V jógové tradici je rovnováha chápána jako sjednocení protikladů. Polarita je přítomná ve všem projeveném, stačí se na chvíli zastavit a vnímat. Samotná jógová praxe s tímto fenoménem pracuje neustále. V ásaně hledáme rovnováhu mezi stabilitou a uvolněním. Víme, že pohyb je možný od opory, propojujeme sílu s jemností. Nádech a výdech jsou přirozené polarity, které se střídají a společně vytvářejí potřebný rytmus. Hatha jóga usiluje o harmonii sluneční (aktivní, hřejivé) a měsíční (klidné, chladivé) energie. Tantrická jóga jde ještě hlouběji, když se zabývá propojením mužského (šiva) a ženského (šakti) principu. Podobných příkladů je tedy bezpočet.

Umění balancovat a spojovat

Úklony tuto zkušenost zprostředkovávají velmi jasně. Aby se jedna strana těla mohla natáhnout a rozšířit, druhá musí poskytnout stabilní základ a uzemnění. Vědomá práce s protiklady v úklonech nám ukazuje, že rovnováha vzniká vzájemnou podporou a spoluprací obou stran, nikoli jejich soupeřením, tedy převahou jedné strany nad druhou. Propojení a princip integrace pro práci v ásaně jsme zmiňovali už v první části seriálu. Kontrasty jsou v úklonových pozicích zřetelné i pro začátečníky a můžeme je využít k nácviku pozornosti a k rozvoji propriorecepce.

Malá praktická vsuvka

Praxe k vnímání polarity tělo–dech

V pozici vzpřímeného stoje vnímáme oporu chodidel a tah za korunou hlavy, vytvoříme stabilní a vyváženou výchozí pozici pro úklon, dech je plynulý a pomalý.

S nádechem vzpažíme pravou paži tahem do dálky za špičkami prstů, s výdechem se v pozici uvolníme a s dalším nádechem pokračujeme tahem šikmo vzhůru. S výdechem opět uvolníme přebytečné napětí. Levou paži můžeme opřít dlaní o levý bok (zvýrazníme tak oporu na protilehlé straně) nebo ji nechat na vnější straně stehna. V úklonu setrváme a všímáme si tvaru těla, dechu a jeho účinků na protahované straně. S nádechem se tahem za pravou paží vrátíme zpět do výchozí pozice. Pozorujeme tělesné, dechové a energetické změny v pravé polovině těla. Vše zopakujeme na druhou stranu. Vnímáme, jak se obě polarity v těle vyrovnávají.

Tělo v prostoru 

Úklony aktivně zapojují svaly, které v každodenním životě příliš nepoužíváme. Protahují šikmé břišní svaly, mezižebří a páteřní vzpřimovače, čímž zlepšují mobilitu hrudní a bederní páteře. Pravidelná praxe uvolňuje ztuhlost v bedrech a pomáhá vyrovnat jednostranné zatížení.

Předpokladem správně provedeného úklonu je stabilita páteře. Tu zajišťuje funkční opora (například chodidla nebo sedací kosti) v kombinaci s tahem vzhůru. Opora a tah jsou protiklady a právě jejich spolupráce umožňuje správné nastavení těla. Stabilita je zajištěna aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře, který je klíčový pro pohyb páteře do strany. Úklony podporují činnost hlubokého stabilizačního systému, nezbytného pro zdraví páteře i celého pohybového aparátu.

Prostor pro dech

Každý úklon otevírá hrudník, rozšiřuje prostor mezi žebry a tím vytváří podmínky pro dech. To přináší možnost nadechnout se hlouběji, vědoměji a do míst, kam se běžně nedostaneme. Výdech naopak přináší uvolnění zvýšeného napětí. Výraznější dechová funkce v protahované části těla aktivuje dechové svaly a posiluje je. Dechový rytmus účinkuje jako jemná masáž vnitřních orgánů.

Rovnováha a klid

Úklony do stran působí také na jemnohmotné úrovni, která koreluje s nervovou soustavou. Při úklonech se aktivují i obě mozkové hemisféry. Pravá je spojená s intuicí a tvořivostí, levá řídí logiku a analytické myšlení. Jejich harmonizace a vyrovnání přináší jasnější mysl a lepší schopnost koncentrace. Na jemnohmotné úrovni úklony ovlivňují postranní energetické dráhy, které známe jako idu a pingalu. Jejich vyvážení podporuje plynulejší proudění energie a přináší pocit rovnováhy, lehkosti a vnitřního klidu.

Prostor pro změnu a kreativitu

Na mentální úrovni nás úklonové pozice učí měnit úhel pohledu. Když se nakloníme do strany, doslova se díváme na svět jinak, a to nám dává příležitost vnímat věci z nové perspektivy. Máme možnost vidět a měnit zafixované myšlenkové vzorce a naše mysl se stává otevřenou a flexibilní. Pokud vidíme věci jen černobíle, zůstáváme na místě. Teprve když dokážeme vnímat oba póly a hledat mezi nimi střed, můžeme se v životě posunout dál. Na úrovni psychiky přinášejí úklony uvolnění a prostor pro tvořivost a nové nápady. Kreativita se rodí z rovnováhy.

