Význam konceptu pěti kóš v józe

Už před několika tisíci lety zjistili jogíni, že lidská bytost je mnohem víc než jen tělo. V jógové filozofii existuje dokonce myšlenka, že nejniternější esence člověka sestává z čisté radosti. Existuje způsob, jak k ní najít přístup?

Mysli především na sebe, až potom na druhé...

Jógová etika se obecně vyznačuje jedním typickým principem: Skrze přijetí a pochopení sebe sama mohu přijmout a pochopit okolní svět. Podle toho bychom vždy a za všech okolností měli začínat především sami u sebe. I Ježíš říkal, že bychom si vždy měli nejprve zamést před vlastním prahem, nebo že ten, kdo je bez viny, má první hodit kamenem.

Co nám radí Jógasútry...

Mysl se stane klidnou, když budeme kultivovat přátelské pocity vůči těm, co jsou šťastní, soucit s těmi, co jsou nešťastní, radost pro ty, kteří zažívají úspěch, a neutrální postoj k těm, kteří páchají zlo.

Jógová cesta (jóga marga)

V duchovních kruzích a mezi lidmi zajímajícími se o metafyziku se často používá termín „cesta, být na cestě“. Sanskrtské slovo marga má právě význam této duchovní cesty. Existuje mnoho cest, všechny však dosahují stejného cíle.

Triguna - tři guny

Zalije mě láska k tomu hluboko uvnitř mě. Toužím, aby se "to" ukázalo. Vím, že každá jednotlivá praxe mě k „tomu“ přibližuje, Bhagavadgíta.

Santoša – štěstí, které vychází ze spokojenosti

Již moudrý Pataňdžali nás vyzývá k tomu, abychom rozvíjeli spokojenost jako důležitý princip na cestě jógy. V sútře 2.42 píše: „Hluboká spokojenost nám dává neomezené štěstí.“ Co ale tato druhá zásada nijamy znamená pro naši praxi a každodenní život?

Panča prána – pět kurýrů života

Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit.

Bardo – meziprostor

V procesu sdílení jógy s ostatními dnes používám, s notnou dávkou pokory a respektu k celému záměru, řadu nepůvodních nástrojů. Jedním z nich je humor. Humor laskavý a tu a tam i černý. Tedy, filosoficky vzato, jakýsi paradox, ukrytý ve všem životním snažení, je třeba z buddhistického hlediska zmíněnému černému humoru dosti blízký.

Preja a šreja aneb Jak rozeznáme příjemné od dobrého

Všichni chceme být šťastní! Jakožto lidé máme svobodu rozhodovat se, co uděláme, a co ne. Můžeme třeba zvolit cestu doleva, nebo doprava, provést určitou činnost, nebo ji vynechat, něco schválit, nebo odmítnout. Ale jak se máme teď rozhodnout? Existuje volba, která vede k trvalejšímu štěstí, než jakým je prchavý okamžik příjemně stimulovaných smyslů?

Daša Mahávidja – Deset kosmických sil

Dle šaktismu se Ádi Parašakti, Božská Matka, rozestoupila do deseti směrů a tak vzniklo deset tantrických bohyní, deset aspektů Reality. Každá z bohyní je strážkyní některé ze zásadních úloh Vesmíru. Deset kosmických sil. Deset cest k realizaci Jednoty. Ač jste už o některých z nich určitě slyšeli, tantrické praxe uctívání Mahávidjí nejsou veřejně příliš známé. Jedná se o učení, která zůstávají spíše skrytá, přesto se s jejich praxí můžete setkat i v dnešní době v tantrických liniích učitelů, kteří je předávají dále. A když mluvíme o uctívání bohyní, je důležité si uvědomit, že co je venku, je i uvnitř nás. Nejde o nic cizího, vzdáleného. Skrze poznání deseti kosmických sil objevujeme niternou, velmi intimní a zároveň nekonečnou Jednotu.