úterý 13. 10. 2026
Zažil si někdy ten malý šok, když se tě někdo dotkne a přeskočí jiskra? Nebo když chytneš kliku a ,,kopne tě”? To není žádná magie, ale elektřina. Všechno kolem nás – včetně nás samotných – je elektricky nabité. A Země je v tom mistr!
Yoga chitta vritti nirodhah. Slavný aforismus vystihující podstatu jógy zároveň popisuje její paralely s psychologií a psychiatrií. A to včetně jejího terapeutického potenciálu při řešení nenaplněných potřeb v současných modelech léčby duševního zdraví.
Pro někoho je "nedělat nic" ta nejtěžší věc na světě. I pro mě to tak bylo. Ve chvíli, kdy jsem začala pracovat s vědomým dechem, vše se proměňovalo. Nechci měnit svět okolo sebe, ale ptám se, jak změnit sebe sama, abych se postupně osvobozovala od podmíněných reakcí.
Znáte to, kdy jste celý den jak mátoha a těšíte se do postele. V momentě, kdy ulehnete, jako by vás někdo přepnul a začne to. Mozek začne vytvářet různé katastrofické scénáře, jedna myšlenka následuje druhou, a přestože tělo je unavené, mysl jede svůj závod. Nebo sice usínáte hned, ale probudíte se v noci a opakuje se to samé. A další den znovu, únava i podrážděnost se stupňují, ale myšlenky neustupují.
Deprese a úzkost nejsou jen abstraktní psychické stavy, ale hluboce ovlivňují i naše tělo. Mění hormonální rovnováhu, oslabují imunitní systém, narušují spánek a přetěžují nervovou soustavu. Lidé, kteří trpí depresí, často cítí nejen duševní tíhu, ale i fyzické vyčerpání, napětí nebo potíže s dechem. To vše vytváří začarovaný kruh, ze kterého je těžké uniknout. Právě proto je důležité přistupovat k depresi celostně – nejen pomocí psychoterapie a medikace, ale také s využitím jednoduchých, ale velmi účinných nástrojů, jako je vědomé dýchání.
Našli jste na prvního máje rozkvetlou třešeň, abyste se pod ní políbili se svou drahou polovičkou? Já ano. Ačkoliv si nejsem jistá, že se jednalo zrovna o třešeň. Rozhodně to ale byl rozkvetlý strom. A tak mám jisté, že do roka neuschnu. Alespoň podle lidové tradice. Celé tohle májové láskování mě ale v praxi zavedlo k takové základní otázce. O čem vlastně jsou vztahy? A jak nám v nich může pomoci jógová praxe?
„Kdyby to bylo jednoduché, dělali by to všichni.“ Tuhle větu mi v žertu říkává šéf, kdykoliv se začnu rozčilovat, že mi něco nejde. A jelikož ji z podstaty věci slýchám každou chvíli, často ji jen odkývnu s úsměvem – větším či menším, to podle délky svého snažení a míry frustrace – a dál pokračuji ve svém konání. Dlouho mi trvalo, než jsem se nad ní důkladně zamyslela a uvědomila si, jaká velká pravda je v ní ukrytá. A kdoví, jestli to vůbec tuší autor sám…
Žijeme ve společnosti, kde se hojnost rovná velkému množství materiálna. Řada lidí však už od tohoto pojetí ustupuje a nepotřebuje mnoho, aby byli spokojení. Praktikují takzvaný minimalismus. Záměrně třeba snižují počet svých nákupů, činností, nebo dokonce i vztahů, které pěstují.
Na přelomu starého a nového roku máme často tendenci formulovat předsevzetí, která málokdy dodržíme. Díl viny na tom může nést i skutečnost, že tato předsevzetí jsou již předem zatížena příklonem k nezdaru, podobně jako mnohá jejich předchůdci. Sankalpa nic takového nenese – je v samém jádru pozitivní. Proč tedy letos místo předsevzetí zkusit formulovat sankalpu?
Začátek nového roku může na jedince, kteří nemají rádi změny, působit děsivě. Po klidném pohodovém svátečním období, kdy víceméně můžeme předvídat a čekat, co se stane, přichází nový čas plný nejistoty. A neznámého se často bojíme. Proč se změn nebát?