Na vině je emoční mozek
Náš mozek není jedním celkem. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že máme mozky tři. Plazí mozek, který je odpovědný za naše instinkty, jako je dýchání nebo produkce hormonů. Emoční neboli savčí mozek, to je ten, co nám právě způsobuje tolik problémů a zkratkovitého chování. A pak mozek racionální, reprezentovaný prefrontální kůrou. To je ta část mysli, díky které se s větším či menším úspěchem ovládáme a jsme schopni dlouhodobých strategií.

Pakliže máme nějaké nezpracované vzpomínky nebo emoce, savčí část mozku – amygdala – si je pěkně vytáhne a začne rodeo. Posílá je do dalších center a výsledkem je vytváření desítek katastrofických scénářů, kterým ještě ke všemu v ten moment věříme. Určitě nás chce ten či onen porazit, jinak by to neříkal. Nebo proč by to tedy říkal, kdyby to myslel jinak. Jak to tedy vlastně myslel a vůbec co si o sobě myslí. Tedy, co si myslí vlastně o mně? A tak dále. Asi všichni známe, jak si lze vytvořit takovou pěknou úzkost úplně z ničeho. A nebohá amygdala dělá jen svou práci. Po miliony let se vyvíjela tak, aby uměla detekovat hrozbu, i když třeba jen potencionální. Selektivně se tedy zaměřuje na negativní, to nás mělo chránit a zajistit přežití. Představte si, že se na vás vrhá lev a vy se budete kochat kopretinkou ve vlasech a pocitem přítomného okamžiku. Naštěstí ale ještě máme jako lidské bytosti vyšší část mozku, a to je prefrontální kůra neboli racionální mozek.

Racionální mozek velí
Odborníci nazývají následující techniku „síťování pozitivním úkolem“. Máme tedy situaci, kdy nemůžete usnout nebo se hned po probuzení dostanete do stresu, co všechno musíte ten den udělat a jak nezvládáte. Prvotní je tedy zaměřit se na to, co mi je. Není mi dobře. A kde mi není dobře? Někdo má napětí ve svalech, někdo cítí tlak v žaludku nebo na hrudi. Tam zaměřte pozornost. V ten moment už dochází k odtotožnění a vy vycházíte z destruktivní myšlenkové spirály. Zároveň už člověk není v pozici oběti svých myšlenek, ale vytváří akci pomocí svého racionálního mozku. Chvíli se může emoční mozek a ten racionální přetlačovat, i to je zajímavé pozorovat.

V dalším kroku se provádí techniky na uvolnění, aby se zklidnilo fyzické tělo, které je nabuzené. Soustředění na dech, prodloužené výdechy, uvolnění celého těla pomocí relaxačních technik. Naše mysl má ráda i mluvené slovo nebo teplou koupel, kdy se vylučuje oxytocin – takový příjemný hormon, díky němuž se cítíme blaženě a přijatě.

Může se stát, že ale myšlenky naskakují dál. Řekněte si, musím to řešit opravdu teď, je to nutné? Možná je lepší si to zapsat, co chci řešit, a podívám se na to, až budu vyspalá/ý. Z počátku budete třeba úspěšní ve dvou případech z deseti, ale síťování přední části mozku se postupně změní a vytrénuje se.

Někdy není možné se z chronického stresu dostat. V ten moment by měl nastoupit už odborník. A hledá se příčina toho, co se mi děje a proč. A jaké mám zdroje k tomu, aby se tyto příčiny daly změnit.

• autor: Apolena Mortensen Tůmová
• www.yogapoint.cz
• foto: Shutterstock.com