Gymnastika, kult těla a historie cvičení jógy

23. 06. 2016


Historie moderní jógy byla velice úspěšným článkem v Jóga Dnes Jaro.

Historie moderní jógy může být pro mnohé překvapující. Odkazování se na tradici jógy, které je často slýcháváno a také využíváno jako argument o dokonalosti a ryzím původnosti daného stylu jógy, je často zavádějící (možná záměrně). Přitom tradicí jógy, tak jak ji cvičíme v současné době, je kult těla v 18.–19. století, a k tomu švédská léčebná gymnastika, aneb prostý tělocvik.

Moderní jóga je soubor bojových, zdravotních, léčebných a gymnastických pohybů a pozic, které utvořily základ současného praktikování většiny jógových směrů a stylů a za jejíž zakladatele se považuje Krišnamačarija. K jeho aštanga józe, pravidelnému řádu poloh, pozic a cviků, kterému se kolem roku 1933 začalo říkat jóga, se postupně přidávaly odkazy na původní tradici jógy, která byla ryze duchovní. A tak nyní slýcháme: to už tenkrát Pataňdžali, anebo to bylo již ve védach, ale zde bylo hovořeno o duchovní podstatě jógy, nikoliv o cvičení! Spirituální vliv je přijímán do způsobu praktikování jako to koření, které dává józe původní spojení s tradicí, ale současně přetrvává to, co bylo až postupně přidáno, a to je praktikování ásan.

Kdy se začal cvičit pozdrav slunci?

V historii jógy se objevují bez jakéhokoliv systému pozice, nebo nějaké polohy těla, připomínají nejrůznější obrázky a archeologické nálezy (např. Parašuptí pečetidlo, Šiva ve zkříženém sedu). Většinou se však jedná o pozice vsedě, a bez jakéhokoliv systému, významu nebo účinku. To přidala až moderní doba. Například praktikování súrja namaskár začalo až zhruba okolo roku 1897, kdy byl Rajah of Aundh (Pratinidhi) inspirovaný systémem cvičení švédského gymnasty Sendowa. Byl věrným praktikantem, což vedlo k vytvoření posloupnosti pozic a pozdrav slunci byl na světě. Využíval ho pro trénink mužů, aby získali sílu! Následně Krišnamačarija zařadil pozdrav slunci v Mysorském paláci jako sestavu pro trénink a Pattabhi Jois propracoval sekvenci A a B.

V začátku jógy „staré jako lidstvo samé“ (žádné důkazy o tom neexistují) docházelo k sumarizaci moudrosti, myšlení a názorů na vznik světa. Hledání odpovědí, proč se věci dějí, jak se dějí, dalo podklad védam, upanišadám, šesti ortodoxním filosofickým systémům tvz. dharšany (Sámkja, Jóga, Védanta, Nímansa, Vaišikésa…). Shrnutí moudrosti doby se projevilo i v Pataňdžaliho kompilaci Jógasútra (193 aforismů, veršů). Tyto duchovní základy jógy jsou více či méně interpretovány různými způsoby i dnes.

Jak se vyvíjelo vnímání indické duchovnosti?

Hathajóga byla v Indii považována za něco obskurního, asketického, divného, ryze sexuálního a okultistického. Do této skupiny patřili fakýři, žongléři, asketi – ti všichni dokazovali svým tělem nemožné, „zázračné“ nebo škodlivé. Právě pro všechny tyto znaky jóga nebyla nikdy ceněna. Například Vivékánanda ji praktikoval, a v zápětí se sílící prezentací jógy jako spektáklu na západě (r. 1897 – 1. veřejná prezentace jógy v Londýně Yogim Berra Dassem) dospěl k vyjádření na Sněmu Parlamentu světových náboženství v Chicagu 1893, že jakákoliv fyzičnost v józe je špatná! Naopak do popředí zájmu postavil duchovnost a spiritualitu jógy v tom původní rozměru a odmítl jakékoliv spojitosti s hathajógou. To, že Indie, tak jak ji prezentoval, spirituální nebyla, už nikdo na Západě nevěděl a jeho rétorika nadchla Američany a nejenom je! Spolu s mystičkou a zakladatelkou Theosofické společnosti Blavatskou začali utvářet nové vnímání indické duchovnosti.

V 19. století docházelo ke krizi víry, svůj vliv měla vědeckotechnická revoluce, války, sílící nacionalismus, a především kult těla. To všechno byly podklady pro vznik posturální jógy tak, jak ji nyní známe a cvičíme. Nikomu cvičení nevadilo. Nikdo jím neopovrhoval a současně neshazoval tradici jógy.

Když se tak zamýšlím, co vše vzniklo ve Švédsku, musím smeknout klobouk. Švédsko nám dalo ABBU, IKEU, masové kuličky s bramborovou kaší, Volvo, Saab, H&M a také základ pro jógu v podobě švédské gymnastiky.

