Aštanga (není) jóga pro vojáky

Za svůj „jógový“ život jsem slyšela mnoho přídavných jmen a názvů pro aštanga jógu. Bohužel převažuje více negativních mýtů. Traduje se o ní, že je náročná, pro vojáky, pro gymnasty, jen pro mladé a silné lidi. A většinou se jedná o nepochopení celého jejího konceptu. Často tyto soudy pocházejí od lidí, kteří s ní žádnou osobní zkušenosti nemají a nebo ji hodnotí (jak už to bývá) na základě jedné negativní zkušenosti. Mnohokrát se mi stalo, že když jsem člověku na jeho otázku, jaká je má ásanová praxe, odpověděla aštanga, zaskočila jsem ho a šokovala. Několikrát jsem na workshopu předvedla fyzicky náročnější pozici a reakce byla mávnutí ruky a komentář „nojo, pro tebe je to jednoduché, ty děláš tu bláznivou aštangu“. Když jsem se však s daným člověk na toto téma zapovídala, byl překvapený, že je vlastně všechno trochu jinak.

Pozice hole – dandásana

Vypadá jednoduše, jako obyčejný sed, ale zas tak jednoduché to není. Stejně tak jako je pozice hory (ne obyčejný stoj vzpřímený) základem pro pozice vestoje, je dandásana – pozice hole – základem pro pozice vsedě. Aby přinášela našemu tělu benefity, nestačí si pouze sednout a natáhnout nohy dopředu. Provedení musí být aktivní, se zapojením těch správných svalů a se správným dýcháním. Jóga má totiž tu úžasnou vlastnost, že nám mnohdy zdánlivě banální a jednoduché pozice přináší nejvíce užitku.

Symbol slunce v józe

Symbolem je samotná jóga, která nám připomíná, že vše odehrávající se v mikrokosmu se odehrává i v makrokosmu. Hathajóga nás učí rovnováze. Slovo ha znamená slunce, slovo tha znamená měsíc.

Buďme na sebe hodní a praktikujme pro sebe, ne pro jiné

Každá praxe je jiná, protože každý člověk je jiný. A praxe jako taková by měla odrážet to, jací jsme. Jóga nám to pomáhá poznat a respektovat. Tak, abychom sami sobě neubližovali.

Salamba bhudžangásana – poloha sfingy

Sfinga představuje jistou modifikaci polohy kobry, jedná se v podstatě o polohu kobry s oporou na dlaních a předloktí.

Tradiční jógové texty: Jóga-jádžňavalkja

Jógová tradice je nesmírně bohatá na různé texty, které obsahují moudrost jogínů minulosti. Jsou studovány stovky a některé i tisíce let a v tradičních liniích se bez jejich studia neobejdeme. Mnohé nám poskytují nejen pochopení širšího kontextu jógové praxe, ale i pochopení života jako takového. V této sérii článků se podíváme alespoň na ty nejpodstatnější.

Buď bojovník – nejen na podložce!

Zaujmout pozice bojovníka není zas tak těžké, ale nalézt svého vnitřního bojovníka, tj. odnést si svůj jógový „skill“ i mimo podložku, je to podstatné a důležité. A o tom právě jógová praxe je.

Prkno – kumbhakásana

Je to jedna ze stavebních pozic nejen jógy. Pro svou univerzálnost je oblíbeným posilovacím cvikem všech lektorů a trenérů. V různých formách se s prknem setkáte na velmi odlišných lekcích, dokonce i někteří vyložení nesportovci se uchylují k tomuto cviku, který ač na první pohled vypadá jednoduše, dokáže posílit veškeré svaly těla, a rozhodnete-li se zůstat jen u něj, určitě vám nezabere mnoho času. V této pozici je tělo silné a rovné jako prkno. Posilujete paže, zápěstí a také břišní a zádové svaly. Horní část zad se rozpíná, dochází k hojnějšímu okysličování svalové tkáně a uvolnění napětí v oblasti mezi lopatkami.

Jóga a komfortní zóna

Stane se, že když člověk potká jógu (nebo jóga člověka), začne zjišťovat, že ledacos by se v životě dalo dělat lépe. Přichází nadšené „přebudovávání ve jménu světlých zítřků“. V následujícím textu se zkusím zamyslet nad tím, jak daleko lze v tomto směru zajít a nakolik je to prospěšné nejen pro nás, ale i pro okolí. Když budu mluvit z vlastní zkušenosti, zmíněnému procesu se nelze vyhnout. Liší se jen strategie – od postupného přejímání nových inspirací až po radikální řez, kdy se adeptovo okolí bojí o jeho psychické zdraví. Měli bychom mít na paměti, že jógová praxe v našich podmínkách by měla být spíše jakýmsi tajným trumfem, jenž životu dodává novou kvalitu, než fetišem, který nám život komplikuje.

Transformace ženy: „To“ nás ve škole neučí

Pamatuji si, že první menstruace nebyla příliš přívětivým objevem a komunikace tématu ze strany starších žen mnoho neproběhlo. Potýkala jsem se sama s pocitem studu a zkoumání, „jak se asi vložka lepí na ta správná místa“. Menstruace byla vše, jen ne dar. Každý měsíc následovala nálož pocitů trapnosti a studu, nemluvě o bolesti, která se dostavovala...