úterý 13. 10. 2026
Yoga chitta vritti nirodhah. Slavný aforismus vystihující podstatu jógy zároveň popisuje její paralely s psychologií a psychiatrií. A to včetně jejího terapeutického potenciálu při řešení nenaplněných potřeb v současných modelech léčby duševního zdraví.
Ve svých Jógasútrách definuje Patandžali jógu známým sanskrtským výrokem Yoga chitta vritti nirodhah. Ten říká, že pokud můžeme zastavit myšlenky v přítomnosti, nacházíme se ve stavu jógy, neboli že jóga zklidňuje těkavou mysl. Podstata jógy je zároveň podstatou a v oné podstatě i cílem léčby duševních onemocnění, jimiž se zabývají psychologové a psychiatři.
Tentýž účel: Zklidnění bouří mysli
Terapeutické využití jógy je velmi široké a s každým rokem se objevuje větší množství vědecky doložitelných důkazů, jak moc může pravidelná jógová praxe ve věci léčby nemocné či oslabené mysli pomáhat. A ačkoliv existuje mnoho různých linií a tradic jógy, z nichž každá klade důraz na různé složky praxe, včetně poloh, dechových cvičení, meditace, etiky, hodnot, jádrem všech je právě zmiňovaný Patandžaliho citát: Yoga chitta vritti nirodhah. Ten lze, vedle dvou uvedených překladů, volně vysvětlit i tak, že jóga zklidňuje duševní výkyvy nebo bouře mysli. V podstatě tedy s psychologií a psychiatrií sdílí tentýž účel.
Jóga pomáhá regulovat reakce na stres
Ačkoliv tradice jógy sahá tisíce let do historie Indie, pro terapeutické účely se z klinického hlediska začala užívat teprve poměrně nedávno, proto jsou i důkazy k této věci v raných fázích. Většina z nich ovšem vychází ze základního faktu, že jóga pomáhá regulovat autonomní nervový systém (ANS) a hypotalamo-hypofyzární osu (HPA), což jsou systémy, které v lidském těle reagují na stres. Ačkoliv je stres nevyhnutelnou a nezbytnou součástí života, jeho dlouhodobá a chronická podoba může vést k narušení funkčnosti těchto systémů, což může mít potenciálně negativní fyzické a fyziologické důsledky. Rozvoj duševních chorob může být jedním z nich.
Změna hodnocení pocitu bezpečí a pohody
Zjednodušeně řečeno, praxe vědomého dechu v kombinaci se zaujímáním jógových ásan může změnit signály přenášené skrze zmiňované systémy do mozku, jako je například hodnocení pocitu bezpečí a pohody. Touto cestou může jóga působit proti reakcím na stres radícím „bojuj, uteč nebo zamrzni, abys nebyl viděn“ přetrvávajících v našich tělech jako pozůstatek z dob kamenných, kdy byli naši předkové dnes a denně vystavováni skutečnému stresu ze strachu o holý život. Byl prokázán také efekt pravidelné jógové praxe na fyziologické markery spojené se stresem, včetně kortizolu, zánětlivých proteinů cytokinů, variability srdeční frekvence a uvolňování přenašečů vzruchu, jako je GABA (kyselina gama-aminomáselná zodpovídající za regulaci svalového tonu).
Ochrana PFC, amygdaly i hipokampu
Stres a další silné emoce mohou dále negativně ovlivňovat prefrontální mozkovou kůru (PFC) řídící kognitivní schopnosti jako jsou rozhodování nebo stanovování cílů. Výsledky výzkumů ukazují, že pravidelná jógová praxe vede ke zvýšené aktivaci PFC, čímž ji může chránit před negativním působením stresových faktorů. Jóga dále umí ovlivnit aktivitu amygdaly, podílející se na zpracovávání emocí; zvětšit objem hipokampu podílejícího se na paměti a učení, u něhož je známo, že se s věkem přirozeně zmenšuje.
Regulace aktivity DMN
A konečně už bylo i prokázáno, že jóga moduluje aktivitu DMN. To je síť mozkových oblastí aktivních v klidovém stavu a deaktivovaných při plnění úkolů, která se podílí na přemýšlení a bloudění myšlenek. To může narušovat kognitivní funkce a vést ke zhoršení pocitů bezpečí, klidu a pohody. Aktivita DMN se podílí na mnoha duševních poruchách, včetně deprese nebo ADHD.
Kdo dokáže změnit sebe, může změnit celý svět
Ačkoliv jóga nemá moc změnit reálné vnější stresory, může nás naučit změnit naše reakce na ně. Tím může působit proti škodlivým fyziologickým účinkům stresu a vést k pozitivním změnám v těle, mozku i mysli, které zvýší naši celkovou flexibilitu a odolnost. Jóga nás učí, jak se stát pánem vlastní mysli a strůjcem vlastního štěstí a pohody. A to ji propojuje jak s psychologií, tak s psychiatrií.