BLESKOVĚ

Kléše 5 (abhinivéša – lpění k životu, strach ze smrti)

Poslední z pěti kléší je velmi mocná. Hlásí se však zejména ve vypjatých situacích nebo při pocitech oslabení. Stejně jako toužíme žít, bojíme se zemřít. Strach ze smrti je nám dán, aby nás vedl k ochraně života.

Kléše 4 (asmita – egoismus)

Vytváříme si obraz o sobě samých a v nejistotě hledáme své hranice. Chybně je však ztotožňujeme s fyzickým tělem, popřípadě myšlenkami (intelektem) nebo pocity (smyslovostí).

Jogínská filosofie je víc než jóga!

Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.

Kléše 3 (dvéša – nechuť)

Dvéša je opakem žádostivosti nebo touhy. Nutí nás vyhýbat se tomu, co je nelibé, nepříjemné nebo se nám nehodí. Tedy i námaze, která vede k cíli. Může vést k chorobnému odkládání (tolik diskutované prokrastinaci), vyhýbavému chování nebo tendenci obelhávat (nejen) sebe sama...

Kléše 2 (rága – pokušení, závislost)

Obnáší všechny naše závislosti, vystavuje nás neustálému pokušení. Každé takové pokušení je neodolatelné, můžeme mít dokonce dojem, že náš život je o cosi ochuzen, nedostává-li se nám žádaných podnětů, vztahů nebo věcí.

Co v nás vládne – O vztahu těla, mysli a duše

Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.

Kléše 1 (avidja – nevědomost)

První překážkou, která je současně podstatou zbývajících čtyř, je nevědomost nebo také zaslepenost, ignorance. Upozorňuje nás, že neznáme skutečnou podobu bytí a bytostí.

Panča prána – pět kurýrů života

Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.

Kléše – příčiny lidského utrpení podle jógy

Jako lidé jsme dostali do vínku určitou nevědomost (avidja), a to přesto že současně vytváříme i absorbujeme znalostní bázi celých pokolení.

Dvě křídla jogové disciplíny: Abhyāsa a Vairāgya

Abychom mohli ztišit pohyby ve vědomí, a zažít vnitřní klid, hovoří mudrc Patanjali v Sútře 1.12 o dvou pilířích jogové disciplíny a to o praxi (abhyāsa) a nepřipoutanosti (vairāgya), které se vzájemně doplňují a podporují, a tvoří celistvý přístup na cestě k poznání svého Já.