Grounding: Uzemni se a nabij tělo energií Země

Zažil si někdy ten malý šok, když se tě někdo dotkne a přeskočí jiskra? Nebo když chytneš kliku a ,,kopne tě”? To není žádná magie, ale elektřina. Všechno kolem nás – včetně nás samotných – je elektricky nabité. A Země je v tom mistr!

Co říká věda o spojitosti jógy, psychologie a psychiatrie

Yoga chitta vritti nirodhah. Slavný aforismus vystihující podstatu jógy zároveň popisuje její paralely s psychologií a psychiatrií. A to včetně jejího terapeutického potenciálu při řešení nenaplněných potřeb v současných modelech léčby duševního zdraví.

Dech jako exit, aneb Máme možnost volby

Pro někoho je "nedělat nic" ta nejtěžší věc na světě. I pro mě to tak bylo. Ve chvíli, kdy jsem začala pracovat s vědomým dechem, vše se proměňovalo. Nechci měnit svět okolo sebe, ale ptám se, jak změnit sebe sama, abych se postupně osvobozovala od podmíněných reakcí. 

Proč mám myšlenky v hlavě a nemůžu mít klid

Znáte to, kdy jste celý den jak mátoha a těšíte se do postele. V momentě, kdy ulehnete, jako by vás někdo přepnul a začne to. Mozek začne vytvářet různé katastrofické scénáře, jedna myšlenka následuje druhou, a přestože tělo je unavené, mysl jede svůj závod. Nebo sice usínáte hned, ale probudíte se v noci a opakuje se to samé. A další den znovu, únava i podrážděnost se stupňují, ale myšlenky neustupují.

Jak pracovat s dechem při depresi

Deprese a úzkost nejsou jen abstraktní psychické stavy, ale hluboce ovlivňují i naše tělo. Mění hormonální rovnováhu, oslabují imunitní systém, narušují spánek a přetěžují nervovou soustavu. Lidé, kteří trpí depresí, často cítí nejen duševní tíhu, ale i fyzické vyčerpání, napětí nebo potíže s dechem. To vše vytváří začarovaný kruh, ze kterého je těžké uniknout. Právě proto je důležité přistupovat k depresi celostně – nejen pomocí psychoterapie a medikace, ale také s využitím jednoduchých, ale velmi účinných nástrojů, jako je vědomé dýchání.

Májové jógování aneb o čem jsou vztahy

Našli jste na prvního máje rozkvetlou třešeň, abyste se pod ní políbili se svou drahou polovičkou? Já ano. Ačkoliv si nejsem jistá, že se jednalo zrovna o třešeň. Rozhodně to ale byl rozkvetlý strom. A tak mám jisté, že do roka neuschnu. Alespoň podle lidové tradice. Celé tohle májové láskování mě ale v praxi zavedlo k takové základní otázce. O čem vlastně jsou vztahy? A jak nám v nich může pomoci jógová praxe?

Kdyby to bylo jednoduchý, dělali by to všichni

„Kdyby to bylo jednoduché, dělali by to všichni.“ Tuhle větu mi v žertu říkává šéf, kdykoliv se začnu rozčilovat, že mi něco nejde. A jelikož ji z podstaty věci slýchám každou chvíli, často ji jen odkývnu s úsměvem – větším či menším, to podle délky svého snažení a míry frustrace – a dál pokračuji ve svém konání. Dlouho mi trvalo, než jsem se nad ní důkladně zamyslela a uvědomila si, jaká velká pravda je v ní ukrytá. A kdoví, jestli to vůbec tuší autor sám…

Jak mít spoustu v málu

Žijeme ve společnosti, kde se hojnost rovná velkému množství materiálna. Řada lidí však už od tohoto pojetí ustupuje a nepotřebuje mnoho, aby byli spokojení. Praktikují takzvaný minimalismus. Záměrně třeba snižují počet svých nákupů, činností, nebo dokonce i vztahů, které pěstují.

 

Neformulujte předsevzetí, vytvořte si svou sankalpu

Na přelomu starého a nového roku máme často tendenci formulovat předsevzetí, která málokdy dodržíme. Díl viny na tom může nést i skutečnost, že tato předsevzetí jsou již předem zatížena příklonem k nezdaru, podobně jako mnohá jejich předchůdci. Sankalpa nic takového nenese – je v samém jádru pozitivní. Proč tedy letos místo předsevzetí zkusit formulovat sankalpu?

Co je změna a proč se jí nebát

Začátek nového roku může na jedince, kteří nemají rádi změny, působit děsivě. Po klidném pohodovém svátečním období, kdy víceméně můžeme předvídat a čekat, co se stane, přichází nový čas plný nejistoty. A neznámého se často bojíme. Proč se změn nebát?