úterý 13. 10. 2026
„Nezáleží na tom, zda jste nemocní, slabí, mladí, nebo staří, na cestě jógy můžete být úspěšní, pokud pilně praktikujete.“
Hathajóga Pradipika
Emoce hrají v lidském životě významnou roli. Ovlivňují naši komunikaci, rozhodování i fyzické a duševní zdraví. Mění naše dýchání, výraz tváře i tón hlasu a fungují jako spojnice mezi tělem a myslí. Přesto jim často nerozumíme, potlačujeme je nebo se nám vymknou z kontroly. Nevyřešené emoce se pak mohou ukládat v těle a ovlivňovat nás i na podvědomé úrovni. Pokud se ale naučíme být se svými emocemi v kontaktu, naslouchat jim a vědomě s nimi pracovat, můžeme získat přístup k léčivé moudrosti, která sídlí v každém z nás.
Existuje nějaký jednoduchý návod na vhodném zapojení těla do pohybu a zařazení bandh (tělesné zámky) ve cvičení jógy? Existuje univerzální postup na správné cvičení? Může být jógová terapie návodem, jednoduchostí a přirozenou odpověďí?
Spinální neboli krokodýlí cviky vycházejí z jógy a zaměřují se na páteř a hluboké svaly trupu. Na první pohled vypadají jako jednoduché pohyby nohou a hlavy, ale jejich účinek je hluboký a vyžaduje precizní provedení. Klíčovou roli přitom hraje dech, který cvičení zpřesňuje, prohlubuje jeho účinek a napomáhá uvolnění. Pravidelné provádění těchto cviků zlepšuje flexibilitu, odstraňuje napětí a podporuje zdravé držení těla.
Jedinečnost každého člověka přesahuje autentický vzhled, řeč těla, verbální projev či osobní vkus. To, co některé jedince odlišuje od většiny, bývá ale mnohdy neviditelné.
70 % lidí zažije během života traumatizující situaci. Pro někoho jizva, pro jiného neviditelná rána, která ovlivňuje život každý den. Trauma-sensitivní jóga (TSJ) nabízí bezpečnou cestu zpět k sobě – k vnímání, prožívání a důvěře ve vlastní tělo. Seznámení s TSJ - neděle 29.11. od 10:00 informativní schůzka na ZOOMu s Karolínou Idris Štraus pro ty, kteří by chtěli Trauma-sensitivní přístup studovat.
Jsou to téměř dvě dekády, kdy jsem se poprvé vydala na taneční festival v Káhiře. Workshopy vedlo bezmála 20 skvělých instruktorů. Ale jenom k jednomu mě to táhlo. Nešlo o nějakou fyzickou přitažlivost nebo přesvědčení, že když mu budu nablízku, stane se ze mě brilantní tanečnice. Bylo to v době před sociálními sítěmi a rozmachem internetu. Onen učitel neměl svůj kanál na YouTube ani webové stránky. To, co mě k němu táhlo, se nedalo racionálně odůvodnit. Bylo to pouze cítit v útrobách.
Nelze projít životem bez jediného šrámu na duši či těle. Statistiky mluví jasně – 70 % lidí na celém světě zažije alespoň jednou za život potenciálně traumatizující situaci. Většina se s těmito zážitky vyrovná, ale nezanedbatelná část lidí nese následky dál v podobě různých diagnóz, jako je komplexní trauma nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Fascie. Pro laickou veřejnost slovo zcela neznámé, pro doktory termín někdy až příliš opomíjený. V jógové praxi však začíná být fasciální problematika stále více skloňované téma. Pro mě osobně znamená propojení jógového cvičení a fasciálních principů novou cestou seberealizace a poznání. Pojďme se tedy společně podívat, co se za tímto tajemným slovem skrývá.
Jedním z pilířů fasciálního tréninku je auto-myofasciální uvolnění či mobilizace, které mají také proprioceptivní účel, a to s různými pomůckami. V tomto případě s válci a míčky. Tohle je něco, co je pro klasickou jógu stejně jako pro fitness a sportovní oblast trochu nové.