úterý 13. 10. 2026
Dnes jsem se zastavila na svém oblíbeném místě a tentokrát jsem cítila zase tu „podivnost“. Něco se děje, něco se stane, má se stát…
Užívám si to takovým způsobem jako nikdy předtím. Jenom já, příroda, ticho, ptáci, obilí kolem mě, šplíchající voda. Ihned poté má jóga, má podložka, můj dech, mé soustředění, má praxe, mé drishti, má mysl....
Okamžitě jsem se zamilovala! Dodnes si pamatuji ten pocit, když jsem poprvé držela v ruce knížku Svět bez hranic, která pojednávala o šamanské technice z Havaje nazývané „ho‘oponopono“. Byl to pocit, který říkal: „Konečně! Bože děkuju za toto poznání, které jsem tak dlouho hledala! A teď už vyhrnout rukávy a s radostí tuto techniku využívat!“
Nikdy na takové lekci nebyl, nikdy o ní neslyšel. Venku bylo téměř 35 °C a já ho vzala nepřipraveného do sálu vyhřátého na 42 °C. Bylo to na něj moc a jako dnes vidím jeho červeň ve tvářích, když vyšel ze sálu. Nešlo se nesmát....
"Jóga mi pomáhá rozumět. Dětem, ostatním, sobě. Dodává mi sílu děti chránit před vším, co jim ubližuje, psychicky škodí, co jim přináší smutek..."
Ocitám se mimo realitu. Jsem nervózní, ale více pocitů je spojeno s obavou a strachem. Jednám správně? Je tohle to, co chci? Je ON ten, se kterým jsem se rozhodla strávit dalších příštích 40 (a možná více) let?
Všechno v životě má smysl. Veškeré naše činy, naše slova, naše myšlenky se započítávají do karmy. Dokonce se prý započítávají i milosrdné lži...
Nečekejme na Valentýna, na Prvního Máje či na nějaké další významné dny. Pěstujme Lásku s velkým „L“ a mějme Valentýna a Prvního Máje každý den....
Vybavily se mi začátky mých vedených lekcí. Byla jsem nervózní, a tak moc se soustředila na provedení dokonalé ásany, až jsem tím lidi snad musela i odradit. Zpanikařila jsem už tehdy a zpanikařila jsem i dnes...
Nemusíme dělat všechny pozice dokonale. Nemusíme se urputně snažit dát ruku co nejvíce dozadu a nohu co nejvíce za hlavu. V józe jde o dech a pocity s ním spojené....