úterý 13. 10. 2026
Nyní nastává zlom, kdy rovina vědomí v těle u určitého procenta lidí došla k hranici, při níž hmota začíná ztrácet vládu. Skrze postupné umenšování „karmy“ je tělo naplněno vědomím do takové úrovně, která umožní onu vládu překlopit. Jde o dobu, kterou je možno přirovnat k porodu, se všemi jeho průvodními jevy, které na sobě zažíváme.
Síla jógy tkví především v tom, že nám ukazuje, jak silná je naše vlastní mysl. Když se nám ji podaří zkrotit, může se stát tou nejlepší přítelkyní. V opačném případě máme zaděláno na velké problémy. Člověk, jemuž jeho vlastní mysl přeroste přes hlavu, se většinou stává velmi nešťastným.
„Cesta ke světlu je trnitá!“ slýcháváme.
Realita, která je tvořena manifestací nás samotných. Jóga a její alchymie ukazují jednoduchost a zároveň složitost celého komplexu. Světlo a jeho stíny vycházející z nitra duše samotné nám přicházejí ukazovat hlubší perspektivu bytí.
„Pobyt byl pro mě způsobem k restartu, načerpání nové energie, hlubšímu poznání sebe a své mysli, k uvědomění si, že opravdu to hlavní na čem záleží je jen a pouze vnitřní nastavení.“
„Realita je pouhá iluze, ale velmi vytrvalá.“ Tak pravil Albert Einstein. Určitě už každého z nás napadlo, že svět, který vidíme, nemusí být světem skutečným. Že se možná pod ním nachází ještě jiné reality a dimenze. A že naše smysly nám poskytují jenom zkreslenou projekci skutečnosti.
„Je mnohem užitečnější podlehnout panice předem a událostem čelit s klidem než zachovat ledový klid a panikařit, až když se něco děje,“ řekl Winston Leonard Spencer Churchill.
Jako kdyby se lidstvo zastavilo a planeta poskočila. Stromy a ptáci udávají nové tóny, obloha se usmívá a sluneční svit vše smývá. Láska tvoří prostor pro nové, zářivé, všudypřítomné.
Spěch je jedním z nejhorších nepřátel a zároveň nejvěrnějších společníků člověka dnešní doby. Zaměřováním se na „to, co bude“, ale ztrácíme kouzlo „toho, co bylo“, i „toho, co je“. Dochází nám, že takové jednání nelze vzít zpět?
Leden jako nový začátek? Mohli bychom si pod tím představit mnoho. Vize, plány a cíle. Směry, které vedou pozornost. Nové motivace, předsevzetí...
Původně byly Vánoce pojaty tak, aby soustředily pozornost na naše nejhlubší emoce a duchovní pocity. Ale při současném víření komerčních a sociálních tlaků je snadné zapomenout na veškerou smysluplnost a být tak trochu otrokem této doby. Navařeno, napečeno, uklizeno a nejlépe tak, aby nás za to nikdo nepomluvil.