neděle 26. 6. 2022
BLESKOVĚ
Způsob, jímž mluvíme sami se sebou, má velké dopady na náš charakter i na to, jak se chováme a jak se cítíme. Jak s tím může pomoci jóga?
Regrese není jen tak nějakou terapií, je královnou mezi terapiemi. Ovšem je diskutabilní, zdali je vhodná pro každého. Záleží na tom, kým je vedena. Pokud probíhá v bezpečném prostředí za doprovodu zkušeného facilitátora či průvodce, pak ano, je pro každého – jestliže ji potřebuje.
Také se vám stává, že slyšíte své kamarádky, kolegyně, sestru nebo dceru říkat, že jim zrovna začaly jejich dny, takže je čeká pár dní plných ukrutné bolesti a přemáhání se?
Nyní nastává zlom, kdy rovina vědomí v těle u určitého procenta lidí došla k hranici, při níž hmota začíná ztrácet vládu. Skrze postupné umenšování „karmy“ je tělo naplněno vědomím do takové úrovně, která umožní onu vládu překlopit. Jde o dobu, kterou je možno přirovnat k porodu, se všemi jeho průvodními jevy, které na sobě zažíváme.
Patříte do klubu těch, kteří si každoročně slibují, že od ledna se začnou držet, zhubnou a konečně skoncují se starými zlozvyky? A řadíte se také k těm, kterým se to pravidelně nedaří? Nic z toho nemusíte zažívat, stačí jen změnit svůj pohled na Vánoce a adventní období, které jim předchází.
Síla jógy tkví především v tom, že nám ukazuje, jak silná je naše vlastní mysl. Když se nám ji podaří zkrotit, může se stát tou nejlepší přítelkyní. V opačném případě máme zaděláno na velké problémy. Člověk, jemuž jeho vlastní mysl přeroste přes hlavu, se většinou stává velmi nešťastným.
Možná jste se před nedávnem vrátili z dovolené a počasí, které se stále více podobá podzimu, na vás tvrdě dolehlo, podobně jako kupící se pracovní povinnosti. Nebo je to jinak a vy jen těžko snášíte úbytek slunce a tepla, prodlužování nocí a zkracování dnů. Pokud jej ovšem vezmete za správný konec, může být i podzimní období plné slunce.
„Cesta ke světlu je trnitá!“ slýcháváme.
Realita, která je tvořena manifestací nás samotných. Jóga a její alchymie ukazují jednoduchost a zároveň složitost celého komplexu. Světlo a jeho stíny vycházející z nitra duše samotné nám přicházejí ukazovat hlubší perspektivu bytí.
Jste zvyklí utíkat nebo se umíte zastavit, zpomalit, uvědomit si, jak se cítíte, být na sebe vlídní? Slyšíte svůj vnitřní hlas jasně nebo ho slyšet neumíte, možná nechcete, a zatlačujete ho do samotného koutku duše, skladiště nechtěných obsahů, které, je-li přeplněné, vás potom vychyluje z rovnováhy?
Probudím se pár minut předtím, než zazvoní budík nastavený na telefonu. Ačkoliv je teprve před půl čtvrtou ráno (nebo v noci – to je věc názoru a pohledu), když roztáhnu žaluzie, všímám si na obzoru prvních známek budoucího východu slunce. Nový den je v rozpuku a u mne dnes začíná skutečně brzy. Protože jsem se k tomu rozhodla, protože to tak mám ráda.
