Když jsem poznala svého partnera, od začátku byl zasvěcený do mého života s jógou. Vzpomínám si na chvíli, kdy mě požádal po prvním rande o další schůzku, jak jsem odpověděla, že mám čas jedině zítra a potom až za další týden. Že mám další den jógu, které se rozhodně kvůli žádnému člověku nechci vzdát. Nabídla jsem mu, ať jde tedy na mou oblíbenou lekci jógy se mnou. Vzhledem k tomu, že je to dobrodruh a nebrání se zkoušení nových věcí, spíše naopak, okamžitě souhlasil, že to se mnou zkusí. Bylo léto a já chtěla, aby zkusil bikram jógu. Nikdy na takové lekci nebyl, nikdy o ní neslyšel. Venku bylo téměř 35 °C a já ho vzala nepřipraveného do sálu vyhřátého na 42 °C. Bylo to na něj moc a jako dnes vidím jeho červeň ve tvářích, když vyšel ze sálu. Nešlo se nesmát. Mně vedro venku nevadilo, tudíž jsem neměla ani problém s teplotou uvnitř sálu. Naopak, teplo mému tělu prospívalo, došlo k většímu protažení zatuhlých svalů, dokázala jsem se lépe soustředit na svou mysl, ve které najednou nezbýval prostor na nic než na zvládnutí sestavy pro bikram jógu. Teplo mě osvobozovalo od vnějšího světa, protože náročnost ásan pomáhala soustředit se na své nitro. A já se potřebovala zvnitřnit. Procítit. Po náročné lekci jsem si dala čaj s medem, abych doplnila energii a až potom jsem se začala ptát – tehdy ještě ne partnera – na jeho pocity.

„Bylo to náročné. Hodně náročné. Nemohl jsem to udýchat, ani ty jednotlivé pozice jakkoli sledovat. Všechno mě bolelo a těšil jsem se na konec lekce. Jsem neuvěřitelně zkrácený.“ Vzdychal a skuhral ještě další den, ale potom mu otrnulo a dostal odvahu jít do sálu znova se mnou. Po prvotní krizi přišel na to, že jóga mu pomáhá. Začal se o ni zajímat víc, pídit se po informacích a pomalu, ale jistě si ho jóga získala stejně jako mě kdysi. Uvědomil si, že nejde jen o pouhé fyzické cvičení, ale že jóga dává také jiné úhly pohledu. Na život, na pocity. Myslím, že na vlastní kůži pociťoval, jak moc velký vliv může mít jóga na život člověka. Došel do fáze, kdy si jako narozeninový dárek přál svou vlastní podložku a speciální ručník na jógu. Překvapil mě předplatným na časopis Jóga dnes, který u mě četl, když měl chvilku čas. Myslím, že to udělal jen proto, aby si časopis sám mohl číst :) Začal mě více podporovat v mém snu stát se lektorkou jógy. Viděl v tom najednou smysl. Jóga se mu zaryla pod kůži, což samozřejmě těší strašně moc i mě samotnou!

Dnes chodíme na jógu spolu, jakmile nám to naše tolik hektické životy dovolí. Užíváme si chvíle, kdy jsme v sále spolu, a přitom každý sám za sebe. Už to není jóga moje nebo jeho, ale už je to jóga naše. Propojila naše životy a obohacuje naše srdce tak, jako by to neudělal žádný jiný druh pohybu.

Děkuji, že jsi vydržel, Lásko

• autor: Veronika Nadymáčková
• zdroj fotky: Shutterstock.com