Kult těla v první polovině minulého století

V první polovině 20. století jóga jede na plné obrátky. Z jedné strany tlaky na tradici a z druhé strany na fyzické cvičení. Velký zájem Britů o cvičení a péči o tělo, stejně jako Američanů, rozvíjel různé tělesné dovednosti, jako např. kulturistiku a bodybuilding. V 19. století v Indii propuká stejná vášeň! Kult těla, který trvá až do období 30.–40. let 20. století, dal velký podnět pro vznik moderní jógy. V Evropě roste zájem především o gymnastiku a atletické (= sportovní) dovednosti, a otevírá tak cestu do britské kolonie, kterou Indie byla. Právě do Indie jsou importovány nejrůznější pohybové vzorce. Několik klíčových druhů západní gymnastiky a tělesné kultury mělo radikální dopad na indické povědomí o fyzičnu. Indičtí muži byli slabí, rachitičtí a v době sílícího nacionalismu by neubránili ani stéblo trávy. Tendence k importování různých sportů přivítali a začali na sobě pracovat. Začali cvičit. Britové pod vlivem hesla „Mens sana in corpore sano“ („Ve zdravém těle zdravý duch“) v roce 1830 reformovali výuku tělesné výchovy ve školách a upravili vojenský trénink v britské armádě. To vše pod vlivem švédského gymnastického systému P. H. Ling. Nový systém začal být znám jako Muscular Christianity. Tento nový trend tělesné kultury byl přijat i do sportovní křesťanské výchovy YMCA, která měla v Indii své pobočky.

P. H. Ling a jeho systém lékařské gymnastiky byl terapeutickým cvičením. Lingův trénink se týkal rozvoje celé osobnosti (body-mind-spirit), tedy rovnováhy mezi tělem a myslí. Podobný přístup je vnímán i v americké YMCE, která se postupně s vlnou kultu těla v Indii usídlila. Lingovy zdravotní pozice daly základ ásanám. Společně s aerobní dánskou gymnastikou, indickými bojovými sporty, ač jich bylo minimum, pohybovými rituály a konečně i několika pozicemi z hathajógy byl dán základ moderní, posturální józe. Nejenom Ling se svou gymnastikou, ale i Eugen Sandow, kulturista, nadchnul Indii, kde měl mnoho obdivovatelů. Jeho nadšení pro tělesný trénink, bodybuilding a hygienu těla i mysli byl spojovacím prvkem s Lingem. Používal ve svém cvičebním systému mnoho různých poloh, které se následně začaly označovat jako ásany. Ling, Sandow, Kuvalajananda, Krišnamačarija a H. C. Buck (zavedl 1919 tělesnou kulturu v Indii do škol a trénoval první indický atletický tým na olympiádu v Paříži) dali základy moderním powerjógovým pohybům jako prostředkům sloužícím zdraví a kultuře těla.

Vliv Mysorského paláce na vývoj jógy

V roce 1933 byl v Mysorském paláci, díky maharadžovi (Krišnaraja Wadiyar), který v tu dobu vládl danému území a ctil tradici stejně jako vývoj moderní doby, Krišnamačarija velice oblíbený. Provozoval lekce pro veřejnost a také mu byla poskytnuta tělocvična, která se stala yogashalou – jógovou školou (1933). V Mysorském paláci pečoval o tělesnou schránku mladých mužů. Na základě dosud popsaného vývoje moderní jógy vytvořil svůj systém cvičení, který byl nazván jóga. Byl ovlivněný jeho studiem filosofie na universitě, stejně jako svým učitelem Sri Ramamohanem Brahmačárijou, který ho zasvětil do spisu Jóga korunta, když Krišnamačarija pobýval 7 let v jeho přítomnosti u Lake Manasarovar v Tibetu. Zde byl seznámen s pozicemi a učením tohoto spisu, který není dochován. Právě nabytou zkušenost a vědomost ze starého textu a jeho praxe měl předávat svým žákům. V tom samém roce se začaly v Mysore cvičit první vinyásy.

Jeho žáci: Pattabhi Jois, Indra Devi, B. K. S. Iyengar a T. K. V. Desikachar (jeho syn) jeho učení rozvíjeli a každý vytvořil svým přístupem novou cestu. Dá se říci, že všechny současné styly jógy jsou ovlivněny Krišnamačarijou – jeho aštanga jógou. S určitou mírou ovlivnění, ale vlastní cestou, šli učitelé a školy, které vycházeli z ryzí hathajógy. Mezi ně patří Šivandova jóga, která úzce vychází ze Svámího Kuvalajanandy (terapeutická jóga), biharská škola jógy a také Bikram Choudhury, který vytvořil svou školu jógy v Kalifornii, která je charakteristická praktikováním ve 42 stupních Celsia.

 

Použité zdroje: Přednášky Dr. L. Ondračky FF UK,   Yoga Body, The Origins of Modern POSTURE PRACTICE, Mark Singleton, Dějiny jógy, Vojtěch Steiner

 

 


Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket