středa 27. 1. 2021
Leden bývá čas nových začátků a čas předsevzetí. Možná že v okamžiku, kdy čtete tento článek, vaše vůle svádí tuhý boj se setrvačností vašich zvyků. Uznávám, že přijít s tímto textem zrovna na začátku roku, není dvakrát originální. Přesto si dovolím přispět svou troškou do mlýna a přece jen do pomyslného lesa, kam není radno nosit dříví, dopravit několik polínek.
Překážky, které rozptylují mysl, jsou nemoc, mentální stagnace, pochybnosti, nedbalost, lenost, požitkářství, klamné představy, neschopnost dosáhnout dalšího stupně jógy a neschopnost si ho udržet.
Naše lidská existence se projevuje na třech různých úrovních: prostřednictvím těla, mysli a duše. Od 17. století, díky filosofům, jako byl například René Descartes, pro nás ale hraje nejvýznamnější roli rozum (mysl). Považujeme se za racionálně uvažující bytosti a často důvěřujeme mysli mnohem víc než tělu, dokonce jí dovolujeme ignorovat tělo a jeho potřeby.
Jóga se tak rozšířila po celém světě tím, že předložila osvěžující a osvobozující pojetí, že každý z nás musí převzít odpovědnost za samotné vědomí toho, co předkládáme.
Jóga je jednou z cest k celostvosti. A jak už to tak na tomto paradoxním hřišti samsáry bývá, využívá k pochopení holistické hry s pravidly duality. Skoro vše myslitelné má v této hře svůj opak. Vše se skládá z různě namíchaných poměrů světla a temnoty, radosti a bolesti, růstu a chřadnutí, ať už uvažujeme v pojmosloví gun, archetypu slunce a měsíce nebo jejich odrazu v archetypech, z nichž jsou upředeny velké příběhy lidstva.
Již moudrý Pataňdžali nás vyzývá k tomu, abychom rozvíjeli spokojenost jako důležitý princip na cestě jógy. V sútře 2.42 píše: „Hluboká spokojenost nám dává neomezené štěstí.“ Co ale tato druhá zásada nijamy znamená pro naši praxi a každodenní život?
Jógová tradice popisuje pět pohybů, tzv. toků – váju (doslova „větry“). Sanskrt překládá slovo váju jako vítr, kořen „va“ se popisuje jako „to, co teče“, váju je tedy energetická síla pohybující se specifickým směrem za účelem řízení tělesné funkce a jemné činnosti.
S příchodem března přichází nejen jaro, ale také doba plná transformační energie. Jaro je symbolem znovuzrození – semínka klíčí, venku se otepluje a my máme spousty nových nápadů.
Každý člověk má možnost rozhodnout se být šťastný. K tomu je však třeba být plně vědomý a zakotvený v přítomnosti. Je na nás, zda si zvolíme žít ve strachu, hněvu, či dokonce zoufalství, nebo se usmějeme a začneme myslet pozitivně.
Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.
