Co měli tito čtyři lidé společného? Všichni vykazovali známky napětí. Tělo nelže. Naše nonverbální projevy často napovídají, co se v nás právě odehrává. Z toho, jak sedíme nebo stojíme, jak rychle chodíme nebo jaké máme drobné návyky a tiky, lze často vyčíst náladu, hladinu energie i to, zda v sobě držíme napětí.

Tři typy napětí

Napětí má více podob: fyzické, emoční i mentální. Fyzické napětí poznáme poměrně snadno: sevřená čelist, zvednutá ramena, ztuhlá šíje nebo mělký dech. Emoční napětí se často projevuje podrážděností, vnitřním neklidem, smutkem nebo pocitem, že jsme stále ve střehu. Mentální napětí souvisí s tím, že mysl nedokáže zpomalit, přeskakuje od jedné povinnosti k druhé a neumí vypnout ani tehdy, když se večer uložíme ke spánku. Tyto tři typy napětí se navíc navzájem ovlivňují: přetížená mysl zvyšuje napětí v těle a dlouhodobě stažené tělo zase zhoršuje naši schopnost se zklidnit.

Proč si odpočinek neumíme dovolit

V době, kdy se cení hlavně výkon, rychlost a efektivita, se čas pro sebe stal luxusem. Často jsme unavení a vyčerpaní, přesto se nedokážeme zastavit. Jako bychom si odpočinek museli nejdřív zasloužit, až po splněných úkolech a povinnostech. Tento návyk si mnozí neseme z výchovy i ze školy a bývá v nás zakořeněný velmi hluboko. Na odpočinek pak nahlížíme jako na odměnu za výkon. Ve skutečnosti bychom ho ale měli chápat jinak: jako nezbytnou součást péče o fyzickou i duševní pohodu a jako podmínku toho, abychom mohli v běžném životě fungovat dlouhodobě a udržitelně.

Co se děje, když si neodpočineme

Každý den jsme vystaveni celé řadě podnětů a zátěže, které v organismu spouštějí stresovou reakci. Nadměrný hluk, pracovní stres, nedostatek spánku nebo silné emoce aktivují sympatický nervový systém, tedy režim pohotovosti známý jako „boj, útěk nebo ztuhnutí“. Pokud v tomto nastavení zůstáváme příliš dlouho, může se to postupně promítat do našeho prožívání i tělesného fungování. Stres se často zapisuje i do držení těla a způsobu dýchání: ramena se zvedají, šíje tuhne, dech se zkracuje.

Kolik odpočinku skutečně potřebujeme

Každý jsme jiný, a proto každý prožíváme i zátěž jinak. Je užitečné vnímat, kde jsou naše hranice a kolik toho na sebe můžeme naložit. V období akutního stresu někdy pomůže, když se o víkendu dospíme a zpomalíme. Pokud ale žijeme v dlouhodobém napětí, samotný pasivní odpočinek už nestačí.

Co je a není relaxace

Moje máma je navzdory vyššímu věku stále velmi aktivní. Pracuje i v důchodu, denně něco zařizuje a často je na ní vidět, že je v napětí. Když jsem se jí jednou zeptala, jak relaxuje, odpověděla, že venčením psa.

Jenže ne všechno, co nám dělá dobře, je automaticky relaxace. Procházka se psem může být skvělou formou regenerace: člověk dýchá čerstvý vzduch, rozhýbe tělo, přijde na jiné myšlenky a trochu se vzdálí od každodenních starostí. To všechno je cenné, pomáhá tělu i psychice zotavovat se ze zátěže a podporuje regeneraci.

Regenerace a relaxace ale nejsou totéž. Regenerace nám pomáhá doplnit síly a vyrovnat se s únavou. Relaxace jde o krok dál. Je to stav, ve kterém postupně povoluje fyzické, emoční i mentální napětí. Tělo přestává být ve střehu, dech se zklidňuje a mysl se na chvíli nemusí ničeho držet.

Mikrorelaxace během dne

Relaxace neznamená nutně hodinu o samotě v tichu. Předcházet hromadění napětí v těle i mysli může už to, když se během dne na chvíli vědomě zastavíme. Místo přeskakování z jedné aktivity do druhé si můžeme dopřát krátkou pauzu a několik hlubokých nádechů a výdechů. Vědomý, prodloužený výdech pomáhá tělo zklidnit a vrátit pozornost zpět do přítomnosti. Užitečné mohou být i jednoduché jógové dechové techniky, například nádí šódhana, tedy střídavý dech, nebo bhrámarí, tzv. bzučivý dech. Úlevu může přinést také jemná autoterapie, třeba krátká masáž obličeje, uší, dlaní nebo chodidel. A někdy pomůže i něco velmi prostého: podívat se z okna do zeleně nebo na modrou oblohu. Takové drobné dávky odpočinku mohou během dne narušit koloběh napětí a pomoci tělu i mysli vrátit se do rovnováhy.

Jóga nidra: hlubší forma uvolnění

Máme-li během dne trochu víc času, může být jóga nidra velmi účinným způsobem, jak se hluboce zklidnit a uvolnit. Jde o vedenou relaxačně-meditační praxi v délce přibližně 20 až 60 minut, která obvykle probíhá vleže v šavásaně. Přestože se někdy překládá jako „jógový spánek“, nejde o spánek v pravém slova smyslu, ale o stav mezi bděním a usínáním, kdy se tělo hluboce uvolňuje a mysl zůstává bdělá. Pozornost se během praxe postupně obrací k tělu, dechu, pocitům a někdy i k jednoduché vizualizaci. Právě díky tomu může jóga nidra účinně uvolňovat fyzické, emoční i mentální napětí. Po praxi se často vrací pocit větší lehkosti, klidu a soustředění.

• autorka: Csilla Barkasz
• foto: Pexels

Zdroje

• Pavel Kolář, Renata Červenková: Labyrint pohybu
• Swami Satyananda Saraswati: Jóga nidra