Filosofie jógy 20. 11. 2022 PDF Tisk

Význam konceptu pěti kóš v józe

Už před několika tisíci lety zjistili jogíni, že lidská bytost je mnohem víc než jen tělo. V jógové filozofii existuje dokonce myšlenka, že nejniternější esence člověka sestává z čisté radosti. Existuje způsob, jak k ní najít přístup?

Význam konceptu pěti kóš v józe

Moudrost upanišad

Upanišady jsou texty, ve kterých je zaznamenána prastará moudrost věštců. Nejstarší z nich vznikly asi 700 let před naším letopočtem. Jejich témata se točí kolem otázek jako: Co nás dělá člověkem? Jaký je původ a smysl existence člověka? Co je podstatou stvoření a vztahů mezi člověkem, světem a Bohem a co se stane po smrti? Slovo upanišad znamená „sedět vedle (nohou učitele)“. V dávných dobách se předávaly poklady jogínské moudrosti pouze zasvěceným studentům, a proto jsou upanišady také nazývány tajnou doktrínou. Studenti obvykle žili v domácnosti svých učitelů a dostávali pokyny ve formě otázek, o kterých meditovali, dokud nezískali nadhled a porozumění. Mnoho z upanišad je tudíž psáno ve formě dialogů a pojednává o otázkách a učení, které moudří dali svým učedníkům. Dodnes jsou jedním z nejdůležitějších pramenů celé jógové filozofie.

Brahman a átman

Jako jedna z ústředních myšlenek je v upanišadách popsána existence všudypřítomného božského vědomí, brahman. Existuje neprojevené a současně se projevuje ve stvoření všech jevů. Bůh žije takříkajíc „v srdci všech jevů“ jako to, co je neměnné. Aspekt brahmanu v jednotlivostech se nazývá átman a tvoří také jádro každé lidské bytosti. Podle Dr. Rishi Vivekanandy je člověk duchovní entita, která působí v hmotném světě a používá tělo a mysl jako prostředek. Zasvěcený mudrc je schopen rozpoznávat aspekt brahmanu jako podstatu všech jevů, vnímá to, co spojuje vše se vším. Taková bytost už nevnímá oddělenost, i když se nadále pohybuje ve světě různých fenoménů.

Pět závojů před átmanem

Jeden z textů, Taittiriya Upanišad, popisuje koncept, který nám může pomoct lépe porozumět tomu, kdo opravdu jsme a co všechno obnáší lidská existence. Ve své druhé části představuje tzv. kóši (Pančakóša). Panča znamená pět a kóša závoj nebo plášť. Můžeme si kóši představit jako různé vrstvy, jednu v druhé jako u ruské matrjošky.

Kóša se popisuje takto:

- annamájakóša, plášť našeho fyzického těla

- pránámájakóša, zahalení z prány nebo energie

- manomájakóša, závoj z myšlenek, představ a konceptů

- vidžňánamájakóša, zahalení porozumění a moudrosti

- ánandamájakóša, závoj radosti nebo blaženosti

Tyto vrstvy sebou vzájemně prostupují a působí na sebe, zejména ty jemnější účinkují na hrubší. Všechny kóši mají různé vibrace, přičemž ty z fyzického těla jsou nejhrubší a směrem dovnitř se zjemňují.

Kotva ve vnějším světě

Svrchní plášť, annamája, tvoří hmotné tělo a představuje náš fyzický, materiální aspekt. Mája znamená vyrobeno z... nebo naplněné něčím... a anna je jídlo. Naše fyzické tělo funguje jako kotva ve světě a je zároveň nádobou pro všechny ostatní kóši. Jeho stav a zdraví závisí zejména na jídle, které jíme. Dojmy a pocity, které pocházejí z těla, naplňují obvykle dost velkou část naší mysli. Fyzická pohoda nebo bolest výrazně ovlivňuje náš vnitřní stav. Podvědomě hledáme fyzický komfort a snažíme se vyhnout bolesti, pročež se velká část našich činů a rozhodnutí odehrává nevědomě a instinktivně. S cílem rozvíjet více vnímání těla, a tím udržet fyzickou kóšu v dobrém stavu, nabízí jógová cesta praxi ásan. Podporuje flexibilitu, vytrvalost, relaxaci, rovnováhu atd. Zdravé a vitální tělo je současně předpokladem dobrého fungování všech ostatních kóš a základem osvobození naší mysli na cestu do vlastního nitra.

Proniknutí energie

Pránámájakóša, druhá vrstva, se popisuje jako energetické tělo. Tato energie je v józe nazývána prána a zajišťuje, že se v nás všechny životní procesy řídí smysluplným způsobem. Když prána opustí tělo, zůstává annamájakóša jen jako mrtvý obal. Západní věda připisuje získávání energie v těle hlavně buněčnému spalování, avšak v józe jsou známé ještě jiné zdroje energie a jeden z nejdůležitějších pramenů prány pro nás představuje dech.

Životní energie se v nás rozděluje na pět různých aspektů, tzv. váju, a každý z nich je aktivní ve specifické oblasti těla a plní různé úlohy.

