Svatba

10. 06. 2017


Ocitám se mimo realitu. Jsem nervózní, ale více pocitů je spojeno s obavou a strachem. Jednám správně? Je tohle to, co chci? Je ON ten, se kterým jsem se rozhodla strávit dalších příštích 40 (a možná více) let?

Chci říct ANO člověku, kterého znám sice téměř dva roky, ale dohromady spíše několik měsíců, vzhledem k našemu „víkendovému“ vztahu? Ocitám se mimo realitu. Jsem nervózní, ale více pocitů je spojeno s obavou a strachem. Jednám správně? Je tohle to, co chci? Je ON ten, se kterým jsem se rozhodla strávit dalších příštích 40 (a možná více) let? Chci říct ANO člověku, kterého znám sice téměř dva roky, ale dohromady spíše několik měsíců, vzhledem k našemu „víkendovému“ vztahu? Honily se mi hlavou přesně tyhle myšlenky. Poslední dny před tím oním dnem D se ve mně mísily obavy společně s radostí. Cítila jsem, že tohle je naplnění dalšího snu, o který usiluju tolik let, ale zároveň jsem se bála propadu. Už jednou jsem spojila život s někým, kdo mě zklamal. Ačkoliv zklamáním by se to možná nenazvalo… To spojení bylo sice „pouze“ prostřednictvím dětí, ne papíru o stvrzení sňatku, ale i tak jsem později litovala…

Svatba je pro mě symbolická záležitost. Potřebovala jsem akutně jógu, fyzicky jsem vnímala silnou touhu praktikovat častěji. Měla jsem tři týdny na přípravu vlastní svatby a nedokázala jsem myslet na nic jiného než na to, zda dělám správný krok. Musela jsem se nějakým způsobem uklidnit, najít svůj střed. Byla spousta práce se zařizováním, myslím, že svůj neklid jsem přenesla i na dvojčata, která byla neposlušnější a ztěžovala mi to. Zpětně samozřejmě vím, že naopak já ztěžovala poslední dny jim právě tím, jak jsem vnímala nadcházející událost.

Vedla jsem svou lekci a věděla, že tento den bych neměla. Nesoustředila jsem se, nebyla jsem dostatečně připravená. Přesto jsem lekci odučila, ale už pár vteřin po závěrečné relaxaci jsem věděla, že by bylo lepší lekci raději odložit na jiný den. Najednou jsem ze sálu odcházela s pocity, že to vůbec neumím, že jsem lekci nevedla tak, jak by si to klienti zasloužili. Cítila jsem, že jsem je podvedla, zradila. Přišli přece s nějakým záměrem a já to nezvládla. Měla jsem špatné emoce v sobě a přenesla je také na lidi v sále. Jakmile jsem za sebou zavřela, vzpomněla jsem si na slova své učitelky. „Nehodnoťte se. To, co jste učili, co jste předvedli. Nesuďte jiné, ale nesuďte ani sebe.“ Ještě den po mé obvyklé hodině jsem cítila, že jsem do lekce nedala nic ze sebe. Že jsem ji prostě jen jednoduše odučila, abych to měla za sebou. Začala jsem uklidňovat sebe samu tím, že příště to bude jiné. Nebudu v předsvatebním stresu, nebudu cítit tlak a obavy.

Položila jsem se na podložku a znova mi myšlenky uletěly ke svatbě, mému budoucímu muži. Představy, jaké to bude po svatbě, jak velký krok se chystám učinit, mi nedovolily plně se soustředit a octnout se mimo realitu. Jóga najednou nešla. Myslela jsem, že mě uklidní a já se srovnám. Ale ani tělo neslyšelo. Přestala jsem sobě samotné ubližovat a zaměřila jsem se pouze na meditace. Velmi silně jsem vnímala, jak se najednou zklidňuji, jak se napojuji na svůj dech. Tohle byl ten moment, který jsem potřebovala. Cítila jsem ve svém těle teplo a věděla, že jóga mi opět pomohla. Tak jako mnohokrát, tak jako vždy. Mé myšlenky jsem nechala bloudit. Doletěly do okamžiku mého ANO a já pocítila neuvěřitelně silnou jistotu, že tohle je správný krok. Od této chvíle bylo opět všechno v pořádku.

Nemusíte praktikovat jógu denně, pokud cítíte, že vaše tělo se brání, že váš žaludek nechce, že vás bolest nepustí. Hodněkrát stačí se zaměřit pouze na dech, na meditaci. Už to je veliký a důležitý posun ve vaší vlastní praxi. Jestliže (nejen) máte učinit velmi důležité kroky v životě, dbejte na meditaci a hloubku, do které se můžete dostat. Pomůže vám to najít odpovědi. Ty nejsprávnější…

 

  • autor: Veronika Nadymáčková (dříve Fojtíková :))
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket