Co je vlastně fascie?

Donedávna označoval termín fascie (česky povázka) z anatomického hlediska pouze prostý obal svalů. Teprve v novém pojetí je fascie vnímána mnohem šířeji a je jí přisuzováno mnohem více rozličných funkcí, které mají mnohdy významný vliv na náš pohybový aparát. Správná práce s fasciemi tak může zajímavě obohatit nejen naši jógovou praxi.

Fascie jako součást pojivové tkáně obaluje a propojuje každou část našeho těla. Nejsou to pouze celé svaly, ale i orgány, jednotlivá svalová vlákna, a dokonce i cévy a nervy. Může mít podobu jemné pavučinky, nebo být pevná a tlustá jako vaz. Jsou velmi kluzké, aby se mohly jednotlivé struktury v těle nezávisle na sobě pohybovat. Ve vztahu k pohybovému aparátu působí celá fasciání síť díky elasticitě a pružinové charakteristice pojivové tkáně jako zásobník pohybové energie. Podle nejnovějších poznatků je fasciální systém schopen kompenzovat i tělesné nerovnováhy či dlouhodobá jednostranná zatížení tím, že v přetěžované oblasti se fascie více posílí a zpevní. Bohužel nic není ideální a nepřirozeně zesílená fascie ztrácí svou pružnost a přestává plnit svou podpůrnou funkci, a naopak obalovaný sval spíše stahuje a brání mu plně se uvolnit.

Co našim fasciím škodí?

Fascie jsou složeny především z vody, kolagenu, fibroblastů a ostatní bílkovin a sacharidů, a právě hydratace dodává fasciím nutnou elasticitu. Aby mohly plnit svou funkci, je tedy potřeba zajistit dostatečnou cirkulaci tekutin. Ty jsou však rozváděny zejména mechanicky, neboli pohybem, proto největším nepřítelem našeho fasciálního systému je dnešní sedavý způsob života s nedostatkem pohybových stimulů.

Jako malé děti jsme byli stále v pohybu, a intuitivně tak rozvíjeli své pohybové návyky. Hravost, radost a variace různých aktivit udržovaly svaly i fascie v přirozeném nastavení. Nástupem do školních lavic se však pohyb z našeho života postupně vytrácí a pohybové stereotypy se deformují, a tak není výjimkou, že ordinace fyzioterapeutů plní už i děti školního věku.

Lidé se často domnívají, že proces našeho stárnutí je nevyhnutelně spojen se ztrátou pružnosti těla. Pojďme si ale sáhnout do svědomí a přiznat si, kolik času denně opravdu věnujeme pohybovým aktivitám, které jsou pro správné fungování těla nezbytné. Fascie se přizpůsobují a formují podle našeho způsobu života. Bohužel život běžných lidí se odehrává ve velmi malém rozsahu pohybu. Tradiční sportovní trénink je zaměřen především na posílení a protažení svalů a na kardiovaskulární systém. Není však náhodou, že velká část zranění či bolestí je spojena se systémem fasciálním. Jedním příkladem za všechny může být tzv. „běžecké koleno“, neboli bolest kolene plynoucí z nedostatečného protažení napínače stehenní povázky (Tensor Fascia Latae), která potrápila nejednoho vrcholového sportovce.

Jak se tedy začít o své fascie starat?

Recept tkví k rozmanitosti. Klasická jóga velice účinně fascie protahuje, ale běžně cvičené ásany obsáhnou pouze základní fasciální linie. Pojďme tedy tradiční pozice doplnit o různé další variace pohybů, více si hrát s délkou výdrží v pozicích. Fasciální jóga také využívá někdy až úsměvné vlnivé pohyby, které nejenže zpružňují naše fascie, ale také mají velmi relaxační vliv na náš nervový systém. Brzy zjistíte, že tato forma jógy je plná hravosti a radosti, a pokud se jí otevřete, naplní vás pozitivní energií a budete se cítit ve vlastním těle mnohem lépe.

Nedílnou součástí fasciální jógy je také používání speciálních cvičebních pomůcek, především pak rollerů (pěnových válců), automasážních míčků a podobně, které mechanicky zvyšují cirkulaci tekutin, včetně lepšího prokrvení svalů pro lepší regeneraci a odplavení toxinů. Automasáže i tradiční masáže velice efektivně a příjemnou formou doplňují celý systém péče o náš fasciální systém.

Pěnové válce

Při cvičení na pěnovém válci pracujeme s hlubokou kompresí. Velice účinně tak dochází k uvolnění svalové ztuhlosti, zkrácení, tzv. svalových uzlů. Používáním válce pracujeme především s fasciemi. Svaly a svalová vlákna jsou obalena fasciemi. Fasciální tkáň má však při hojení zranění, tedy narušení svalové tkáně, tendenci ke zhušťování a zkracování. Samotným klasickým protahováním bez uvolnění fascií je mnohem méně efektivní a nebude mít kýžený efekt. Fascie sval znovu stáhnou do původní délky. Práce s válcem pomáhá ke správné regeneraci, a především návratu svalu do původní délky. Válcování také zlepšuje krevní oběh, a tělo se tak snadněji připraví na tréninkový zápřah. Ve sportovním světě se tak pěnové válce stávají stwále více populární.

Při válcování dále dochází k vytlačování vody, toxinů a metabolických odpadních produktů ven z tkáně, tudíž omlazujeme své tělo a zlepšujeme schopnost regenerace. Sečteno podtrženo, pěnovým válcem dokážeme zmírnit bolestivost a svaly a tkáně budou pružnější... Čím jsme totiž starší, tím více všechny naše tkáně vysychají, a tímto jednoduchým způsobem můžeme tento proces značně zpomalit. Vždy vnímejte své tělo, tlak používejte pouze tak velký, jak ho dokážete bezpečně tolerovat, a dávejte vždy pozor na stabilizaci páteře a správné dýchání. 

• autor: Pavlína Stránská
• www.pavlinastranska.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com