Taky vám občas napadne myšlenka, že „život poctivého jogína“ a radost ze života stojí proti sobě? Jako bychom si museli vybrat mezi disciplínou a požitkem, mezi podložkou a běžným životem.

Jenže možná je to právě naopak. Rituály nejsou moderní výmysl sociálních sítí nebo reklamní propaganda značek jógových produktů. Jsou staré jako lidstvo samo. Ve všech kulturách od nepaměti pomáhaly lidem vytvářet řád v době nejistoty v chaotickém a nepředvídatelném světě. Rituál dával lidem půdu pod nohama. Z filozofického hlediska funguje jako pomyslný most mezi profánním (každodenním, obyčejným) a sakrálním (posvátným, hlubokým) světem.

Psychologické výzkumy naznačují, že opakované rituály mohou snižovat pocit nejistoty a pomáhat zvládat stres. Rituální chování může snížit hladinu stresového kortizolu, aktivovat klidový parasympatikus a synchronizovat mozkové vlny lidí v jedné místnosti. Není proto divu, že se k nim lidé vracejí napříč kulturami i generacemi.

Nemusíme zrovna tancovat polonazí kolem ohně. Náš celý život se skládá z malých, zdánlivě banálních rituálů. Může to být ranní příprava kávy, procházka se psem, večerní koupel nebo i čištění zubů před spaním. Právě opakované a známé činnosti ukotvují naši roztěkanou mysl a často nám přinášejí pocit, že jsme v bezpečí a všechno je v pořádku.

Bhakti jóga: Požitky jako brána k vnitřnímu světu

Hodně lidí si představuje jogína jako asketu, který medituje v jeskyni a světské radosti jsou mu cizí. Jenže například tradiční bhakti jóga (jóga lásky a oddanosti) a některé tantrické směry na to jdou úplně jinak. Říkají, že náš materiální svět, naše smysly, chuťové pohárky a emoce nejsou překážkou v duchovním růstu. Naopak, jsou nástrojem.

Rozdíl mezi zvykem a rituálem často vytváří právě pozornost. Když jíte skvělé jídlo, tančíte nebo pijete lahodný nápoj s plnou přítomností, uctíváte tím samotný život. Smysly se nemají otupovat ani potlačovat, ale prosvětlit plným vědomím. Hmota a duch nejsou dva oddělené světy. Je to jedno a to samé hřiště, na kterém se učíme prožívat radost z bytí. A naše smysly nejsou překážkou, ale příležitostí vtáhnout nás ještě víc do přítomného okamžiku.

Rituální praktiky, které si našly místo i ve světě jógy

1. Ecstatic dance: Když hlava konečně mlčí

Představte si taneční parket bez omamných látek, kde se nemluví a všichni tančí bosí. Žádný tlak na výkon. Ecstatic dance zažívá celosvětový boom a jogíni ho milují. Během nespoutaného pohybu mozek zaplaví endorfiny, dopamin a oxytocin, zatímco to uštěkané logické centrum v hlavě (prefrontální kortex) na chvíli úplně vypne.

Mnoho lidí popisuje, že jim intuitivní pohyb pomáhá uvolnit napětí, které si v těle (často v pánvi a fasciích) nesou. Zatančíte si, zapotíte se a z podložky odcházíte s pocitem, že jste lehčí o deset kilo mentálního balastu.

2. Kakaová ceremonie: Biochemické objetí pro vaše srdce

Rituální pití stoprocentního ceremoniálního kakaa není jen hipsterská náhražka za horkou čokoládu. Kakao obsahuje aminokyselinu tryptofan, která je přímým prekurzorem serotoninu (hormonu štěstí), a hořčík, který uvolňuje svalové napětí. Svou magii dělá i anandamid, neboli molekula blaženosti. 

Kakao může mírně zvýšit průtok krve tělem, stimulovat kardiovaskulární systém a navodit pocit hlubokého bezpečí. Ve skutečnosti je ale jeho největší síla možná mnohem prostší. Nutí nás zpomalit. Posadit se. Vnímat chuť. Být chvíli sami se sebou nebo s lidmi kolem.

Není důležité, zda věříte na ceremonie. Důležitější je, že si vytvoříte prostor, ve kterém nemusíte nikam spěchat. A to je dnes vzácné samo o sobě.

3. Ranní káva: Tekutý oheň agni

Patří káva k józe? Záleží, koho se zeptáte.

Asijské ašrámy kofein příliš nemusí, protože stimuluje nervovou soustavu (radža energie). Jiné tradiční školy ji vůbec neřeší.

V jógové řeči káva zažehuje vnitřní oheň (agni). Klíčem je umírněnost. Pokud pijete kávu ve stresu a prokládáte jí pracovní maily, jen bičujete své nadledviny. Když si z ní ale uděláte rituál a v tichu vnímáte její vůni a teplo, stává se z ní posvátný moment.

4. Sklenka vína: Mezi uvolněním a únikem

Téma alkoholu rozděluje i jógovou komunitu. Je pravda, že z pohledu zdraví nepatří alkohol mezi prospěšné látky. Současně ale většina z nás nežije v himálajské jeskyni. A ruku na srdce – strnulý asketismus v moderním světě často plodí jen frustraci. Občasné vědomé vybočení z přísného režimu bez výčitek svědomí může být přínosnější než permanentní stres z nedosažitelné dokonalosti.

