Stojky jsou skvělé. O tom žádná. Sami ale jistě víte, že už jen vyšvihnutí do této ásany chce jistý „um“. I když ne každý se při představě stojky cítí primárně jistě, rozhodně je možné se ji naučit a ještě rozhodněji to stojí za to!

Nejlepší způsob, jak se naučit perfektní stojku
Existuje nespočet způsobů, jak se naučit stojku, a každý jógový instruktor tuto dovednost učí jinak. A to je možná dobře, protože každému přece vyhovuje něco jiného. Žádný způsob není lepší nebo horší. 

Na jedno bychom ale zapomínat neměli. I stojka chce čas a její finální provedení vaši stoprocentní účast.

Prvním cílem je, abyste se cítili pohodlně a v plné souhře se svými pažemi. Přece jen hlavně ony vás do stojky nejen dostanou, ale následně vám v ní pomohou také nějaký ten čas setrvat.

Dalším bodem je plná koncentrace na motoriku vašeho těla, kterou pak můžete aplikovat nejen na jakoukoliv další ásanu, ale také na jakoukoliv jinou dovednost, kterou se rozhodnete naučit. Díky pevným pažím a stabilní motorice vybudujete sílu a rovnováhu celého těla a naučíte se pracovat s pohyblivostí zápěstí, ramen a boků.

Teorii máme a teď můžeme začít

1. Jako úplně první krok, ke kterému byste se měli odhodlat, je příprava vašeho těla. Tj. správné zahřátí a protažení před samotným tréninkem, aby nedošlo k žádnému zranění. Takové natažení svalu vypadá vždy zprvu nevinně.
2. Dalším krokem je samotný nácvik stojky. Nejen že je dobré a velice účinné rozdělit si tuto ásanu na vícero menších částí – pokaždé, když si osvojíte jednu, přejdete na další – ale také můžete použít zeď jako pojistku toho, že nespadnete. S pocitem, že za vámi něco je, co vás zastaví, se začíná mnohem lépe.
3. Netlačte na sebe a berte to jako hru. Vše, co vychází z myšlenky, že vlastně o nic nejde, je pak v reálném provedení mnohem jednodušší. Vy přece nemusíte. Chcete. A v tom je velký rozdíl.
4. Zkuste začít tím, že opřete dlaně zhruba 15–20 cm od zdi a jen budete přenášet váhu svého těla na paže. Lehkým, nenásilným odrazem nohou od země. Nohy však v této fázi do stojky přecházet nebudou. Jen vás naučí vnímat paže jako základ stojkového umění.
5. No a nakonec si po každém tréninku řekněte, že to, co jste dnes pro stojku udělali, bylo to nejlepší, čeho vaše skvělé tělo bylo schopné. Je potřeba se chválit.

Jakmile získáte jistotu v pažích, zkuste začít švihat nohama o něco důrazněji. Bát se nemusíte. Zeď je stále tam, kde byla. V okamžiku, kdy se vám nohy skutečně podaří vyšvihnout do stojky, se klidně opřete. Opět vám to dá pocit, že své tělo znáte o něco lépe.

Je také důležité, aby každá stojka, o kterou se pokusíte, byla čistá. To v praxi znamená, že se nesmíte vyčerpat „sekáním“ jedné špatné stojky za druhou. Je potřeba, abyste si po každém pokusu dali malou pauzu, tělo nabralo sílu a vaše mysl pocit, že se těší a ne že ji tato stojková praxe příliš stresuje.

Udělejte z pauz aktivní a vědomý odpočinek. Zamyslete se nad tím, jak předchozí pokus proběhl a na co se chcete v dalším pokusu zaměřit.

Zanechte očekávání: Budete mít skvělé dny, kdy všechno klapne, jak má, ale také přijdou dny, kdy se vším budete chtít praštit. No a? Vždyť i to k tomu patří. Je to součást procesu, ale neznamená to, že neděláte pokroky.

Žádný pokrok není lineární. Zkuste tedy odhodit očekávání (jakkoli těžké to může být) a věřte, že to zvládnete, protože tak to také bude. Jen trénink dělá mistra!

Láká vás stoj na předloktích? Nebo na hlavě? Vyzkoušejte s profesionálními instruktory online lekce Naučte se na Jóga Virtual!

• autorka: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com