pátek 19. 4. 2024
Pro někoho je "nedělat nic" ta nejtěžší věc na světě. I pro mě to tak bylo. Ve chvíli, kdy jsem začala pracovat s vědomým dechem, vše se proměňovalo. Nechci měnit svět okolo sebe, ale ptám se, jak změnit sebe sama, abych se postupně osvobozovala od podmíněných reakcí.
Mám možnost vybrat si reakci na něco, co se právě teď děje nebo ne? Kdo rozhoduje o tom, jestli zůstanu vnitřně alespoň částečně v klidu ve spojení se svým středem - jakousi kotvou nebo jestli se nechám totálně smést emocemi a budu jednat stejně, jako už 1000x předtím?
Kdo rozhoduje o tom, jestli se nechám určitou situací totálně otrávit či vystrašit a zůstanu obětí okolností nebo ji přijmu jako výzvu? Kdo říká, že pokud se nechám smést emocemi nebo udělám něco "špatně" jsem špatná a měla bych cítit vinu?
Kdo si tady vybírá? A kdo určuje, co je pro mě pravda? Co je správné nebo špatné?
Pokud jsem v zajetí silného přesvědčení, které si můžete představit jako vyjetou kolej na dálnici - synapsi v mozku - tzn. často, možná i každý den reaguju stejným způsobem, vypadá to, že na výběr nemám.
Že mysl a emoce jsou silnější, než moje vědomé rozhodnutí. Že ten program viny, strachu, studu či nespokojenosti je silnější, než já?
A ano, dokud člověk nezjistí, že přesně takto žije a reaguje jako autopilot, ten program rozhodně silnější je.
Obecně lze říct, že čím jsme vědomější, čím více poznáváme sebe a uvědomujeme si svoje reakce, tím větší možnost volby a tím i svobodu zažíváme.
Budu pokračovat po dálnici nebo využiju pomyslný exit a zachovám se jinak?
Kdo tady sedí za pomyslným volantem a řídí?
Pastí a novým programem se ale může stát i honba za vyšší úrovní vědomí či za dokonalostí jakéhokoli druhu, tedy převlečené přesvědčení "nejsem dost dobrá". Teprve až budu dostatečně vědomá a dokonalá, se můžu konečně uvolnit a přijmout se.
Pes je zakopaný v tom, že uvolňovat a přijímat jak sebe, tak i to co se zrovna odehrává, můžu už teď. Se vším, co je ve mně i kolem mě. Protože ona dokonalost, kterou spousta lidí hledá, už tady je přítomná.
Jenže jak na to?
Jen tím, že budu sebe a vše co se odehrává pozorovat. Ideálně bez odsuzování sebe, ostatních nebo celkové situace. Bez přehnaného analyzování a touhy nalézt řešení.
A co když sebe nebo někoho odsoudím? Co když kritizuji, analyzuji a neustále dokola přemýšlím o tom, co je špatně a mělo by být jinak a nemůžu si pomoct?
Postup je stejný. Zase si to vše "jen" uvědomuji a pozoruji. Vnímám, jak se intenzivní emoce odehrávají v těle a vidím svoje tendence k zažitým reakcím. Nepotřebuji se vším hned něco dělat a řešit to. Můžu to teď nechat být a zjistit, co se bude dít.
Dech jako exit
Co se stane, když budu pozorovat a vnímat a dýchat? Když místo své obvyklé reakce dokážu plně a vědomě dýchat? Kromě toho, že sjedu z pomyslné dálnice a vytvářím tak novou synapsi v mozku (podporuji svoje nové silnější, uvolněnější a odvážnější Já), výrazně ovlivňuji celé svoje tělo včetně mozku a nervového systému.
Myšlenky a s nimi spojené emoce mají přímý vliv na naši biochemii a složení krve a tedy na fungování celého těla, což následně ovlivňuje, jak se cítíme a jak se nám žije.
Učíme se používat a usměrňovat svou mysl pomocí pozornosti, uvědomění a dechu tak, aby ona sloužila nám a ne my jí.
Pokud jsou situace a emoce hodně náročné, přidávám ještě velkou laskavost a "obejmutí se". Plně tak otáčím pozornost dovnitř k sobě a v duchu (ale i někdy i nahlas) k sobě laskavě promlouvám.
V této chvíli stojím na pomyslném rozcestí - zachovám se jinak, budu dýchat, pozorovat a poskytnu sama sobě podporu a oporu nebo dám prostor svému vnitřnímu kritikovi, aby mě rozcupoval na kusy?
Takto proměňuji a zjemňuji jednání vůči sobě samé, a stejný princip se projeví i ve vztahu k ostatním lidem.
Je to taková posilovna pro vnitřní sílu. Zkuste si upřímně odpovědět, co je jednodušší. Nechat se unést svým negativním programem a zvykem nebo se zachovat jinak?
Ještě připomínám, tohle jsou pouze inspirace. Je na vás, jaké nástroje a způsoby si vyberete a jak s nimi a se sebou budete zacházet. Každý to může vidět a cítit jinak. Vnímejte sebe a pozorujte, co vám dává smysl.
Objednat předplatné
