úterý 16. 4. 2024
I během vánočního období nás může provázet Pataňdžaliho Jógasútra. Ta svým obsahem vysvětluje osm stupňů jógy a první dva, jama a nijama, se zabývají morálními a etickými pravidly, naším chováním vůči sobě i ostatním....
Dnes se s vámi chci podělit o velmi kontroverzní téma, které se může zdát, že rozděluje jógový svět na dvě půlky. Jedni, co opravdu věří, že celibát je cesta, a druzí, kteří tvrdí, že je to zastaralé a špatně chápané nebo vysvětlované téma.
Nezdá se vám, že se poslední dobou kolem vás mračí nějak více lidí než obvykle? Nebo to je tím, že se mračíte vy?
S koncem vánočního období se nám všem připomíná čtvrtá z jam, které spolu s nijamami tvoří základy jógové etiky. A tou je aparigraha – neulpívání. Něco krásného končí a my se toho nechceme pustit.
Jóga přináší inspiraci i do oblasti pracovních úkolů a budování kariéry. Mimo jiné také ze základních omezení a doporučení (zákazů a příkazů) – principů jama a nijama. Čím nás jógové desatero může v práci a profesi obohatit?
Slyšel jsem citát, že se na lekci jógy mluví tolik, až se nedostane na samotnou jógu. Možná bych to trochu upravil, že dnes se o józe tolik mluví, až se na její vlastní praxi tolik nedostane. Co to dnes znamená „dělat jógu“?
Jóga je hra, jejímž cílem je dosáhnout stavu, kdy je mysl klidná, což umožňuje hlubší vhled nezakalený jejími neustálými proměnami. V této hře jsou jamyjakousi zábranou v tom, aby si hráč nedával vlastní góly, tedy aby nedělal tři kroky vpřed a následně dva kroky vzad. Vytvářejí a pomáhají udržet podmínky, aby se adept mohl nominovat do dalších kol této hry o sebepoznání.
O takových těch „hlubokých“ věcech se nemůžete bavit pořád, a také ne s každým. Jedna kamarádka, se kterou se o nich bavíme docela často, a jsem za to vděčná, jednou řekla zajímavý názor. Že život není o tom hledat sám sebe, ale tvořit sám sebe. Zamyslela jsem se nad tím…
Jama a nijama představují dva základní pilíře jógové etiky. Úžasné je, že se nejedná pouze o teoretické učení, ale o skutečnou a živou filosofii života, která své síly nabývá právě v praxi. Jednou ze zásad, která bývá často mylně chápána a vykládána, je brahmačarja. Ta zaujímá v rámci jamy, která upozorňuje na pět druhů lidského sobectví, poslední, páté místo.
Někteří lidé šíří své přesvědčení, že jóga má náboženský podtext, protože vzešla z hinduismu. Je třeba si však uvědomit, že jóga je vzdálená od základní a běžné víry indického lidu i jeho rituálů....