Všechny pocity spojené s životními funkcemi okupují rovněž velkou část našeho vědomí. Je například těžké zůstat v meditaci soustředěn, pokud budeme mít nutkání jít na záchod. Poruchy v energetickém těle prožíváme na fyzické úrovni, např. jako svalové napětí, stejně jako mentálně. Pránámájakóša souvisí úzce s našimi emocemi, jak vysvětluje Dr. Shrikrishna. Emoce cítíme konkrétně v těle, nejsou ničím abstraktním v mysli. Cítíme strach v břiše nebo nás rozpaluje vztek. Náš autonomní nervový systém je úzce spojený s projevem emocí. Potlačené, nevědomé emoce zabírají také velkou část vědomí, ovládají naše chování v každodenním životě a omezují naši svobodu při veškerém jednání. Bránici pokrývá mnoho z potlačených emocí a takto zůstává i naše dýchání omezené. Na úrovni druhé kóši hraje praxe pránájámy důležitou roli. Pomocí různých dýchacích technik se může bránice zase uvolnit, dech se prohloubí, zjemní a přijímáme více prány. Když potlačené emoce odhalíme a uvolníme, můžeme zažít více vnitřní svobody. 

Kde se vytváří myšlenky a koncepty

Třetí kóša, manomája,zahrnuje část činnosti naší mysli, především tu, která obvykle identifikuje smyslové dojmy z vnějšího světa, ale také oblast, v níž se vytvářejí slova, koncepce, myšlenky a obrazy. Naše myšlenky jsou často založeny na zkušenostech z minulosti, které mysl pak projektuje do budoucnosti, a tak se neustále pohybuje mezi tím, co bylo, a tím, co možná bude. „Čitta vrtti“, vnitřní neklid, se tedy nachází v této rovině kóši. Tady používáme intelekt a nacházíme dobré argumenty, často hlavně na prosazování svých vlastních zájmů, nebo protože chceme někoho přesvědčit. Na této úrovni naše logika není vůbec empatická a také nemá zájem hledat pravdu, funguje spíš egocentricky. Vrstva třetí kóši také proniká do každé buňky a má aktivační, paralyzující nebo vyrovnávací účinek na celý organismus, v závislosti na tom, co si myslíme.

Kde sídlí moudrost a soucit

Vidžňánamájakóša je také součástí mentálního těla, ale zahrnuje schopnost vytvářet abstraktní myšlenky a pojmy. Na této úrovni se nachází vyšší inteligence, už tu nejde o intelektualizaci, ale o skutečné porozumění. Intuice a „nadpřirozené“ vnímání vznikají v této kóše. Sebestředná logika tu není důležitá, spíše se mohou rozvíjet emoce, kterými se více otevíráme a spojujeme se světem kolem nás. Přátelství, respekt, láska a soucit, každá forma altruistického chování zde má své kořeny. Často jsou však tyto schopnosti málo rozvinuté. Naše fyzická pohoda nebo nepohodlí, emoce a myšlenky nás vytíží a zablokují natolik, že máme pocit, že to je všechno, čím jsme. Na tomto pozadí je mnoho našich rozhodnutí a činů nevhodných a opakovaně způsobují konflikty a problémy. Nicméně praxe meditace nám může pomoct na úrovních manomája a vidžňánamájakóši sledovat procesy, které tvoří myšlenky. Můžeme pochopit izolační vliv mnoha pojmů, hodnocení, výpočtů atd. na naše vnímání. Na úrovni čtvrté kóši najdemekvalitu všímavosti a díky ní můžeme rozvíjet hlubší pochopení, které nepochází z mysli, ale ze srdce. Budeme schopni si uvědomit hranice vlastní kapacity. Je známo, že naše touhy a očekávání nejsou dostatečným základem pro jednání odpovídajícím způsobem. Meditace je tedy cesta, jak se rozvíjet v úrovni této kóši a jak se otevřít spojení s ostatními a se světem.

Vnitřní poklad

Ánandamájakóša je posledním závojem, který zakrývá naše nejniternější jádro, aspekt átmanu. Je to plášť duše a zároveň zkušenost samotné duše. Tady nepotřebujeme dělat žádná rozhodnutí, ani žádné činy už nejsou zapotřebí. Všechna přání se vyplnila a už není nic k dosažení. Život nalézá své naplnění a člověk zažívá stav blaženosti. Z hlediska filozofie jógy je i pátá kóša v nás. Nemusíme o ni usilovat nebo něco přidávat, potřebujeme ji jen odhalit.

Cesta, kterou nám jóga nabízí, vede krok za krokem přes všechny kóši, od vnější k vnitřní. Na fyzické úrovni pomáhají ásany lépe vnímat tělo a překonat instinktivní vyhýbání se bolesti a hledání komfortu. Praxe pránájámy nám pomáhá uvolnit bránici a zjemnit dech. Pak může životní energie v nás lépe proudit a nevědomé emoce se mohou rozpustit. Učíme se pozorovat myšlenky v meditaci a časem budeme schopni je uvolnit, až zvládneme zůstat déle soustředění a otevření, nepřerušovaně v přítomnosti. Tím rozvíjíme a posilujeme krok za krokem „samhitu čittu“, soustředěnou a klidnou mysl, která může jediná odhalit kóšu blaženosti.

 

Objednat předplatné