pondělí 12. 10. 2026
BLESKOVĚ
Ve vinjáse není dech udždžají jen charakteristický šum v sále. Je to sofistikovaný regulační nástroj, který pomáhá tělu zvládat dynamický pohyb, stabilizovat krevní tlak, koordinovat práci srdce a udržovat nervový systém v rovnováze. Jógini věděli a dnešní fyziologie potvrzuje, že tradiční jógová technika velmi přesně pracuje s mechanismy, které ovlivňují autonomní nervový systém, baroreflex i schopnost organismu reagovat na zátěž bez zbytečného stresu.
Když se vás někdo zeptá, co vám jóga přináší, jaká bude vaše odpověď? Možná řeknete, že jste klidnější, že se umíte napojit na dech, že umíte zvolnit, že jste lehčí, víc sami sebou. Jenže zatímco my mluvíme o pocitech, tělo mezitím odvádí velmi konkrétní biologickou práci. Mění se dech, nervový systém, hladina stresových hormonů, práce svalů, mozku i srdce. Neuvědomujeme si, že něco tak pomalého a na první pohled nenápadného dokáže v těle spustit tolik procesů.
Když zavřeme oči a vzpomeneme si na chvíli, kdy k nám byl někdo laskavý, možná ucítíme jemné teplo v hrudi. Najednou se nám dýchá volněji, ramena klesají dolů a z tváře mizí napětí. Laskavost není jen poetické slovo – je to konkrétní tělesná zkušenost. V okamžiku, kdy jsme laskaví nebo přijímáme laskavost od druhých, v našem nervovém systému probíhá malá revoluce.
Prasárita pádóttanásana – doslova hluboké protažení s roztaženými chodidly, neboli předklon v širokém stoji rozkročném je pozice, při které dochází nejenom k protažení svalů, ale i ke stimulaci mozkové činnosti, aktivaci pánve a kyčelních kloubů i ztišení.
Zrovna dneska jsem to udělala. Ve svém pokoji, kde cvičím jógu, jsem nastavila telefon a natočila se, jak dělám stoj na hlavě. A dala to na Instagram. Přemýšlím, proč máme nutkání přesouvat naši jógovou praxi z podložky do světa sociálních sítí. Proč se snažíme vyfotit dokonalé ásany na pár metrech čtverečních, když dokonalá ásana vlastně neexistuje.
Ramakrišna, indický mystik a svatý muž, srovnává krávu s aspiranty jógy. Některé aspiranty musíte, obrazně, za ocas dotáhnout do chrámu jako krávu, zatímco ostatní si tam cestu najdou sami.
Když jsem v loňském školním roce otevírala kroužek jógy pro starší děti, trochu mě zaskočilo, že se do něj přihlásilo i několik děvčat ve věku 10 až 15 let. Velkou část aktivit jsem měla nachystanou spíše pro mladší školáky. Pohádky o návštěvě u Yettiho nebo o malé mořské víle na tuto věkovou skupinu zabírat nebudou, to mi bylo jasné. Zároveň nelze vést lekci stejně jako s dospělými. Už vidím ty otrávené obličeje při druhém kole pozdravu slunci. Protože: „Hej, kámo, nuda. Furt zdravit slunce.“
Cítíte na jaře spíše únavu než očekávaný příval energie? Možná vás překvapí, že tento stav nemusí znamenat nedostatek energie. Ve skutečnosti se často jedná o problém její regulace. Tělo energii má, ale nervový systém s ní nedokáže efektivně pracovat. Jarní únava tak není slabostí organismu, ale signálem, že se jeho regulační mechanismy právě přenastavují.
Každodenně řešíme nejrůznější situace, které nás více či méně zatěžují – fyzicky i vnitřně. Jak úlevné je potom uvolnit se, vše vypustit a jednoduše být. Právě takové stavy zažíváme při józe, zejména pak při balančních polohách, kde najdeme tzv. nultý, neutrální bod a ze zaujaté pozice se stane vědomá poloha – ásana v pravém smyslu slova.
Možná že první obraz bojovníka v naší mysli vypadá jako ozbrojený válečník, který se chystá na někoho zaútočit nebo proti někomu bojovat. Mentální pole dnešního světa, který je plný konfliktů, pulzuje agresí a krveprolitím. Cítím ale, že současný svět potřebuje ve skutečnosti jiného bojovníka – takového, který svou odvahou chrání prostor pro jemnost, vnitřní klid a ztišení.
