třeba oddělovat zrna od plev – různě tendenčních výkladů. Na rozdíl od politických systémů nás k jejich dodržování nevede pouze vůle, ale také víra. Oporu máme v tradici, sounáležitosti určitého společenství a průvodce při výkladu. Víra jako podstata náboženských systémů je také svým způsobem jejich slabinou, vytváří podhoubí pro zaslepenost v následování. Měli bychom být opatrní, zejména pokud se jedná o nejrůznější sekty. Méně formální systémy se objevují i v podobě návodů na lepší život, například populární a jednoduché toltécké Čtyři dohody. I tady se můžeme opírat o určité duchovní vedení. Výhodou je volnost, která nám dovolí nechat se pouze inspirovat. Jama a nijama patří jako desatero (a první dva stupně) do královské stezky jógy, tzv. rádžajógy. Oporu mají v náboženství, současně jsou méně formální soustavou pravidel. Nevyžadují ani tak víru, jako spíše zdravý rozum. Nejsou totiž cílem samy o sobě, ale pouhým předpokladem pro dosažení dalších stupňů na cestě k osvícení.

Tu nejdůležitější dohodu totiž musíme uzavřít sami se sebou. Zvážit své životní hodnoty a rozhodnout se, jaká pravidla budeme v životě dodržovat. Tak, aby se nestala omezeními, ale skutečnou oporou. Pokud je porušíme, tak na základě promyšlených důvodů a s přijetím veškerých následků. Dohoda, kterou přebíráme za vlastní život zodpovědnost – a která nám umožní ho nejen vědomě prožít, ale také si ho plnohodnotně a příjemně užít.

 

  • autor: Michaela Dombrovská
  • www.protoze.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket