pátek 24. 1. 2025
BLESKOVĚ
Fascie. Pro laickou veřejnost slovo zcela neznámé, pro doktory termín někdy až příliš opomíjený. V jógové praxi však začíná být fasciální problematika stále více skloňované téma. Pro mě osobně znamená propojení jógového cvičení a fasciálních principů novou cestou seberealizace a poznání. Pojďme se tedy společně podívat, co se za tímto tajemným slovem skrývá.
Nelze projít životem bez jediného šrámu na duši či těle. Statistiky mluví jasně – 70 % lidí na celém světě zažije alespoň jednou za život potenciálně traumatizující situaci. Většina se s těmito zážitky vyrovná, ale nezanedbatelná část lidí nese následky dál v podobě různých diagnóz, jako je komplexní trauma nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Jedním z pilířů fasciálního tréninku je auto-myofasciální uvolnění či mobilizace, které mají také proprioceptivní účel, a to s různými pomůckami. V tomto případě s válci a míčky. Tohle je něco, co je pro klasickou jógu stejně jako pro fitness a sportovní oblast trochu nové.
Práce s myslí bude v jógové terapii způsobem rozplétání tajných zákoutí psychiky, a v této návaznosti i uvolněním pro fyzické tělo. Jógová terapie je prostředek pro pochopení hlubokých vztahů uvnitř nás. Vydejte se na cestu sebezkoumání.
Jóga a jógová terapie nabízejí techniky, které vedou k uvědomění propojenosti těla, mysli a ducha v harmonický celek. Každý pohyb ovlivňuje celé tělo, zatímco dech propojuje nejen fyzickou, ale i psychickou a hlubokou příčinnou úroveň. Filosofie jógy pak odkrývá vnitřní sílu, která tkví v jednoduchosti a přirozenosti bytí.
Jóga odkazuje k jemnému a přirozenému pohybu a především k dětské spontánnosti a přirozenosti. To, co již umělo dítě se nyní učíme na józe. Dobře se opřít a posunout se k další pozici.
Tělo je pro nás důkaz hmoty, dech a vnitřní proudění ukazují jemnosti našeho bytí - a něco uvnitř, co hovoří a my to občas slyšíme, oznamuje, že je ještě něco víc než pouhé tělo a dech, které jsou každodenně přítomné v životě.
Jak pravil Svámí Šivánanda: „Mysl je to, co člověka činí otrokem; a znovu ta stejná mysl je to, co ho osvobozuje.“ Nelze tedy stoprocentně stres označit za špatný, občas ho ve zdravé míře potřebujeme. Určitě jste více nežtisíckrát slyšeli o poplachové reakci v těle, „boj, nebo útěk“. Co si vlastně pod tím představit?
Název lekce či článku vytvořený spojením slov jóga a pánevní dno je v dnešní době vyhledávaný. A jak mi potvrdila jedna z fyzioterapeutek, nevyhledávají jej, jak by se mohlo na první pohled zdát, pouze ženy, ale ano, i muži. A proč je ono místo, jehož název před lety nemohl být za bílého dne vysloven bez ruměnce na tváři, žádaným místem mapování a zkoumání skrze jógu?
"Prodělala jsem rakovinu prsou a ještě nemám v pořádku rameno…“ „Léčím se s rakovinou žaludku, mohu zkusit onko jógu"? Tak zní mnoho dotazů směřovaných do jógových studií ve chvíli, kdy se vypíší lekce onko jógy.
