středa 24. 4. 2024
BLESKOVĚ
John Stuart Mill, anglický filozof a empirik, napsal, že „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“, a vyjádřil tím samu podstatu svobody: žít podle svého, ale neomezovat, nebo dokonce neohrožovat tím ostatní. Uvědomujeme si to i dnes?
Poslední dobou nám nemohla uniknout vlna příznivců unschoolingu nebo tzv. domškoláctví. Celá toto hnutí je založeno na jednoduché a celkem logické myšlence. Děti se totiž dokážou vzdělávat stejně sebeřízeně jako dospělí. V dospělosti se podle všeho věnujeme tomu, co nás baví. V tom oboru máme jistou výhodu a můžeme v něm vynikat. Pokud stejnou možnost dopřejeme i dětem, možná jim to přinese více benefitů než vysedávání dlouhá léta ve školních lavicích. Opravdu ale dospělí v dnešní době mají volbu vzdělávat se v tom, co je baví?
Světlo znamená život. Zejména za zimních dnů na sobě cítíme účinek nedostatku světla. Podobně je tomu v místnostech. Temné prostory nám ukládají energii.
Ačkoliv tento pokrm v našich končinách není tradiční, myslím, že mnoho z nás někdy ochutnalo „tapas“, jinými slovy variaci různých předkrmů. Jsou výborné, na první pohled malinké, ale je velmi jednoduché se jimi nasytit tak, že na hlavní chod již nedojde. Se cvičením ásan to může být podobné. Někdy se jednoduše zaplníme svačinkami a uzobáváním a nezbyde místo na skutečné jídlo – meditaci a uvědomění.
Dušičkovské období je tradičně spojováno s tématem, kterému se dnešní společnost vyhýbá. Smrt je zahalena oparem tajemna, strachu, obav a nejistoty. Vyhýbáme se jí, nechceme o ní mluvit, a potom umíráme sami v cizím prostředí. V porovnání s našimi předky je to poněkud zpátečnický přístup. Oni, na rozdíl od nás, věděli, že smrt je součástí života.
„Když ztratíš svůj sen, přestáváš žít.“ Tento citát mě provází celý můj dospělý život. Od té doby, kdy jsem zhlédl film Flashdance, ve kterém hlavní postava vyřkla tuto větu, si do hlavy vkládám své sny s vědomím, že i ony potřebují prostor k tomu, aby se mohly stát skutečností. Potřebují volnost a čas.
Příliš mnoho práce, strach z budoucnosti – náš každodenní život na nás vytváří tlak. Někdy ho zvládáme lépe, jindy hůře. Naše řešení těchto situací bývá různé. Ale častokrát je spojené s jídlem, s chutí k jídlu.
V první části jsme si prošli Lednicko-valtický areál. Dneska se podíváme, kam se vydat a co navštívit v kouzelné chráněné krajinné oblasti Pálavy. Věděli jste, že název řeky Morava, podle které je oblast pojmenovaná, je předslovanského původu a jeho významem je voda či močál?
Víc zážitků, víc adrenalinu, víc selfíček. Někdy mám kolem sebe pocit, že jsem mimořádně nespolečenská, když si radši zalezu s knížkou a můj Instagram zeje prázdnotou. Mám tak trochu podezření, že v mém dynamičtějším životním obdobím se ozývá přirozená touha po klidu, respektive po rovnováze. Nebo prostě dneska musíme lovit radost všude možně a ještě ji stavět na odiv ostatním?
Blízkost přírody, lesa a všech zvuků a pachů, které vydávají jeho obyvatelé – ať už z říše živočišné, či rostlinné. Sluníčko prozařující temnou zeleň stromů, jehličí křupající pod nohama, příjemně vlhký vzduch značící, že sezóna houbaření je tady. Jak může sbírání hub souviset s jógou?