Alkohol krátkodobě přináší přesně to, co po náročném dni hledáme – uvolnění zábran, vypnutí vnitřního kritika a pocit, že „všechno je jedno“. I tradiční tantra zná rituály, kde se v malém množství používá víno k překonání rigidních mentálních konceptů a tabu. 

Klíčové je „v malém množství a vědomě”. Pokud skleničkou vína s přáteli oslavujeme život a sdílíme upřímný smích, naše duše vzkvétá. Pokud je ale večerní sklenka nekompromisním útěkem před realitou a neklidem vlastní mysli, jóga nás jemně tahá za rukáv a ptá se, před čím vlastně utíkáme.

Další rituální techniky, které se vyplatí zažít

• Nemusí jít vždy o velké ceremonie. Někdo pálí posvátná dřeva (třeba palo santo, cedr) a bylinky (bílá šalvej). Věda sice neumí změřit „zlé energie“, ale existují experimenty, které přiznávají, že kouř z těchto rostlin může mít antibakteriální účinky a uvolňovat do vzduchu záporné ionty, které zlepšují náladu.
• Mezi oblíbené rituály patří také kirtan (společný zpěv manter). U opakování sanskrtských slabik dochází k vagové stimulaci. Nezáleží tolik na tom, zda rozumíme sanskrtu. Podstatné je soustředění, rytmus, dech a sdílená energie skupiny. Možný výsledek? Srdce zpomalí, krevní tlak klesne a vy se během deseti minut propadnete do hlubokého klidu.
• A co samotné šatkarmy? Očistné techniky jako třeba ranní škrábání jazyka, proplachování nosu slanou vodou (džala nétí) a další mohou nastartovat imunitu i trávení. Třeba oční meditace traták (upřený pohled do plamene svíčky) může představovat dokonalý oční a mentální detox pro ty, kteří celý den zírají do modrého světla obrazovek.

Kde končí jógový rituál a začíná byznys?

Možná jste si všimli, že jógový svět je plný brunchů, eventů s dárkovými taškami od kosmetických značek nebo lekcí v designových kavárnách. Honí se vám občas hlavou dilema, jestli to už celé není příliš?

Upřímně, praktikování jógy a meditace není o nic víc „duchovnější“, když ji děláte ve studiu zakouřeném šalvějí, než když ji praktikujete na střeše nákupního centra. Žijeme v materiálním světě. Extrémy, ať už jde o fanatický asketismus nebo bezhlavý konzum, nikam nevedou. Ale možná samotné propojování těchto dvou světů nám pomůže s hledáním rovnováhy v nás samých. 

Zajít si po společné lekci s kamarádkou na flat white a probrat život je skvělá terapie. Pohyb spojený s příjemným prožitkem vytváří v mozku pozitivní kotvy a dělá nás šťastnějšími lidmi.

Jógové retreaty: Když máme konečně čas slyšet sami sebe

Víkendovky a retreaty nám často pomohou dostat se do rituálů a ukotvit se ve vlastním těle ještě víc. Proč? Protože doma vás z hluboké meditace spolehlivě vytrhne pípající pračka, kurýr s balíkem nebo hladové děti. Na retreatu se najednou objeví prostor. Vědomě vystoupíte z matrixu každodenní reality a odevzdáte se do rukou průvodce. A rituálem se stává úplně všechno – ranní dech u východu slunce, chůze po posvátných památkách nebo společná večeře. 

Na jógovém pobytu dostanete konečně čas jít do hloubky a dovolit svému tělu i mysli zažít ničím nerušený digitální i emoční restart.

Síla sankalpy – klíčem je záměr

Mezi bezhlavou párty a rituálem existuje tlustá čára. V józe se jmenuje sankalpa – vědomý záměr. Právě ten proměňuje obyčejné činnosti v něco hlubšího.

Když večer sedíme u Netflixu, bezmyšlenkovitě obracíme do krku třetí sklenku a zajídáme ji chipsy, tupě otupujeme smysly. (Ale na rovinu: i takový večer má občas v životě unaveného moderního člověka své místo a svět se kvůli tomu nezboří.)

Když ale zapálíme svíčku, nalijeme si jakýkoliv oblíbený nápoj, podíváme se s láskou kolem sebe nebo druhému do očí a poděkujeme za to, že jsme a že se máme, stává se z obyčejného pití posvátná medicína. Důležité je, že jsme skutečně přítomní.

Život není soutěž o nejdokonalejší bytost živenou biopotravinami, která se gumově ohýbá na jógové podložce. Seskládejme si své letní rituály tak, jak nám to v tomto životním období vyhovuje. Tančeme, zpívejme, smějme se, pijme kakao, mluvme s blízkými, nebo třeba skákejme po obýváku s vykuřovadlem. Hlavně si to užijme – naplno. 

Rituály jsou skvělé pro naši duši. Učí nás pomocí každého jednoho smyslu ukotvit svou jedinečnou duši v neustále se měnícím světě. A učí nás být opravdu tam, kde právě jsme.

• autorka: Mária Streďanská
• https://www.instagram.com/mayasoma.cz/
• foto: Pexels