Nikdy bych nevěřila, že jóga může být tolik návyková. Myslím, že člověk, který začne s pravidelnou praxí jógy, už nikdy nepřestane. Tedy, pokud jej neodradí nesprávný učitel, nesprávně zvolená lekce, nesprávný čas či nesprávné místo. Jestliže najdete učitele a správnou lekci, u kterých budete mít pocit, že jsou vám to přesně dané na míru, jógu už ze svého života nikdy nevypustíte. Naopak, budete chtít víc a častěji, budete se snažit zdokonalit v jednotlivých ásanách. Čím víc se bude prohlubovat vaše praxe, tím více budete chtít zabředávat také do filosofie jógy. Najednou začne být známá osmidílná Pataňdžaliho stezka, přestane být neznámý pojem pránájáma.

Osobně jsem brala jógu jen jako útěk ze svého života. Postupem času jsem zjišťovala, že díky ní dokážu nemyslet. Za dalších pár týdnů jsem s údivem zjistila, že po jednotlivých ásanách se má nálada prudce zlepšila. Dokázala jsem se nepozastavit nad svými negativními myšlenkovými vzorci a vědomě se prodýchala ke krásným pocitům. Jóga mi začala dávat tolik přínosů, až jsem tomu sama nemohla uvěřit. „Co se to se mnou děje? Proč se nevztekám, když ještě před pár měsíci bych bouchla jako hodně přetlakovaný papiňák na sporáku?“ ptala jsem se sebe sama. Nerozuměla jsem svému rozpoložení a neustále dobrou náladu si vysvětlovala tím, že nejspíš můj život spěje do fáze, kdy se začínám neustále usmívat jen tak. Neznala jsem důvod, a potom se i přestala pídit. Znova a znova jsem chodila na lekce jógy, až se mi při jedné takové spustily slzy. Učitelka nás naváděla k meditaci v šavásaně, prohluboval se můj vlastní stav meditace. A pak přišly ty slzy… Slzy štěstí, radosti, bezbřehé lásky k sobě samotné. Cítila jsem jen blaho ve své duši a teplo rozlévající se do mého břicha. Nedokážu říct, zda šlo o stav samadhi, nebo jen o můj chvilkový stav blaženosti. Nicméně ten pocit… Tepla, světla, lásky, absolutní svobody, naprostého spojení uvnitř s něčím… A o tomhle je celá jóga. Nemusíme dělat všechny pozice dokonale. Nemusíme se urputně snažit dát ruku co nejvíce dozadu a nohu co nejvíce za hlavu. V józe jde o dech a pocity s ním spojené. Jakmile najdete svou jógu a své spojení s ní, zůstanete. A potom už se můžete těšit jen na veškeré úžasné pocity s jógou spojené. A že jich bude!

Včera při mém dalším workshopu, kterého jsem se zúčastnila jako žák, řekla učitelka: „Jóga musí být zábava. Jóga má přinášet pozitiva, nemáte se u ní trápit. Nemusíte v józe dosáhnout dokonalé ásany, o tom to není. Možná se někdo z vás nikdy nedostane do úplné padmásany – lotosu. To přece nevadí! Každý máme svůj rozsah, své hranice. Pojďme se řídit svým dechem a respektovat své tělo.“ A ona má pravdu. Jóga je o nenásilí v jakékoli formě. Pojďte se z ní těšit!

• autor: Veronika Fojtíková
• zdroj fotky: Shutterstock.com