Náš seriál mapující jamy a nijamy spěje ke svému konci. Vlastně se zbývá jen ohlédnout. Ano, padala tady vzletná slova. Logicky se nabízí otázka, jak teď s nimi naložit.
„Tohle je můj taneční prostor, tohle je tvůj taneční prostor,“ říká Johny Baby v legendárním romantickém filmu Hříšný tanec. „Ty nevstupuješ do mého, já nevstupuji do tvého,“ pokračuje a vpíjí se svýma očima do těch jejích. A v tom se ozvou hřejivě hladivé tóny a první slova písně Hungry eyes… A prostor pro ně přestane existovat. I čas.
Říká se, že když člověk plánuje, bůh se směje. Pak se hraje o to, jak na ten boží smích reaguje člověk. Zasměje se taky vesmírnému vtipu? A nebo hystericky zařve: „Tohle se nemělo stát!“ a vyrve si i poslední zbytky vlasů?
Poslední z pěti kléší je velmi mocná. Hlásí se však zejména ve vypjatých situacích nebo při pocitech oslabení. Stejně jako toužíme žít, bojíme se zemřít. Strach ze smrti je nám dán, aby nás vedl k ochraně života.
Vytváříme si obraz o sobě samých a v nejistotě hledáme své hranice. Chybně je však ztotožňujeme s fyzickým tělem, popřípadě myšlenkami (intelektem) nebo pocity (smyslovostí).
Dvéša je opakem žádostivosti nebo touhy. Nutí nás vyhýbat se tomu, co je nelibé, nepříjemné nebo se nám nehodí. Tedy i námaze, která vede k cíli. Může vést k chorobnému odkládání (tolik diskutované prokrastinaci), vyhýbavému chování nebo tendenci obelhávat (nejen) sebe sama...
Obnáší všechny naše závislosti, vystavuje nás neustálému pokušení. Každé takové pokušení je neodolatelné, můžeme mít dokonce dojem, že náš život je o cosi ochuzen, nedostává-li se nám žádaných podnětů, vztahů nebo věcí.
První překážkou, která je současně podstatou zbývajících čtyř, je nevědomost nebo také zaslepenost, ignorance. Upozorňuje nás, že neznáme skutečnou podobu bytí a bytostí.
Pokud náš zájem o jógu přesahuje to, jak si nejlépe poradit s bolestí zad, jak snáz usínat nebo konečně zvládnout volný stoj na rukách, může být učení o třech gunách vodítkem, které nám pomůže lépe chápat celý svět se všemi jeho projevy, stejně jako sebe sama a své chování. Tak můžeme rozvíjet pomocí jógy i své vnitřní kvality.
Džnána jóga se zabývá rozumovou stránkou člověka. Proto bývá nazývána cestou vědění. Vede k poznávání sebe sama – čistého vědomí, átman. Jejím cílem je zkoumání základního pocitu člověka, tedy pocitu vlastní existence – já jsem, a odhalení jeho skutečné podstaty.
