Poloha věnce – malásana
Potřebujete-li probudit energii a uvolnit stres, doporučuji malásanu – pozici věnce, žáby, hluboký jógový dřep, ať už tuto pozici nazýváte jakkoliv. Jde o úžasnou, a navíc velice komplexní ásanu, kterou, aniž by si to uvědomovaly, praktikují přirozeně malé děti, jež v ní „sedí“ během svých her. Tato pozice působí na mnoho kloubů, svalů i orgánů v našem těle. Pomáhá nám vnímat uzemnění, plní čakry energií a díky tomu dosahuje tělo harmonie a rovnováhy.

Zpět k adventu…
Advent tedy začíná zapálením první svíčky na našem adventním věnci. Může jít o věnec tradiční, nebo naopak velice moderní, jehož vzhled podléhá současným trendům a vkusu každého z nás. A kde se tato vánoční tradice vlastně vzala?

Tento zvyk je starý přibližně 150 let. První adventní věnec měl podobu dřevěného kola od vozu, který pro své chráněnce ze Záchranného ústavu pro opuštěné děti v Hamburku vyzdobil mladý pedagog a později zakladatel „Vnitřní misie“ Johann Hinrich Wichern. Toto kolo zdobilo celkem 23 svící, z toho čtyři velké bílé a devatenáct malých červených, tedy na každý den do Štědrého dne jedna, které měly za úkol zkrátit a zpříjemnit malým svěřencům čekání na Ježíška. Tato tradice se velice rychle rozšířila a věnec se brzy objevil i v protestantském prostředí a v okolních zemích. Díky emigrantům se zvyk ujal i v Severní a Jižní Americe.

Původně se věnec zavěšoval na stuhy ke stropu, nyní obvykle zdobí sváteční stůl, ale adventní věnec bez svíček může krášlit i vchodové dveře. Kruhová podoba věnce symbolizuje cestu slunce a věčnost, zelené větvičky jsou pak symbolem života jako takového. Variant adventního věnce existuje mnoho, záleží, odkud tradice pochází a jak si ji lidé postupně přizpůsobili. Zřejmě nejrozšířenější podobou klasického vzoru je adventní věnec s pátou bílou svící uprostřed, která symbolizuje Pannu Marii nebo i samotného Ježíše Krista a zapaluje se na Štědrý den nebo Boží hod vánoční.

V katolické církvi patří mezi nejtradičnější barvy svíček fialová a růžová, neboť fialová barva je hlavní barvou adventu. Věnec tedy zdobí tři fialové svíčky a jedna růžová, která se zapaluje jako třetí a nazývá se Gaudete, což z latinského překladu znamená „radujte se“, upozorňuje na blížící se konec půstu a následující oslavu.

V protestantských církvích často nahrazují fialovou barvu barvou modrou jako symbol královské hodnosti nebo jako modrou noční oblohu, kdy se očekává příchod krále. Další tradiční barvou je červená, která je označována za klasickou vánoční barvu symbolizující život, radost, srdce, prolitou krev Kristovu.

Jména svíček:

• První svíce (fialová) je Naděje nebo také „svíce proroků“, na památku proroka Izaiáše, který předpověděl narození Ježíše Krista
• Druhá (fialová) svíce Mír, někdy se označuje také za „betlémskou svíčku“ symbolizující Kristovy jesle
• Třetí (růžová) Přátelství, vzájemnost, také „pastýřská“, symbol radosti
• Čtvrtá (fialová) Láska, ale i „andělská“ přinášející pokoj a mír
• Případně i pátá (bílá) svíce Kristus, která nám přináší světlo světa

• autor: Martina Horáková
• www.py-martina.eu
• foto: Shutterstock.com