pátek 7. 2. 2025
Někdo z nás je noční sova, jiný ranní ptáče. A tím už je dáno, že sovy na ranních lekcích často nepotkáte. Jedině nějakou zatoulanou, kterou k brzkému vstávání přemluvila kamarádka, ale to se jí těžko povede podruhé.
Nelze projít životem bez jediného šrámu na duši či těle. Statistiky mluví jasně – 70 % lidí na celém světě zažije alespoň jednou za život potenciálně traumatizující situaci. Většina se s těmito zážitky vyrovná, ale nezanedbatelná část lidí nese následky dál v podobě různých diagnóz, jako je komplexní trauma nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
O sanskrtu bylo napsáno mnoho vědeckých publikací a dodnes je zrod sanskrtu diskutovaným tématem mezi indology, lingvisty a dalšími vědními obory. Pro hodiny jógy je však důležité uvědomění, že veškeré mantry a většina starodávných indických textů byla napsána právě v sanskrtu, který je považován za jeden z nejstarších jazyků.
Stmívá se brzy, na krok vidět není, mrholí a vzduch je vlhký. Lezavá zima proniká pod nehty a tlačí nás do lůna našich domovů. Dlouhé večery vybízejí ke zklidnění a kontemplaci. V tomto období dlouhých nocí je noření se dovnitř naší přirozeností. Nebraňme se tomu, naopak, vytvořme si prostředí, ve kterém můžeme spočinout v bezpečí, klidu a s důvěrou. Vytvořme si rituály, kdy vonné esence podpoří náš prostor pro hloubání a rozjímání. Vytvořme si kouřovou clonu, do které se můžeme zahalit a zastavit se v momentu přítomného okamžiku.
Pro jasnost mysli, její klid i jako živná půda - sankalpa, která pracuje s vědomou myslí, směřováním pozornosti a proměňováním myšlenek/ záměru do reality. Otevírá cestu k uskutečnění cíle. Pravidelným opakováním svého cíle, přání či záměru vaše podvědomí posléze uvěří a ... stane se.
Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky a některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich zkoumání neobejdeme. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.
Čtvrtá adventní neděle nás vede k uzavření adventního cyklu a otevírá dveře ke slunovratu, příchodu božího světla do světa. Dny se začnou pomalu prodlužovat a my co nevidět usedneme ke štědrovečernímu stolu v kruhu svých blízkých.
Krišna je považován za nejvyššího Pána, který ztělesňuje pravdu, ryzí blaženost, vědomí…Pán pánů. V hinduistickém pantheonu se objevuje jako 8. reinkarnace boha Višnua. V Gítě je Krišnovo zařazení: „Jsem zdrojem všeho, ze Mě vychází veškeré stvoření.“ (X.8)
Strom – symbol dlouhého života, pevně zakořeněný, srostlý se zemí, jehož kmen vyrůstá vzhůru a s léty sílí, koruna míří vstříc slunci, větve se rozpínají do stran, ve větru ohebné, jako by nám zdálky mávaly. Mnozí z těchto velikánů se dožívají stovky let, pozorují měnící se svět kolem sebe, zatímco oni zde zůstávají spojeni se svou půdou, se svou zemí.
Pohled na jogína sedícího v lotosovém květu evokuje klid, pohodu a harmonii. Může vést k domnění, že právě a přesně takhle by měla meditace vypadat. Jenže to je jenom jedna z možností. Jak a kde všude vlastně můžeme meditovat?