úterý 13. 10. 2026
Jsem maminkou malého, zázračného miminka jménem Eli. Nomen omen – hezká metafora pro to, že nám kompletně ozářil – a tak trochu bleskově odpálil – dosavadní životní režim.
Mamaste je soubor postřehů a myšlenek, které mi prolétají hlavou především při pravidelné ranní jógové praxi, jejíž charakter se společností miminka výrazně změnil. Z prvních očních kontaktů s novorozencem se postupně stává spontánní, často improvizovaná hra. Miminko vás podlézá v psovi hlavou dolů, rozhodne se udělat si bunkr pod vámi jako mostem nebo vás přelézá v pozici dítěte. Výsledkem je kreativní jógová sestava a co si budeme nalhávat, častokrát pořádná výzva.
Na mnoha jógových lekcích slyšíme o egu: „Nechť je ego transcendentální… Potlačte ego…“ Tyto fráze nejsou tím pravým návodem, jak bychom měli s naším egem v praxi nakládat. Existuje jiná cesta k vnitřní svobodě.
První nádech po narození přichází nosem. Od té chvíle nos pracuje bez přestávky. Ve dne, v noci, při spánku, při odpočinku i při pohybu. Za jediný den jím projde několik tisíc litrů vzduchu, přesto jeho práci téměř nevnímáme. Stal se pro nás samozřejmostí. A právě samozřejmé věci bývají ty, které nejvíce podceňujeme.
Nevíte, kam vyrazit na letní dovolenou? Zkuste hotel Reiters Reserve. Tento wellnessový ráj zasazený do kouzelné krajiny jižního Burgenlandu je zárukou dokonalého odpočinku po tělo i duši.
Léto je ideální čas udělat krok, který může změnit váš profesní i osobní život. Možná už dlouho přemýšlíte, že jednou budete jógu předávat dál. Možná jen čekáte na ten správný okamžik. Ten je právě teď. Vypsali jsme nové termíny kurzů 2026/2027 Instruktor jógy a po omezenou dobu se můžete přihlásit za letní zvýhodněnou cenu.
Pochopit něco na úrovni teorie je jedna věc, ale osvojit si něco tak specifického jako je trauma-senzitivní jóga a na to navazující terapeutický přístup, to doopravdy chce čas, říká Karolína Štraus Idris. S jogínkou a lektorkou trauma-senzitivní jógy o tom, proč na tento specifický druh jógové terapie jeden víkend zkrátka nestačí.
Po měsících plných dřiny za počítačem i na podložce sedím na lehátku. Moře šumí, popíjím chladný drink a místo zenu mi v hlavě naskočí panika: „Nezapomněla jsem záskok na lekci? Zavřela jsem okna? Neměla bych raději číst Bhagavadgítu, pilovat stojku a postovat na Instagramu? Jak tuhle dovolenou využít efektivně?“
Když se řekne dýchání, většina z nás si představí plíce nebo bránici. Jen málokoho napadne jazyk. Přitom právě on může výrazně ovlivnit to, jak dýcháme, jak spíme, jak se cítíme a dokonce i to, jak naše tělo reaguje na stres.
Je zvláštní, jak moc toužíme po stálosti. Stavíme si život na plánech, představách a jistotách, jako by vše kolem nás mělo zůstat stejné. Přitom stačí jediný den, týden, měsíc, rok, aby se proměnila naše práce, vztahy, zdraví nebo pohled na svět. Tato proměna je základem, podstatou celého života.