Psyché&Duše 11. 04. 2024 PDF Tisk

Jaký je rozdíl mezi zdravým sebevědomím a egoismem?

Postavit na první místo sebe dnes radí kdekdo. Skoro se zdá, jako kdyby to byl univerzální návod na štěstí. Důležité ovšem je, co konkrétně se za takovou radou skrývá. Jaký je rozdíl mezi zdravým sebe-vědomím a zahleděním do sebe sama a jak se nestat dalším Dorianem Greyem?

Jaký je rozdíl mezi zdravým sebevědomím a egoismem?

Chcete-li dosáhnout štěstí, musíte znát svou pravou hodnotu a postavit na první místo sebe.

I v letadle nabádají k tomu, abyste nasadili masku nejprve sobě a teprve potom pomáhali ostatním. Abyste mohli pečovat o druhé, musíte nejprve zaopatřit sebe.

Podobných doporučení je dnes plný internet. Na první přečtení mohou znít logicky a pravdou je, že také jóga v některých případech mluví velmi podobně. Rozdíl je v interpretaci, kdy jóga klade na první místo laskavost a ahimsu, obsah před formu a nadhled a umění sledovat před touhou po uspokojení momentální potřeby.

V čem je důležitost umění rozlišovat

Děsivé je, že mezi zdravým sebe-vědomím a zahleděním do sebe sama je mnohdy velmi tenká hranice. Jóga ji může zesílit pomocí osvojování si umění rozlišovat.

Je v pořádku, aby dala matka přednost vlastnímu komfortu před vlastním dítětem zoufale volajícím její jméno? Aby jej zavřela v temném pokoji a usadila se ke knize nebo televizní obrazovce se sklenkou vína v ruce, protože je po celém dni unavená a potřebuje si odpočinout? Je v pořádku uhnout před kulkou, která letí naším směrem, a nastrčit před sebe jako terč náhodného kolemjdoucího? Je v pořádku říci nezoufalému partnerovi, který si potřebuje popovídat o závažné záležitosti, a odejít na domluvené setkání s kamarádkami? Je v pořádku neodpovědět někomu na zprávu, protože to pro nás není důležité? Je v pořádku přeslýchat dotazy někoho, kdo je v našich očích menší než my sami? Je v pořádku ignorovat prosby o pomoc, protože se nám to prostě nehodí?

Samozřejmě záleží, v jakých kontextech jsou dané otázky vysloveny, v jakých okolnostech se daní lidé nacházejí, jaké jsou kolem nich souvislosti a podobně. Ono vnitřní světlo, k jehož zvědomování vede jógová praxe, ale vede k umění rozlišovat jemné nuance záležitostí, jež se mohou v ruchu šedé a zhrublé každodennosti stát méně viditelnými, méně slyšitelnými, méně zřetelnými.

Jaké je učení ahimsy

V souladu s ahimsou jóga učí tomu, že bychom se neměli dopouštět násilí ani na sobě, ani na nikom jiném. Podle toho je tedy samozřejmé, že nebudeme sami sebe tlačit do něčeho, co by nám ublížilo.

Uvědomění a převedení do praxe je jedním ze základů zdravého sebe-vědomí. A zde právě přicházíme k oné tenké hranici. Protože ahimsa zároveň nabádá nezapomínat na to, že naše jednání může ublížit i někomu jinému, a toho bychom se měli vyvarovat. Jinými slovy mít na paměti, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Pečovat o sebe a svou vlastní hodnotu, ale takovým způsobem, který neohrozí vnímání sebehodnoty někoho dalšího. Říci v takovém případě, že to není náš problém, je jako umýt si ruce jako Pilát Pontský před ukřižováním Ježíše Krista.

Jednat ve svém vlastním zájmu a svých potřebách, využívat k jejich dosahování možností, které se nám nabízejí s úsměvem na rtech a myšlenkou, že účel světí prostředky, není podle jógového učení známkou zdravého sebe-vědomí, ale nezvládnutého ega, jemuž schází sebereflexe, kvůli jejíž absenci ztrácí nadhled a nevidí dál než za touhu uspokojit své vlastní potřeby. A takové chování nemíří k sattvě, nýbrž je unášeno radžasem a vede přímou cestou k tamasu.

Jak tedy vypadá cesta jógy? Je špatné postavit na první místo sebe?

Záleží na záměru. Nejde-li o plochou touhu uspokojit svou vlastní potřebu, ale jde-li o lásku k sobě samému prosvětlenou láskou k bližním, pak nemůžeme sejít z cesty, protože naše kroky jsou vedeny ahimsou, protože našim krokům neschází umění rozlišovat. Je-li naším záměrem láska, pochopení, tolerance, pak nemůžeme šlápnout vedle. V józe totiž nejde o uspokojování potřeb, ale o práci na vyšších cílech, které v konečném důsledku prospějí všem a tedy tím, že pracuji pro sebe, pracuji pro všeobecné blaho a především lásku.

Co dělat, když tápeme

Nejsme-li si jistí, ptejme se vždy po záměru, s nímž to či ono konáme. Ptejme se a sledujme, co se v nás odehrává. Neodvracejme ale zrak a dívejme se. Odpověď se vyjeví. Přijde.

  • autorka: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné