pátek 6. 12. 2024
Pluh rozorá a provětrá, pročistí a dá impuls. A nic, co bylo zaseto, není ztraceno. Je nutné se vracet, a odžít. Pluh je určený ke zrodu, obnově nebo očistě – pochopení.
Pozice pluhu (hala – pluh)
Pozice pluhu není typicky obrácená, lze ji řadit také mezi předklonové pozice. Provádí se zejména po sarvangásaně (svíčce) jako odpočinková poloha. Proto může být její výchozí pozicí i sarvangásana. Využívá se také jako kontrapozice k záklonovým ásanám, jako jsou uštrásana, matsjásana nebo suptavadžrásana.
Popis provedení
Lehněte si na záda, napněte dolní končetiny, zvedněte je a přeneste je za hlavu tak, aby se konečky prstů dotkly země. Záda jsou vzpřímená, ruce spojené v prstech k sobě a vyvíjející tlak do země. Jste opřeni o ramena.
Pozor! Dobře se opřete o ramena, aby krk nebyl přetížený.
Benefity: Rozvoj reliéfů páteře, stimulace štítné žlázy a nadledvinek, protažení ramen, posílení páteře, omlazení organismu a prokrvení celé páteře, stimulace nervové soustavy, zklidnění mysli a redukce stresu.
Kontraindikace: kardiovaskulární potíže, problémy s krční páteří, vysoký nitrooční tlak, onemocnění uší a dutin, kýla, astma, menstruace, druhý a třetí trimestr těhotenství.
Skrytá tajemství halásany
Pluh byl stvořen, aby kypřil půdu, otevíral povrch země a připravoval ji pro plození, nebo ji přerušením spojení se zemí očišťoval od plevele. Tuto analogii lze přenést na všechny úrovně myšlení. Co zaseto je, to z půdy vzroste, stejně jako dítě z matčina lůna povstane. A podobně to je i se semínky v mysli rodící se z minulých činů a vytvářející nové zrození a návraty na matku zem. Pluh rozorá a provětrá, pročistí a dá impuls. A nic, co bylo zaseto, není ztraceno. Je nutné se vracet, a odžít. Pluh je určený ke zrodu, obnově nebo očistě – pochopení.
Přemýšleli jste někdy o tom, co při praxi halásany odkrýváte, čím pronikáte nebo co odtajňujete? Čím v životě procházíte? Co se rozbije nebo prokypří, když se nohy pevně opřou za hlavou? Je nutné se na to vázat? Nebo je to něco, co pomíjí? Anebo to sám zasel a sám má pochopit? Z jaké hloubky (vědomí, podvědomí... nevědomí) došlo k vyorání, otevření a oživení – projevení? Co z vykopaného chce člověk opustit, co vyřešit, co nechce vidět? Co opravdu chce? Když přenášíme své nohy za hlavu, cítíme se sevření? Jistí? Škrtí nás jistota, nebo se bojíme nejistoty?