pátek 26. 4. 2024
BLESKOVĚ
Obiloviny byly původně trávy, které člověk v průběhu věků domestikoval. Podle historiků se obiloviny pěstovaly už hodně dávno. Archeologické nálezy ukazují, že oves i žito se objevily již před 2800 lety na různých místech v oblasti severně od Alp. V Číně ale byly nalezeny pozůstatky osídlení dokládající, že proso zde bylo domestikováno již před 7500 lety.
Už to kolem nás zase všecko září a bliká do červena. Ve výlohách jsou srdíčka jako neochvějné znamení lásky, hračkárny praskají ve švech s medvídky a květináři objednávají dvojnásobné množství květin. A někteří z vás se na tento svátek těší a jiní si odfrknou nad tím, že se zase píše o „tom komerčním svátku“. Ještě než tento článek odsoudíte a navrátíte se zpět do svého fungování, pojďme se na téma lásky podívat trochu jinak.
I když název „masopust“ evokuje období, kdy je třeba se masa vzdát, ve skutečnosti se jedná o období hodování mezi dvěma postními dobami. Tedy jde naopak o dobu zabijaček, kdy se maso jí ve velkém. Navzdory tomu název přivádí k myšlence na „opuštění masa“, tedy vegetariánství. Jaké to je být vegetariánem a jak tenká je hranice mezi vegetariánstvím a veganstvím?
Domov je jedno velké hřiště. A může tam pobíhat maratonec, nebo sprinter. Říká se, že o člověku se dozvíte více, když budete týden žít v jeho domě.
Zima je bezesporu krásné období, ale ne úplně každý ji má rád. A když už, tak musí nastat takový ten ideál, kdy sice mrzne, ale přesto svítí slunce, a nejlépe pokud jsme na horách a všude kolem je spousta bílého a křupavého sněhu… Ale takových dní, bohužel, není většina. A proto se stále častěji zavíráme doma a pobyt venku omezujeme na nezbytně nutnou dobu. U sportování to platí zrovna tak. Přednost dostávají opět vnitřní prostory a venkovní sportování odkládáme na jaro, a to i přesto, že platí známé: „Není špatné počasí, jen špatně oblečený člověk.“
Podle tradiční čínské medicíny má každá potravina svou chuť a podle ní se určuje její léčebný potenciál. S chutěmi podobně pracuje i ájurvéda.
Kouzelné slovní spojení wabi sabi v sobě ukrývá zcela nový způsob pohledu na svět a vlastní život inspirovaný staletou japonskou moudrostí. Ve svých zrychlených životech, kde se honíme za kariérou a bohatstvím, nám uniká, v čem spočívá skutečné štěstí. Co když je to vůně bylinkového čaje, sytě oranžový západ slunce nebo úsměv, který nám věnoval náhodný kolemjdoucí? Pojďme nahlédnout do japonského umění wabi sabi. Umění přijmout sami sebe a svět kolem nás se všemi nedokonalostmi, které k životu patří.
Požehnání domu je stará tradice. Modlitba pro prostor na přivolání pozitivní energie. Váš domov je vaše druhé tělo. Vše, co děláte pro vaši domácnost, tak dáváte sobě.
Aktuální situace kolem koronaviru posunula naše hranice v různých oblastech. Změnili jsme postoj k přírodě, k nakupování, ale to, co vyzařujeme, nejvíce ovlivňuje postoj k nám samotným. To, jak o sobě mluvíme a smýšlíme, je prvopočátek i našich vztahů k ostatním kolem nás. Možná jste kolem sebe ale také zaznamenali, že s nástupem koronaviru začala opadávat tabu ohledně sexu, intimity a s tím spojených pomůcek. Sex se stal součástí sebepéče a dopřát si potěšení v podobě rozkoše se pomalu stává jakýmsi rituálem bez studu a stigmat. Do sexu se prostě dostal styl. Jak si takové potěšení s láskou dopřát?
Někdy bych si přál mít nasazené růžové brýle! Byl bych pro ně ten „nej“ influencer-nositel a díky nim bych žil svůj život s iluzí. Tím bych ale popíral přirozený princip vesmíru a života na zemi – ZMĚNU. Změnu, která je základem všeho a rozhodně neodpovídá kvalitě „nasazených“ brýlí.
