pondělí 24. 3. 2025
BLESKOVĚ
Sebeláska a sebehodnota, jsou jedny z nejdůležitějších témat našeho života. Dalo by se říct, že je to alfa a omega spokojeného žití. Ať už se jedná o vztahy, práci, naše sny, cíle nebo obecný pohled na svět, vše se odvíjí od toho, jestli se máme rádi a známe svoji hodnotu.
Možná jste do nového roku vstoupili s nějakými předsevzetími. My lidi to tak často děláváme, i když podvědomě tušíme, že to nemusí dopadnout a možná i víme, že je nedodržíme.
Je druhý měsíc nového roku a ruku na srdce - jak jste na tom s plněním předsevzetí vy?
Co kdyby vám někdo řekl, že vaše myšlenky, to, co vám neustále proudí hlavou, může změnit kvalitu vašeho života? Změnilo by se něco na tom, jak smýšlíte o věcech i sami o sobě?
Je tomu 20 let, co jsem dostal vnuknutí, že jedině jógová cesta dá mému životu smysl. Do té doby jsem „jógu“ pouze cvičil, protože to mě bavilo. O jógu jako životní způsob jsem se raději nezajímal...
„Praktikuješ si?“ zeptala se mě na konci telefonického rozhovoru lektorka, moje učitelka. „Ano,“ odpověděla jsem nejistě. Vnímala jsem totiž, že to poslední dobou není úplně ono, a její otázka spustila kolotoč emocí.
V životě existuje jedno velké úskalí, které nám ustavičně hází klacky pod nohy, a pokud může, zkazí, co se dá. Známe jej všichni a troufám si říci, že čas od času se jej také všichni dopouštíme. Mám na mysli hodnocení. Sebe i ostatních.
Vnitřní síla. Zdravé sebevědomí. Terminologie to jest oblíbená. Co to ale vlastně znamená? Znamená to, že vždycky za každou cenu zvládneme, co si naložíme? Nebo naopak to, že si dovolíme to někdy „nezvládnout“?
Evropa prošla dvěma světovými válkami a tato zkušenost se stala hlavním mezníkem k posunutí našeho myšlení o kousek dál. Tyto krize nám umožnily pochopit, že ať příslušíme k jakékoli kulturní, náboženské, politické, názorové nebo rasové skupině, či nepříslušíme, všichni bez rozdílu, jsme lidé....
Odvaha. Základní vlastnost všech kladných pohádkových hrdinů, ale také úroveň vědomí, od které člověk přestává být obětí svého ega a začíná být tvůrcem svého života. Myslím tím skutečného života v jeho plnosti a kráse, a nikoliv přežívání ve vleku vzorců a předpojatých názorů, ať už svých, či společnosti. Nedoceněná kvalita, která v pohádkách pod maskou schopnosti zabít draka skrývá v reálném životě um daleko důležitější: Překročit svůj vlastní stín, a to nikoliv s cílem před ním utéct, ale přijmout ho a společně pokračovat dál na cestě vědomého žití.
Jste zvyklí utíkat nebo se umíte zastavit, zpomalit, uvědomit si, jak se cítíte, být na sebe vlídní? Slyšíte svůj vnitřní hlas jasně nebo ho slyšet neumíte, možná nechcete, a zatlačujete ho do samotného koutku duše, skladiště nechtěných obsahů, které, je-li přeplněné, vás potom vychyluje z rovnováhy?
