Hanumanásana – pozice opice

Hanuman byl opičí král, náčelník. Hanumat znamená v sanskrtu mít obrovské čelisti. Hanumanásana je poloha opičího krále. Hanumana.

Matsjéndrásana (matsjéndrova pozice)

Protažená páteř vytváří duchovní sílu koncentrace, která existuje mimo rušivé myšlenky a přemítání nad minulostí a budoucností, a ponechává vše na čerstvé panenské přítomnosti. (B. K. S. Iyengar)

Utkatásana – pozice židle

Pozici utkatásana říkám soukromě zimní. Ne že by židle měla něco společného se zimou, ale rozhodně se vyplatí ji praktikovat předtím, než se vydáme na sjezdovky. Touto ásanou budujeme v našem těle stabilitu a sílu (především stehenních a hýžďových svalů), a to se nám na lyžích bude jistě hodit. Ale pozor, od sjezdového postoje se v mnohém liší.

Páščimottanásana (pozice kleští)

Pozice kleští patří do kategorie pozic v sedu. Tyto pozice uvolňují tělo, zbavují ho napětí a pomáhají znovu najít ztracenou rovnováhu. Předklony posilují vnitřní orgány a zklidňují nervy, vyrovnávají nepříznivé důsledky stresu.

Dhanurásana (Napjatý luk)

Zamiřte šíp, který se napíná v tětivě luku, na přesný cíl. Fixujte své myšlenky a vnímejte tento svůj úmysl....

Poloha věnce – malasana

Malásana, poloha věnce, patří k symetrickým polohám ve stoji. Jedná se o variantu hlubokého dřepu s nohama u sebe. Podporuje činnost trávicí soustavy, zlepšuje střevní peristaltiku, posiluje svaly chodidel a dává pocit klidu a bezpečí.

Anantásana

Touto ásanou důkladně protáhnete zadní svaly stehen a podkolenní svalstvo. Vnímejte, jak vám protažením noha sama jemně klesá a míří do nekonečna...

Rozsviťme si „svíčku“ – sarvángásana

Před Vánoci, v době adventu zapalujeme každou neděli svíčku na svém adventním věnci. Je to ideální čas se na chvíli zastavit, sednout si, uvařit si svůj oblíbený čaj a na okamžik zapomenout na shon a povinnosti, které nás celý den provázely...

Matsjásana (pozice ryby)

"Když se otevře hrudník, otevře se i mysl a cítíme emocionální vyzařování… Přichází stabilita. To je emociální síla."  B. K. S. Iyengar

Strom – vrkšásana

Strom – symbol dlouhého života, pevně zakořeněný, srostlý se zemí, jehož kmen vyrůstá vzhůru a s léty sílí, koruna míří vstříc slunci, větve se rozpínají do stran, ve větru ohebné, jako by nám zdálky mávaly. Mnozí z těchto velikánů se dožívají stovky let, pozorují měnící se svět kolem sebe, zatímco oni zde zůstávají spojeni se svou půdou, se svou zemí.