Praxe – trojúhelník (trikónásana)

Pozice trojúhelníku je velmi oblíbená a zároveň nesmírně silná. Je symbolem stability a vyváženosti. Tři pevné body tvoří stabilní základ, na kterém může tělo i mysl spočinout v rovnováze. Její pravidelná praxe podporuje správné držení těla.

Čeho bychom se měli vyvarovat? Nejčastější chybou je příliš velký tlak na výkon a snaha dostat se v úklonu co nejníže. Právě zde se můžeme držet rčení „méně někdy znamená více“.

Snaha o dokonalost, svalová nerovnováha, nedostatečná pohyblivost velkých kloubů, nefunkční chodidla a oslabený střed těla jsou nejčastějšími překážkami správného provedení. Pokud jsme nepozorní nebo nerespektujeme své limity, dochází často ke zbytečnému přetížení v oblasti bederní i krční páteře, nerovnoměrnému zatížení kloubů dolních končetin, přetěžování ramenních kloubů a k flexi páteře. Taková praxe nás od rovnováhy vzdaluje.

Varianta v kleku s unožením

Tato varianta je vhodná při nestabilitě dolní poloviny těla, výraznější nerovnováze v oblasti pánve a kyčlí nebo jako rozcvičení na pozici ve stoji.

Výchozí postavení a provedení pozice

Ve vysokém kleku unožíme pokrčenou levou dolní končetinu. S nádechem si uvědomíme oporu o pravé koleno a levé chodidlo, vytáhneme se za korunou hlavy, opřeme levé předloktí o stehno (místo opory), pravou paži vytáhneme do vzpažení za špičkami prstů, pohled směřuje vzhůru. V pozici chvíli setrváme s plnou pozorností k dechu a tělu. Nádech je zdrojem stability (opora, tah), výdech přináší uvolnění zbytečného napětí v pozici. Následně se s nádechem přes odtlačení od opory a tahem do dálky za pravou paží zvedáme vzhůru do vzpřímené neutrální polohy. Necháme odeznít.

Pro vyrovnání a protažení obou stran si můžeme přidat úklon i na druhou stranu.

Celé cvičení pak provedeme i s pokrčenou pravou dolní končetinou.

Poloviční varianta trojúhelníku

Výchozí pozice: bojovník 2

Postavíme se do stoje rozkročného, palcové hrany jsou rovnoběžně, váha rovnoměrně rozložena na obě chodidla, tah veden vzhůru za korunou hlavy. Paže rozpažíme, tah vedeme za špičkami prstů u rukou, pohled stočíme za pravou paží, pokrčíme pravé koleno (koleno je opět nad kotníkem). Uvědomíme si rovnováhu v zatížení chodidel, napřímenou páteř a tah paží do dálky.

Přechod do pozice

S nádechem se začneme vytahovat vzhůru za špičkami prstů pravé paže, levou dlaň opřeme o připravený bloček. Dlaň se odtláčí.

Práce v pozici

S nádechem si uvědomíme opory obou chodidel a levé dlaně o blok. Vytahujeme se do dálky za prsty pravé ruky. Pohled očí směřuje vzhůru za pravou paží. Hrudník je otevřený, ramenní klouby jsou ve vyváženém postavení. V pozici setrváme, dokud je to tělu příjemné, tělo a dech se vzájemně podporují.

Návrat z pozice

Návrat z pozice provedeme s nádechem jemným odtlačením od chodidel, tahem vzhůru za levou paží. Zaujmeme pozici vzpřímeného stoje a pozorujeme účinky úklonu na úrovni tělesné, dechové i energetické, dopřáváme si vnitřní klid a ticho.

Celé cvičení opakujeme na druhou stranu.

Trojúhelník/trikónásana

Nastavení výchozí pozice bojovníka 2 viz předchozí varianta

Přechod do pozice

S nádechem se vytáhneme pohledem i trupem za pravou paží vpřed, levý bok se posune vzad, s dalším nádechem přecházíme do úklonu. Pravou dlaň opřeme o pravé stehno, holeň, případně nárt (můžeme použít bloček).

Práce v pozici

S nádechem si uvědomíme opory, kterými jsou obě chodidla a levá dlaň. Tah vedeme za korunou hlavy a za prsty pravé ruky. Pohled očí směřuje vzhůru. Hrudník je otevřený, ramenní klouby jsou ve vyváženém postavení, páteř je protažená. V pozici setrváme, dokud je to tělu příjemné.

Návrat z pozice

Návrat z pozice provedeme s nádechem jemným odtlačením od chodidel, tahem vzhůru za pravou paží. Zaujmeme pozici vzpřímeného stoje a pozorujeme doznívající účinky úklonu na úrovni tělesné, dechové i energetické, dopřáváme si vnitřní klid a ticho.

Celé cvičení zopakujeme na druhou stranu.

Úkoly pro domácí praxi:

• Vnímejte pravdivě sami sebe a vyberte si variantu, která bude bezpečná a umožní vám zastavit se v pozici.
• V pozici propojujte dech s nastavením těla a balancujte mezi stabilitou a uvolněním.
• Vnímejte polohu a tvar těla v pozici.
• Vnímejte tvar a účinky dechu v pozici.
• Vnímejte postavení páteře a její vytažení s každým nádechem.
• Nezapomínejte, že důležitou fází ásany je její doznění, zejména u úklonů.

• autorka: Jitka Straková
• www.bfityogastudio.cz
• foto: Mája Veselá