Lektoři jógy i různá fitness centra se se začátkem nového roku vždy naplní. Existuje i termín “ledňáčci”, který označuje lidi, kteří si dali předsevzetí, že v novém roce začnou cvičit a něco se sebou dělat. S přibývajícími dny nového roku jich ale ubývá a těch, kteří vydrží bývá málo.

Čím to je?
Z počátku, když se rozhodneme pro změnu, jsem nadšení a plní elánu. Máme celkem konkrétní představu, co chceme a protože jsme v euforii, že jsme se k něčemu konečně rozhodli, tak si celkem dobře umíme představit, jak cvičení jednoduše zařadíme do našeho denního rozvrhu. Nic není překážkou a vše se zdá být jasné.

Vybereme si cvičení, které nás zajímá a jdeme. V našem prvotním nadšení nám vše připadá krásné a divíme se, proč jsme s tím nezačali dříve. Po týdnu či dvou začínáme zjišťovat, co daná forma cvičení vlastně je, co s námi dělá a kolik času a úsilí mu skutečně musíme věnovat.

Možná zjistíme také to, že prostě nemáme tolik sil a času, abychom splnili závazek, který jsme sami sobě dali a začínáme polevovat. Hledáme “výmluvy”, kterými se snažíme obalamutit sami sebe - proč nemůžeme jít dneska na lekci, atd.

Jsme z toho otrávení, vytrácí se nadšení a zvolna, někdy aniž bychom si toho všimli, se vrátíme do starých kolejí. A možná tak v září si vzpomeneme na to, že jsme vlastně chtěli cvičit (a dáme si to jako předsevzetí zase do dalšího roku).

Důvody, proč naše nadšení utichne, mohou být různé:

• “Přepálili jsme start” - v rámci nadšení pro změnu jsme si prostě nastavili laťku tak vysoko, že není možné ji splnit. Cvičení každý den není nutné - zkuste se zamyslet nad tím, jaká frekvence vám dává smysl a co vlastně od cvičení požadujete.
• Nevhodný styl cvičení - stylů pohybu je nepřeberné množství. Zkuste se zamyslet nad tím, jaký pohyb vám skutečně dělá radost. To, že kamarádka chodí do fitka nebo třeba na jógu nemusí znamenat, že i pro vás je to to pravé.
• Nevhodný čas pro cvičení - cvičit se dá celkem kdykoliv. Každému však vyhovuje jiný čas, který této aktivitě věnuje. Pokud jste po náročném dni v práci vyčerpaní, tak zkuste najít lekce, které jsou ráno, apod.                                                                                                                                  

Jak nám může jóga pomoci?
Jóga pro nás má v těchto situacích velké pochopení a zároveň řadu rad a možností, které stojí za to vyslechnout, uvážit a promyslet.

Když bychom sáhli do známých Paťandžálího “tipů”, určitě nám to může v našem snažení pomoci:
• Ahimsá, nenásilí - často bývá zapomínáno na to, že násilí můžeme konat i sami na sobě. Tím, co si na sebe naložíme, i s dobrým úmyslem.
• Sátja, nelhaní - nehledat výmluvy, ale podívat se na skutečnost opravdově. Co chci doopravdy?
• Šauča, čistota - čistota myšlenek a vztahů, kterými se obklopujeme.
• Santóša, spokojenost - cvičení by nám mělo přinášet radost a vnitřní klid. Pokud se do
něj nutíme a jdeme přes bolest, tak se spokojenost pravděpodobně neobjeví.
• Tapas, disciplnína - ano, ta je důležitá a je potřeba s ní pracovat. Pozor ale, aby se
nestala bičem, který na sebe upleteme (viz ahimsá a satja).

Jóga vede ke zcitlivění a učí nás vnímavosti vůči sobě. Skrz všechny principy hledáme, co je pro nás dobré a užitečné. Někdy je dobré sám v sobě trvat na disciplíně a někdy je dobré si uvědomit, že i lekce jógy prostě v danou chvíli není to pravé ořechové.

Vnímejme se, protože jen skrze poznání toho, kým jsme, můžeme dojít výsledků. I těch, které si dáme jako předsevzetí do nového roku nebo do nového měsíce.

• autorka: Lenka Klatovská
• www.lenia-yoga.cz
• foto: Shutterstock.com